Winnetou und das Halbblut Apanatschi
Il giorno più lungo di Kansas City
Winnetou a miešanka Apanači
Winnetou and the Crossbreed
Režie:
Harald PhilippScénář:
Fred DengerKamera:
Heinz HölscherHudba:
Martin BöttcherHrají:
Lex Barker, Pierre Brice, Götz George, Uschi Glas, Walter Barnes, Ralf Wolter, Miha Baloh, Marija Crnobori, Ilija Džuvalekovski, Vladimir Leib (více)Obsahy(1)
Nenechaví banditi si brousí zuby na zlatý důl a jen hrdinný náčelník Apačů a jeho věrný přítel se jim dokáží postavit... Půvabná míšenka Apanači dostává od svého otce k narozeninám zcela výjimečný dar – zlatý důl. Je to však zároveň dárek velice nebezpečný. Její otec, osídlenec Mac Haller, byl právě kvůli němu zavražděn. Apanači a její malý bratr Happy se stávají štvanou zvěří… Proti bandě Curly Billa jí může pomoci jen lovec kožešin Jeff Brown a Vinnetou s Old Shatterhandem... Po neúspěchu předchozí mayovky Old Surehand se producent Horst Wendlandt rozhodl obnovit přízeň diváků a fanoušků snímkem s tradiční dvojicí, tedy Vinnetouem a Old Shatterhandem. Přesně řečeno měl Wendlandt původně v plánu, aby Vinnetou a míšenka Apanači sloužil jako představení přítomností jiného bílého hrdiny z Mayova kánonu, Old Firehanda. Nicméně tvůrcům se nedařilo najít vhodného představitele, tak dali přednost změně scénáře ve prospěch zavedeného hrdiny a jeho hvězdného představitele. Vinnetou a míšenka Apanači představuje v sérii mayovek poněkud atypický snímek, kterému puristé vyčítají odlišnosti od naivního romantismu předchozích snímků i Mayova světa. Vedle řady herců, kteří se objevili ve stejných i odlišných rolích již v předchozích mayovkách, se může film pochlubit angažováním Uschi Glassové, kterou objevil právě Horst Wendlandt. Budoucí velká německá hvězda se zde zhostila první větší role své kariéry coby představitelka titulní Apanači. (Česká televize)
(více)Recenze (173)
Tohle byl právě jeden z nejhorších Vinnetouovských dílů. Dokoukal jsem ho až do konce, ale tohle prostě už nebylo ono... ()
Jakou takovou tragédii to nevidím i když je to o poznání slabší než "hlavní" série. Zkoukl jsem teď všechny Vinnetouovky po letech a docela s chutí. Jen ten dabing. Je slyšet jak čtyřicátníky , Vinnetoua a Old Shatterhanda mluví pánové v letech s unaveným hlasem. Nemohl jsem se ubránit pocitu že tady by prospěla změna. Slyšel jsem Shatterhanda s hlasem Marka Vašuta, v případě dabování v 90. Letech, dnes bych tam viděl Martina Stránského. A Vinnetoua kterého by namluvil Jan Šťastný. ()
Jedna hvězdička za tradičně úžasné scenérie a za ono divokozápadní prostředí....bohužel se jedná o jediné klady tohoto filmu...Jedna z nejslabších, ne-li nejlabší Vinnetouovka. ()
Do kola opakujúci sa motív bez miligramu originality… ()
"Ale, ale, ale... a všimněte si, jak jsem tolerantní." Ke slovům klasika lze jen těžko co dodat, producentská horká jehla trčí všude, a pokusy scénáristy pohnout dějem jsou nebývale invenční. Jak se třeba zlouni dozvědí klíčovou informaci? Vykecá jim jí sám... Nebudu prozrazovat, jen napovím, že Vinnetou to nebyl. Je také otázka, co vlastně Apanači na Jeffu Brownovi vidí, když ten přivede takové kamarády. Ale co... Naštěstí občas něco vybuchne, takže hvězdička navíc. ()
