Der Schut
Au pays de Skipetars
Una carabina per Schut
Sut
Žut
Yellow Devil
The Yellow One
Režie:
Robert SiodmakKamera:
Aleksandar SekulovicHudba:
Martin BöttcherHrají:
Lex Barker, Marie Versini, Ralf Wolter, Rik Battaglia, Marianne Hold, Maria Grazia Francia, Friedrich von Ledebur, Renato Baldini, Pierre Fromont (více)Obsahy(1)
Jméno Žut vnáší do srdcí obyčejných lidí děs a hrůzu. Bandita, který se takto nazývá, za pomoci svých pohůnků ovládá širokou oblast Balkánu a nezalekne se před žádnou odporností, která by mu upevnila jeho moc a bohatství. Jednou z jeho nejnovějších obětí je i francouzský obchodník Galingré. Zprávu o jeho únosu donese k lordovi Davidovi Lindsayovi obchodník s drahými koberci Nirwan. Lord vyhledá proslulého hrdinu zvaného Kara ben Nemsí, jenž si již získal slávu na Divokém západě pod jménem Old Shatterhand, aby ho požádal o pomoc. Kara v doprovodu věrného pomocníka hadžiho Halefa Omara okamžitě vyráží na cestu po stopách banditových pohůnků. Zanedlouho přijíždějí k usedlosti rolníka Oska, kterou napadli a vypálili Žutovi muži jako trest za to, že jim odmítl vydat část úrody. Současně unesli Oskovu dceru Čitu. Ke Karovi se přidává její snoubenec Omar, jenž přísahá pomstu za životy svých blízkých. Čitě se mezitím podaří utéct a zachrání ji Nirwan, jenž ji odveze do svého sídla. Uhlazený obchodník ale není tím, kým se zdá být.
Po ohromném diváckém úspěchu Pokladu na Stříbrném jezeře v produkci Horsta Wendlandta se začal po zlaté žíle v podobě adaptací románů Karla Maye poohlížet také konkurenční producent Artur Brauner. Po právně problematickém snímku Old Shatterhand, který mohl natočit jen díky tomu, že Wendlandtovo výsadní právo na Mayovy indiánky obešel faktem, že film vznikl podle původního scénáře a nevycházel z žádné předlohy, se Braunerova pozornost obrátila k Mayovým románům zasazeným do jiných prostředí než Divokého západu. Na základě odborného posudku, jenž si nechal vypracovat již v roce 1963, pouze několik měsíců po premiéře Pokladu na Stříbrném jezeře, se jako první rozhodl do filmové podoby převést dobrodružstvím a dramatickými zvraty nabitou knihu "Žut", závěrečnou část cyklu "Ve stínu padišáha", zasazenou do balkánské oblasti Osmanské říše. Role Kary ben Nemsího, tedy postavy totožné s Old Shatterhandem, logicky připadla Lexu Barkerovi. Také do dalších partů byli obsazeni populární představitelé a známé tváře z dříve natočených mayovek. Halefa hraje Ralf Wolter, jenž se v roli komické figurky osvědčil již coby Sam Hawkens, a podobně part za všech okolností korektního anglického sluhy připadl Chrisu Howlandovi, představiteli roztržitého Brita Tuff-Tuffa z Vinnetoua. Hlavního záporáka opět ztvárnil italský herec Rik Battaglia a part dívky v nesnázích připadl Marii Versiniové, kterou k velké popularitě katapultovala role Nšo-či. Režie byla svěřena Robertu Siodmakovi, zkušenému řemeslníkovi, který v předchozích desetiletích působil v Evropě i USA a proslul jako autor výtečných noirových snímků Zabijáci a Pláč města, ale i populární dobrodružnou komedií Pirát Vallo či působivým detektivním dramatem z války Noc, ve které přišel ďábel. Finální scénář napsal Georg Marischka, jenž v padesátých letech režíroval tehdejší adaptaci mayovky Karavana otroků. Natáčení opět probíhalo v osvědčené Jugoslávii, tentokrát především v oblasti kosovského města Peć.
