Hunger Games: Síla vzdoru 2. část

Konečne koniec, povie si nejeden. Všetkým 4 dielom som dal 3 hviezdy, ale najlepší bol začiatok prvej časti a potom koniec tejto. Na toľko hereckých hviezd na jednom mieste je to ale málo. Podľa komentárov ma ale prekvapuje, koľko ľudí takýto žáner číta a potom si ešte pozrie filmové spracovanie. Podľa mňa je ale toho už priveľa, v poslednom čase sa pomaly každý mesiac vynorí nejaký sci- fi výmysel pre mládež. (28.03.2016)

Po prvním zhlédnutí 4-3-1-2. V rámci "Hunger Games" ovšem první zhlédnutí nic neznamená, neboť zatímco první díl mě napoprvé mile překvapil a druhý nikterak nenadchnul (taková přehnanější kopie jedničky...), napodruhé jsem zaznamenala obrat o 180° - jednička mě nudila tak, že jsem ji ani nedokoukala a u původně kritizované dvojky jsem se příjemně bavila. Finální pořadí je tudíž do opětovného zhlédnutí dvojité "Síly vzdoru" stále ve hvězdách.;-) A co že se to v posledním díle "tak vydařilo"? Určitě akční scény, kterých je sice poskrovnu, ale o to lépe vypadají, Peeta (miluju postavy, kterým někdo ubližuje) a Howardův hudební doprovod. Nejvíce však potěšilo zapracování na dramatické stránce (bomby, úmrtí hlavnějších postav apod.), která funguje skvěle - jen škoda, že až v posledním díle. Co bych naopak vytkla, je těžká předvídatelnost, zakončení série jako takové je ale stále důstojné. Proti tomu epic failu na konci "Pottera"... (29.12.2015)

„Ahoj, jmenuji se Lenka Dutohlavová, jsem hormonálně nevyvážená, škaredá, hloupá a otylá patnáctiletá piča s rovnátky. Knížka byla úpa boží a filmík totálně super!“ „Ahoj, já jsem Tomáš Teplý, stošedesáticentimetrový poďobaný a šikanovaný lůzr, a prvním rokem studuji perspektivní obor kuchař– číšník-vypatlanec. HG bylo po HP jednoznačně to nejlepší, co jsem v životě četl a viděl. A taky to jediné. Prostě LU-KSUS-NÍ!!!“ „Ahoj, mé jméno je Filip Hoffman a hned po zhlédnutí prvních natočených záběrů finálního dílu jsem se předávkoval „Háčkem“, protože jsem zjistil, jakému kýčovitému svinstvu pro nezletilé mentály jsem se to vlastně upsal, a smlouva se studiem jiným způsobem vypovědět nešla.“ Tak nám druhá nejobludnější literární příjice dvacátého století vyvrcholila opravdu „důstojnou“ poslední vizualizací. …………….. Pardon, musel jsem si poškrábat atopický ekzém, který mi během sledování té plagiátorské dystopické pičoviny naskákal po celém verbalovi. Hangrgejs – Mokrýgej II. je totiž skutečným vrcholem grafomanského popkornového braku a kýče, které jsou v tomto případě navíc citlivě skombinovány s opravdu zkurvenou nudou. Slečna Lórencová dotáhla svou kreaturu k naprosté dokonalosti. S permanentně zpruzeným výrazem „svrbíměvýtok“ si sem tam sice otráveně zajede prsty do toulce, neboť Píta je neskutečný slizák a Homosvod mladší na kluky, ale jinak se tři čtvrtiny filmu potácí mezi všemi těmi předčasně dospělými, silně vzdorujícími náctiletými kokoty a vzájemně se zádumčivě častují nejdávivějšími pouťovými moudry, jako vystřiženými z deníčku vymatlané čtrnáctky. Závěrem si Ketnys krátce vystřelí jak z odporně zlého komunistického diktátora, tak z uzurpátorské kapitalistické pizdy, aby nastolila jedinou spravedlivou a demokratickou vládu slaboduchých dětí a ukrutně přebarvené sluníčko mohlo šťastně a spokojeně zapadat nad Mumulendem. Žel to tímhle ale nekončí, protože se trh retardovaných potratů dělnické třídy dosud nenasytil, a vymetastázovaly nám tu mezitím neméně kulturně hodnotné Diverdemence a Debilrynty, Hangrgejs bez dvou za dvacet. (12.03.2016)

