Reklama

Reklama

ČSFD projekce Kaskadér

Podrobné vyhledávání

Vinnetou a Old Shatterhand v údolí smrti

  • Západní Německo Winnetou und Shatterhand im Tal der Toten (více)
všechny plakáty
TV spot
65%
Hodnocení a fanklub
Western / Dobrodružný
Západní Německo / Itálie / Jugoslávie, 1968, 86 min

Obsahy(1)

Nebojácný náčelník musí zabránit, aby do rukou banditů padl dopis, jenž obsahuje cestu k ukrytému zlatu... Vinnetou se pokouší pomoci svému příteli majorovi Kingsleymu, ale nedokáže již odvrátit jeho smrt. Kingsley ještě stačil před bandity ukrýt vůz naložený armádním zlatem a odeslat dopis naznačující jeho polohu své dceři Mabel. Ta se s pomocí Old Shatterhanda vydává očistit otcovo jméno, neboť zvěst o jeho skonu se nedostala na velitelství, kde naopak předpokládají, že major se zlatem zběhl. V patách se jim vydávají bandité, kteří mají majora na svědomí a brousí si zuby na kýžené zlato... Chronologicky naprosto poslední film z klasické řady mayovek vznikal již poté, co producent Horst Wendlandt, jenž celou sérii započal a je podepsán pod většinou snímků zasazených na Divoký západ, ohlásil konec série filmů s Vinnetouem. Situace využil konkurenční producent Artur Brauner ze společnosti CCC-Film a coby samozvaný spasitel vinnetouovek se rozhodl znovu shromáždit hlavní hvězdy s cílem navázat na dávno minulý úspěch. Vedle Pierra Brice a Lexe Barkera se tak před kameru vrátili také Karin Dorová, Ralf Wolter, Eddi Arent i Rik Battaglia. Na režisérskou stoličku byl znovu povolán Harald Reinl, režisér čtyř nejslavnějších titulů série. Brauner původně zvažoval možnost točit film v koprodukci s Rumunskem, ale nakonec zůstal věrný Jugoslávii a využil řadu ikonických lokací přítomných již v předchozích filmech. Po dokončení prací v Jugoslávii dokonce zafinancoval krátké natáčení v USA, kde Harald Reinl za užití dublérů pořídil několik záběrů v Grand Canyonu. Paradoxně tak je Vinnetou a Old Shatterhand v údolí smrti jedinou z klasických mayovek, která obsahuje scény americké krajiny. Nicméně ani to nepomohlo obnovit zašlou slávu, a snímek tak zůstal posledním titulem série. (Česká televize)

(více)

Zajímavosti (26)

  • Místa natáčení - Jugoslávie: Popovo Polje u Trebinje, Zupci u Trebinje, vodopády řeky Krky, Starigrad-Paklenica, Zrmanja-Canyon u Obrovacu, Vransko Jezero u Biogradu, Benkovac. USA: Grand Canyon, South Rim, Arizona (natáčeno se dvojníky). (hippyman)
  • Jde o nejkratší filmovou Mayovku - 89 minut a 9 sekund, tedy 2439 m filmové pásky. (hippyman)
  • Snímku dodnes patří prvenství za nejdéle promítanou Mayovku společnosti Constantin. (hippyman)
  • Film měl premiéru 12. prosince 1968 (tedy rovných šest let po premiéře Pokladu na Stříbrném jezeře, 1963), v tradičním premiérovém kině Mathäser-Filmpalast v Mnichově. (hippyman)
  • Náklady se vyšplhaly zhruba na 2 665 000 DM. (hippyman)
  • Mnozí komparzisté byli při erupci v Údolí smrti popáleni a některé záběry bylo nutné natočit znovu. Herci se ale zdráhali scénu opakovat, k "poslušnosti" je přiměla až zvláštní prémie v podobě 50 dinárů. (hippyman)
  • K natočení erupce v Údolí smrti (v NP Paklenica) filmaři spotřebovali na 500 litrů benzínu. (hippyman)
  • Rik Battaglia (Murdock) během natáčení onemocněl a musel být převezen do nemocnice v Zadaru, odkud následně přišla neblahá zpráva, že má herec hepatitidu. Přes improvizační změny a veškerou snahu štábu se muselo natáčení na čas přerušit. Škody vzniklé jeho nepřítomností uhradila pojišťovna - šlo o 209 739 DM. Podobná nepříjemnost se Battagliovi nestala poprvé - už během natáčení Pokladu Aztéků (1965) onemocněl jakousi kožní chorobou a celá produkce se i tehdy dostala do velkých potíží. (hippyman)
  • Voyo Goric alias náčelník Rudý Buvol musel nosit kontaktní čočky, aby se zamaskovaly jeho modré oči. (hippyman)
  • V den natáčení přepadení farmáře Adamse (Mirko Kraljev) oslavil režisér Reinl šedesáté narozeniny. (hippyman)
  • Včely útočící na bandity byly - podobně jako v případě hadů - opravdové jen některé, ostatní byly do filmu přidány dodatečně, pomocí triku. (hippyman)
  • Pro záběry z Údolí hadů, které se točily na Popovo Polji, byli použiti zčásti gumoví, zčásti praví plazi (v každém případě úplně neškodní). (hippyman)
  • Natáčení začalo 1. července 1968, poslední klapka padla 17. září, tedy po 79 dnech. (hippyman)
  • Za 20 000 DM si společnost CCC pronajala od společnosti Rialto 40 kufrů plných kostýmů a nejrůznějších rekvizit a 10 beden se zbraněmi. K vypůjčeným věcem patřily také dva kostýmy pro Vinnetoua (Pierre Brice), tři kostýmy pro Old Shatterhanda (Lex Barker), jeden kostým pro Vinnetouova dvojníka, starý Hawkensův (Ralf Wolter) kabát, stříbrná puška kalibru 16/70, medvědobijka a henryovka kalibru 12/70. (hippyman)
  • Scénář pochází z pera Herberta Reineckera, původně specialisty na kriminálky. Svou práci odvedl za pouhé dva týdny a získal za ni 20 000 DM. (hippyman)
  • Název filmu mohl také být: "Im Tal des Todes" ("V Údolí smrti"), "Winnetou im Tal des Todes" ("Vinnetou v Údolí smrti"), "Im Tal des Goldes" ("V Údolí zlata"), "Winnetou im Tal des Goldes" ("Vinnetou v Údolí zlata"), "Winnetou und Old Shatterhand im Tal des Goldes" nebo "Winnetou und Old Shatterhand im Tal der Toten" ("Vinnetou a Old Shatterhand v Údolí mrtvých"). Nakonec zůstalo u posledně zmíněného, přičemž u nás v Česku je snímek znám spíše pod názvem V Údolí smrti než "V Údolí mrtvých". (hippyman)
  • Jugoslávec Voyo Goric alias náčelník Siouxů Rudý Buvol producenta Artura Braunera natolik okouzlil, že ho jako jediného jugoslávského herce pozval na premiéru. (hippyman)
  • Poslední film, který spadá do slavné série filmových Mayovek 60. let. Od natočení prvního snímku Poklad na Stříbrném jezeře (1963) uběhlo dlouhých šest let, během nichž vzniklo 17 filmů s Mayovými hrdiny. (hippyman)

Reklama

Reklama