(Česká televize)
Recenze (92)
První Mayovka z orientu,kde je Old Shatterhand znám jako Kara ben Nemsi.Příběh je velmi volně na motivy knihy ze série"Ve stínu padišáha" a časově je hodně daleko po knize"Divokým Kurdistánem",která jako film,tomuto filmu předchází.Že by trochu zamotané?Ani,ne,je to prostě film a tam je možné zakamuflovat vše,pokud to umíte.Hrdinové se nám přesunuli do příjemně špinavého a korupcí prolezlého Turecka(natáčelo se v Albánii) a příběh je slušný,dobrodružný a má spád a skvělého padoucha,kterého si opět střihl s gustem Rik Battaglia.Ralf Wolter se nám ze Sama proměnil na Halefa a je opět dokonalý.A Marie Versini jako Džita je taky dokonalá(a krásná).Samozřejmě jsme v Orientu,takže krajina je jiná,stejně jako nosná linie příběhu.A taky jsme bez Vinnetoua,který sem s Olld Shatterhandem v této sérii nezavítal.Není to tak skvělé jako zlatá čtyřka a chvílemi to ztrácí šmrnc,ale pořád je to slušně natočené i zahrané.Dávám tedy 60% a ta snaha o větší realismus je tu znát. ()
Po celý čas som sa nezbavil pocitu, že Old Shatterhand a mnoho ďalších postáv si len odskočilo na nejakú bokovku do Orientu. Ešte aj prostredie je rovnaké ako apačské prérie a jazerá, takže tie turbany boli akosi naviac. Príbeh s neustálymi príchodmi a útekmi z väzenia mi veľký zmysel nedával, ale aspoň niekoľko postáv bolo vtipných. No ani na tri hviezdy ma to nezaujalo. ()
Kara ben Nemsi, olé :o). No vidíš to, jde to i bez Vinetůa. Tohle už sem samozřejmě viděl už před léty, kdy sem to fakt žral. TAkže když sem si to včera po těch létech pustil, dokonce sem si vzpomněl na poměrně dost scén. Sam Hókinsoj stačí nacpat turban, Káslpůloj přidat Anglickýho lorda a můžeme to rozjet na vostrým východě. Dějově je to rozhodně kvalitnější než Old Shurhand a Firehand a podobný béčka. Na klasickýho Vinetůa to nemá, ale je to hodně příjemná podívaná, páč co si budem povídat, LEX je prostě legenda! ()
S odřenýma ušima za 3*. ()
Klasika ...... Lex Barker ako Kara ben Nemsi. Na týchto knihách som vyrástol. Bohužiaľ film nedosiahol kvalitu knihy....60%. ()
Kvôli statusu legendárnej série Mayoviek nedám tomu menej ako štyri hviezdy. ()
Lex Barker a Ralk Wolter to dali spolu dohromady a šlo jim to spolu, ale celkově film za moc nestál. Asi chyběli ti správní padouši. ()
Mayovky jsem měla vždycky celkem ráda, takový Poklad na Stříbrném jezeře jsem viděla nejméně dvacetkrát (a občas, když se mě někdo zeptá, co chci, řeknu že druhou půlku plánu, krmivo pro koně a pět tisíc dolarů:) a Žut patří k těm lepším - casting se povedl, příroda je nádherná, patos správně dávkovaný a jako bonus scény typu Barker bodá "nožem" do "medvěda", v "noci" jsou na nebi vidět bílé obláčky a do toho zvukař dělá usilovně hú, hú, aby se diváci nechali oblafnout, ale to k zážitku patří. Chybí sice hláškující indiáni, ovšem dostatečně je nahrazuje lord se svým sluhou. ()
Najslabší film o Kara ben Nemsim z celej série 3 filmov odohrávajúcich sa v Oriente, natočený podľa románu Karla Maya. ()
V titulcích filmu uvedeno: koprodukce Západní Německo / Itálie / Francie. ()
Naprosto otřesná bída, a to ani ne tak příběhem nebo humorem (Halef i Archie jsou mile komické postavičky), dokonce snad ani hereckými výkony (byť Barker není asi ve formě), ale režií a především střihem. Jakmile dojde na nějakou akci, jde střih neortodoxní cestou maskování všeho, co se z jakéhokoliv důvodu nenatočilo a výsledek je velmi nepříjemně nesledovatelný sled spolu nesouvisejících záběrů, které se ovšem snaží vzbuzovat dojem, že na sebe plynule navazují. Kdyby tohoto nebylo, snad bych i hvězdičku přidal. ()
Bylo mi líto koníka a také mne trochu štve stále stejn herecká eskvadra, jinak zdařilé. V knižní podobě mám tuto řadu raději než Vinetua.65%. ()
Balkánská trilogie je o poznání lepší, výpravnější, zajímavější i humornější "nevinnetuovská mayovka" než dvoudílný příběh aztécký. A Žut je vskutku charismatický lotr:-) Chybí kousíček k čtyřhvězdičkovému hodnocení... ()