Nemůžu si pomoct, ale anglický název filmu mě dokáže spolehlivě pobavit. Můj mozek si ho čte jinak, než ve skutečnosti zní. Takže ... Mocinky gej II. nebyl zase až tak úplně špatný, ale ten závěr mě mrzí. Knihu jsem sice nečetla, ale čekala jsem větší drama. Zuzaně patrně docházel dech i při psaní. Určitě bych dala větší herecký prostor Woodymu. Na něj jsem se de facto těšila nejvíc. Taky jsem čekala, že se v boji o svržení vlády Panemu bude víc hladově hrát. Ty dvě pasti se mi z celého filmu zdály málo. Příběh tak trochu obsahově chudý, nicméně snaha o akci a napětí se to snažila vyvážit. Ty rozdivočelé příšerky, hladové po krvi, byly v podzemních tunelech náhodou rozkošné! (07.07.2017)

A máme zde historicky první finále soutěže ,,Co bude větší píčovina"! Z filmů, vilně se povalujících po ploše a chytajících lelky, prach a filcky od složky s krycím názvem P-rn- jsem si dovolil nominovat následující hity, které delší čas prokrastinuji: Hladový gejs - Mocinkygej, díl druhý (síla vzorů) a Vlak do Buzanu Pusanu. Pročpak že jsem po nich nesáhl ihned po zakoupení, ptáte se? Mám své důvody, mám. Zhůvěřilostí o blbečce či blbečkovi, co ve svém pubescentním zápalu a ukrutné neschopnosti zachraňují svět mám již tak trošku plné klektáky, a vlaky nesnáším, jsou pro pitomce. Ovšem vše krásné musí jednou skončit a dnes skončilo i období blažené nevědomosti. Už jsem to viděl. Ajvaj ajvaj. Tak tedy: V prvním kole se proti sobě staví Kaknis, vyzbrojená lukem, šípem, kozama, stále odulejší tlamou a tou svou silou vzdoru, oproti ní se s výrazem čerstvě penetrovaného štěněte do ringu šteluje devítiletá So-ja Kim, vlastnící jen plachý pohled ve svých očkách mongoloidní laně. Gong, obecenstvo ztichlo, samou nervozitou si hryže prsty až u samé prdele. Zbytečně, protože hrdinka z filmů o Hrách vo život se sama poutá do morálních dilemat a malé děcko, taková ta tabula rasa, v klidu vítězí kontumačně. Nevadí, snad se situace vystříbří v mači následujícím. Pýta kontra EE-septik Kim. Očekává se hladký průběh, hebkomodrý klaďas (byť tedy těžce retardovaný) zajisté smete pouhým pohledem záporníka z nejzápornějších, takového, co kolem krku nosí provaz z pupečních šňůr, osázený sušenými bulvičkami albínských novorozenců. A ejhle. Pýta nám zmatečně bloudí po bojišti, našlapuje do provazů, pláče a z levé trencle vypouští nažloutlou tekutinu. EE-Kim, který díky tomu již ví, kde soupeř ponáší nádobíčko, jej v poklidu a férově zezadu poltí požárnickou sekerou. No nebudeme to natahovat - takto končí prakticky každý souboj, a to i tehdy, když proti sobě vystrčím (jindy vcelku schopnou) Můrovou a toho posledního, nejpomalejšího zombíčka s vylámaným chrupem a ujetými chodidly. Je to tristní. Buď stárnu a mé povadající libido již nedokáže reagovat na rozpuklé cecky Lawrencový, jak by mělo, nebo se to celé zvrátilo v naprosto slaboduchou zábavu pro lobotomizované.... jistě to první, nebudu si fandit. Zato korejská reklama na prostředek veřejné popravy vysloveně nadchla. A to jsem se toho bál setsakra více, než oproti hodnocenému výměšku. Tak tedy - tímto jsem spláchl dva komenty najednou a mějte mě rádi! (05.11.2016)