"Jsme Curly Bill a jeho banda". Na Míšence Apanači je už vidět, že se vaří z vody (jde o 18. majovku v pořadí z celkových 20), Old Surehand z předlohy je bezostyšně vyměněn za Old Shatterhanda, po Pokladu na Stříbrném jezeře je recyklovaně nasazen Götz George atd. Některé scény jsou vyloženě směšné ("Pozor, to je dynamit', skákající postavy za keř při útoku) a , jen pro české diváky, dabing z roku 1993 je už bohužel silně ovlivněn pokročilým věkem Vladimíra Ráže. Přesto si film uchovává atmosféru dětských knih, krajem se pořád projíždí Vinnetou, v kádi se po svém schovává Sam Hawkens a banditi nejsou žádná ořezávátka, vypadají tak, i jednají. ()
Přesto, že miluji téměř vše, v čem se objeví Vinnetou, popř. Old Shaterhand, tak tento film považuji za jeden z nejslabších, jestli ne úplně nejslabší. Byť je v něm hezky ukázáno, jak ošemetné je lidské přátelství a že zlato, respektive bohatství a moc dokážou z lidí nadělat pěkné bestie, tak jako celek příběh dost kulhá, napětí téměř nulové a zpracování fádní. Za mne 40% max. ()
Vinnetou navždy ()
Jako nenáročná oddechovka/westernová pohádka v opět přepychovém klasickém dyzajnu jako celá série je i tahle mayovka skvělá, a to i přes těch několik do očí bijících mínusů. Nedostižná klasika, o které se současným "filmmejkerům" může jenom zdát! ()
Scénář k téhle ultrasračce napsal nějaký Fred Denger a já jsem pojal podezření, že mu v době jeho sepsání ještě nebylo 15 let... ()
Hrozný, strašidelný film. A těch hloupých hlášek, co se tam pronáší.. ()
Miluju Mayovky a jsem strašně rád za německá filmová zpracování. Tohle bylo však opravdu strašné - jak kladné tak záporné postavy jednají proti vší logice, známí herci se pitvoří více než je zdrávo nebo mají úplně debilní dialogy, téměř žádná scéna se neobejde bez použití dynamitu. Hodně odfláklý film kde nakonec i smrt padouchů působí velmi komickým dojmem. ()
Já nevím, co se mi na tom filmu vlastně líbí. Není to ani hudba, jako u většiny lidí. Nejsou to určitě ani herecké výkony, nebo důmyslný scénář. Je to vlastně strašně, možná až příliš, jednoduchý příběh. Banditi, zlato, jedna krasavice, pár hrdinů, nějaké to městečko na zachraňování... Dokonce je to příběhem docela otřesný. K tomu jsem navíc alergická na Götze George, na ten jeho neustále nahrbený drsňácký postoj, a na role které v mayovkách hraje. Ale stejně se mi to spíš líbilo. Neobtěžoval tam žádný Firehand, prostě Vinnetou+Shatterhand, tak jak to má být :-) Takže snad až na vykřikování dam "to je chlap!" když vidí Old Shatterhanda, je to fajn film. ()
Nebylo to tak příšerné, jak jsem si pamatoval z dětství, jen hodně špatné. Tehdy to pro mě bylo ohromné zklamání. Hlavně ta atmosféra Reinlových filmů chybí, dobrodružnost, místo toho to je až depresivní podívaná. Jako dítěti mi z toho bylo vyloženě zle. K takovým pocitům přispěl i strašně tmavý obraz a hrozný dabing. Spolu s Petrolejovým princem, Old Surehandem a Old Firehandem to patří mez ty nejhorší indiánky s Vinnetouem. ()