Lex Barker na chvíli nechal Old Shatterhanda Old Shatterhandem a pustil se do mayovek pro změnu orientálních. To u indiánek nezůstalo bez následků, ale to je již jiná kapitola. A kdo že je ten odvážný a čestný hrdina Kara ben Nemsi? Žádný strach, to nám hned na začátku prozradí Hadschi Halef Omar v podání Ralfa Woltera. Producent Arthur Brauner nechal vypracovat scénář ještě před natáčením své vlastní mayovky ´Old Shatterhand´, aby se přeci jen od té Ameriky krapet odlišil. Rodinný příběh má přes své dobrodružství i unylou pohádkovost, což kouzlo mayovek přeci jen krapet sráží na kolena. Humorný charakter Sira Davida Lindsaye a jeho sluhy je v rámci odlehčení vážnosti hlavní dějové linky přirozeným přínosem, ale v tomto případě čeho je moc, toho je příliš. Děj se zabývá posledním dobrodružstvím Kara ben Nemsiho v tomto kraji, jak prozradí konec, což svým způsobem vyznívá podivně. Je záhadou, proč se tak Brauner rozhodl. Nevěřil v přijetí diváků? Těžko říct. Každopádně se jednalo o příjemnou změnu. Mayovky z Orientu do dnes nejsou tak známé jako indiánky z Ameriky, a i když je děj očekávaně své knižní předloze na hony vzdálený, film jako takový potěší, i když na tom má největší zásluhu právě přítomnost Lexe Barkera. Přiznejme si, že bez něj by to prostě nebylo ono. ()
Narozdil od westernovych mayovek jsem ty z Orientu videl asi jenom jednou, jestli vůbec. Takže hodnocení nepomáhá nostalgie. Skvělá hudba a komická dvojka lord se sluhou, to jsou pozitiva. Ale jinak nic moc. Prostředí muslimama prošpikovaneho Balkánu me iritovalo. Taky mi dělalo potíže spojit si Kara-Ben-Nemsiho s Old Shatterhendem, protože narozdíl od Oldy, kterej ma auru nesmrtelnosti a ledového klidu, Kara kulhá, vzteká se, a neustále se nechává chytit nebo mlátit.. Snad budou další orientální mayovky lepší.. ()
Před dvaceti lety bych tomu dal 5* :) ()
Když jsem tento film viděl před 14 lety poprvé, byl jsem spíš zklamán. Očekával jsem více akce a méně humoru. Postupem času jsem si film oblíbil natolik, že mu dávám plných pět hvězdiček (čtyři by byly objektivnější). Film vsadil na přijatelný humor, napětí (byť pro čtenáře a pro diváka po prvním shlédnutí není překvapením, kdo je Žut) a na překvapivě dobré výkony skoro všech herců. Film je narozdíl od drtivé většiny ostatních filmů na motivy K. Maye alespoň z 50-60 procent natočen podle knižních předloh (knihy V roklinách balkánských, Zemí Škipetarů, Žut - tj. poslední tři díly cyklu "Ve stínu padišáha"). Naprosto výborná hudba, krásné a téměř autentické prostředí (bývalá Jugoslávie představuje albánské prostředí), odpovídající stopáž (není dlouhá, kratší stopáž by filmu uškodila, poněvadž by z knih bylo vynecháno něco podstatného). Osobně mám z orientální trilogie přece jen radši následující snímek "Divokým Kurdistánem." Až na slavnou mayovskou čtyřku a film Old Shatterhand jsou podle mého názoru první dva filmy orientální série tím nejlepším, co bylo v 60. letech natočeno podle nebo spíše "podle" díla Karla Maye. 90 % Howgh! Zajímavé je, že knižní předlohy byly použity v 70. letech, kdy byl natočen seriál Kara ben Nemsi (celkem 26 dílů - stopáž á 25-30 minut). Tento seriál se ještě více drží románových předloh. V roce 2009 chtěli Němci natočit film "Ve stínu Žuta." Z tohoto projektu však nic nevzešlo, poněvadž je prý choulostivé točit dnes film, ve kterém se jakkoliv odráží střety či soužití muslimů s křesťany... (jak bylo uvedeno v německých článcích z internetu). ()
Ani špatné, ani dobré. Kara ben Nemsí je sice moje oblíbená postava, ale z knižní předlohy. Tady jsem se nějak do jeho postavy nemohl vžít, a ani do děje. Hudba tomu sice dává patřičný říz, ale přece jen jsou lepší mayovky. ()
Uff. ()
Pro mě jedna z nejhorších mayovek, Kara bez Vinnetoua není tím správným středobodem. ()