Tak tohle byla vždycky jedna z mejch nejoblíbenějších mayovek, Vinnetou i Shatterhand totální borci, a spousta scén, kde se ukazuje, jaký borci to jsou. Navíc zlato, únosy od banditů, vlak, dynamit, a tak dále. Chtěl jsem tomu automaticky dat pět hvězd, protože tohle bylo moje mladí. Ale nemůžu. Proste nemůžu. Teď, když to poprvé po asi 15 letech vidím dospělýma očima, tak mě krveziznivej old Shatterhand a naprosto nelogicky chování postav od zacatku až do konce, trochu leze na nervy. Ale 4 hvězdy tomu dam. Nostalgie je mocná čarodějka. Bez ni to je fakt žumpa. ()
Co k této mayovce dodat. Máme tu dospívající dívku, coby dceru bílého osadníka a indiánky, která od svého otce dostane k narozeninám zlatý důl. A jak už to bývá, slunce nestačí ani zapadnout a už tu máme padouchy po onom zlatu lačnící. A tak Vinnetou s Old Shatterhandem zase mají co dělat. Svým způsobem to není špatná mayovka, jen kdyby nebyla použitá známá šablona. Nejen přítomností Götze Georgeho, pro kterého se jedná o třetí hereckou účast v této filmové sérii, daná myšlenka a průběh dějství nemálo připomíná mayovku první a to 'Poklad na stříbrném jezeře' (1962). Stejných či alespoň podobných motivů je více než dost. Druhý mayovský počin režiséra Haralda Philippa se tudíž už jen veze na dávné slávě těchto filmů. Jeden nepatrný rozdíl však přeci jen je. Harald Philipp vsadil na drsnější atmosféru, která dnes zřejmě moc připadat nebude. Takže co s tím. Jedná se jen o další etudu Vinnetoua a Old Shatterhanda, která se zdá být bohužel naprosto zbytečnou. ()
Tohle nebylo opravdu zapotřebí. Vinnetou měl zůstat mrtev... ()
Třetí nejhorší mayovka ze 60. let. Postava Apanači je vytvořena ze Surehandova bratra Apanačky. V Karl May Filmbuchu je zmínka, že film byl natočen na motivy románu Míšenec (Černý mustang), se kterým má však společné vedle pár postav jen stavbu železnice. Film je odfláklý, je postavený na násilí a akcích ovšem velmi odfláknutých. K tomu si stačí přičíst děsný dabing a neslučitelné věci s románovými hrdiny - Old Shatterhand i Vinnetou hází dynamitem, Old Shatterhand vyzývá k otevřenému násilí, aniž by se pokusil věci řešit nejprve diplomatičtěji, jak je tomu v knihách. Nebyla zde ani snaha natočit útok Kiowů, pro tyto potřeby filmaři použili scény útoku Apačů v čele s Inču-Čunou a Vinnetouem z prvního dílu Vinnetoua... Uschi Glasová na film určitě vzpomíná v dobrém (pokud tedy ještě žije). Jako milenka H. Wendlandta odstartovala tímto filmem svou kariéru v německé televizi. Suverenně nejhorší mayovka, ve které hrají Barker i Brice. 40 % ()
Mayovky mě nikdy neoslovily. ()
Viděl jsem to až letos (2013) a opravdu to patří spíše mezi slabší mayovky, ale koukat se na to dá. Bohužel se zase opakuje motiv apačského zlata a knihy K. Maye budou asi pěkně znásilněné, když jsou zde Kajovové (Kiowové) přáteli Apačů.. (Nový) dabing je slabší, zejména Sam je poznat, ale bohužel i Olda. Hlavní padouši jsou bez charisma a Vinnetou je také v podivné roli. Zajímavostí je změna v přístupu hrdinů, kdy neváhají padouchy zabít výbuchem ve štole, narozdíl od vyhrožování soudem u mnohem horších zločinců v jiných dílech. Externí link: http://karel-may.majerco.net/filmove-mayovky/filmy/vinnetou-a-misenka-apanaci-1966/ ()