Der Schut
Au pays de Skipetars
Una carabina per Schut
Sut
Žut
Yellow Devil
The Yellow One
Režie:
Robert SiodmakKamera:
Aleksandar SekulovicHudba:
Martin BöttcherHrají:
Lex Barker, Marie Versini, Ralf Wolter, Rik Battaglia, Marianne Hold, Maria Grazia Francia, Friedrich von Ledebur, Renato Baldini, Pierre Fromont (více)Obsahy(1)
Jméno Žut vnáší do srdcí obyčejných lidí děs a hrůzu. Bandita, který se takto nazývá, za pomoci svých pohůnků ovládá širokou oblast Balkánu a nezalekne se před žádnou odporností, která by mu upevnila jeho moc a bohatství. Jednou z jeho nejnovějších obětí je i francouzský obchodník Galingré. Zprávu o jeho únosu donese k lordovi Davidovi Lindsayovi obchodník s drahými koberci Nirwan. Lord vyhledá proslulého hrdinu zvaného Kara ben Nemsí, jenž si již získal slávu na Divokém západě pod jménem Old Shatterhand, aby ho požádal o pomoc. Kara v doprovodu věrného pomocníka hadžiho Halefa Omara okamžitě vyráží na cestu po stopách banditových pohůnků. Zanedlouho přijíždějí k usedlosti rolníka Oska, kterou napadli a vypálili Žutovi muži jako trest za to, že jim odmítl vydat část úrody. Současně unesli Oskovu dceru Čitu. Ke Karovi se přidává její snoubenec Omar, jenž přísahá pomstu za životy svých blízkých. Čitě se mezitím podaří utéct a zachrání ji Nirwan, jenž ji odveze do svého sídla. Uhlazený obchodník ale není tím, kým se zdá být.
Po ohromném diváckém úspěchu Pokladu na Stříbrném jezeře v produkci Horsta Wendlandta se začal po zlaté žíle v podobě adaptací románů Karla Maye poohlížet také konkurenční producent Artur Brauner. Po právně problematickém snímku Old Shatterhand, který mohl natočit jen díky tomu, že Wendlandtovo výsadní právo na Mayovy indiánky obešel faktem, že film vznikl podle původního scénáře a nevycházel z žádné předlohy, se Braunerova pozornost obrátila k Mayovým románům zasazeným do jiných prostředí než Divokého západu. Na základě odborného posudku, jenž si nechal vypracovat již v roce 1963, pouze několik měsíců po premiéře Pokladu na Stříbrném jezeře, se jako první rozhodl do filmové podoby převést dobrodružstvím a dramatickými zvraty nabitou knihu "Žut", závěrečnou část cyklu "Ve stínu padišáha", zasazenou do balkánské oblasti Osmanské říše. Role Kary ben Nemsího, tedy postavy totožné s Old Shatterhandem, logicky připadla Lexu Barkerovi. Také do dalších partů byli obsazeni populární představitelé a známé tváře z dříve natočených mayovek. Halefa hraje Ralf Wolter, jenž se v roli komické figurky osvědčil již coby Sam Hawkens, a podobně part za všech okolností korektního anglického sluhy připadl Chrisu Howlandovi, představiteli roztržitého Brita Tuff-Tuffa z Vinnetoua. Hlavního záporáka opět ztvárnil italský herec Rik Battaglia a part dívky v nesnázích připadl Marii Versiniové, kterou k velké popularitě katapultovala role Nšo-či. Režie byla svěřena Robertu Siodmakovi, zkušenému řemeslníkovi, který v předchozích desetiletích působil v Evropě i USA a proslul jako autor výtečných noirových snímků Zabijáci a Pláč města, ale i populární dobrodružnou komedií Pirát Vallo či působivým detektivním dramatem z války Noc, ve které přišel ďábel. Finální scénář napsal Georg Marischka, jenž v padesátých letech režíroval tehdejší adaptaci mayovky Karavana otroků. Natáčení opět probíhalo v osvědčené Jugoslávii, tentokrát především v oblasti kosovského města Peć.
(Česká televize)
Recenze (92)
Snímky s legendárním náčelníkem Apačů Vinnetouem jsou mou srdeční záležitostí, přestože je kvalita některých filmů z této série značně rozporuplná. Nikdy jsem však neměl odvahu, podívat se na sólová dobrodružství Old Shatterhanda, respektive Lexe Barkera, která se odehrávají v různých koutech světa. Nějak mě to nelákalo, nicméně jelikož tato série začala nedávno běžet v TV, řekl jsem si, že bych těmto snímkům konečně mohl dát šanci. Začal jsem tedy úplně prvním počinem, a sice snímkem Žut z roku 1964. Na něm mě jako první upoutala krásná příroda, a také herci, které znám již z filmů o Vinnetouovi. Příběh je spíše takový tradiční, postavy jsou až na pár světlých výjimek nesympatické, tempo je extrémně uspávací, díky čemuž se divák téměř dvě hodiny intenzivně nudí a dokonale to zabíjí i těch pár zajímavých momentů, které snímek má. Pozitivně lze hodnotit snad jen tradičně nádherné prostředí, jako vždy výborného Rika Battagliu a obstojného Lexe Barkera. A není to málo, Antone Pavloviči? 2/10. ()
Barker jel vždycky naplno. Ani dobrodružná Žut, nebyla vyjímkou. ()
Objektivně by to bylo spíš za dvě, ale nostalgie je nostalgie. ()
Mně se to celkem líbilo... Dokonce ani R. Battaglia mě tak nerozčiloval. L. Barker ještě nebyl tak, řekněme, vyždímaný, R. Wolter stále stejně roztomilý. Děj udržel mou pozornost. P. Brice mi nechyběl. Pohoda, akorát na 3* :-) ()
Bohužel jsem četl onu šestidílnou předlohu (kde je Žut až 6. kniha), proto nemůžu dát více než dvě hvězdičky, liší se to až přespříliš a opravdu jsem se od toho nedokázal odpoutat. A Rik Battaglia mi v roli jednoho z univerzálních herců v Mayovkách už taky pěkně leze krkem. ()
V rámci orientálnej série je toto zrejme najslabší film, ale po všetkých tých Surehandoch, Firehandoch a ostatných brakoch z prostredia divokého západu na mňa náhla zmena prostredia zapôsobila ako vykúpenie. No, trošku preháňam, ale určite tento film presahuje kvalitu spomenutých mayoviek. Lex Barker je rovnaký ako v roli Old Shatterhand, teda charizmatický maník, ktorý bol v detských rokoch mojím vzorom. Ralf Wolter aj tu dokazuje, že je jediným skutočne zábavným elementom v rámci všetkých sfilmovaných mayoviek a Rik Battaglia s výnimnkou tretieho Vinnetoua práve tu najlepšie zastáva svoju zápornú postavu. Mohlo to byť aj lepšie, nebyť scén mylorda a jeho sluhu, ktoré dostávali až príliš veľa časového priestoru. 50%. ()
Jedna z menej hodnotných mayoviek, ktorá sa nedočkala ani dobrého filmového spracovania. ()
Šlo to jiným směrem, než mělo. Takzvaná sólovka Oldshatterhanda, zde zvaného Kara ben Nemsi je ale jen slabý odvar společných příběhů Vinnetoua a Oldshatterhanda. Je to i dost dlouhé a čas od času se člověk začne i nudit. Navíc tu nejsou přestřelky, jako v předešlých dílech, které berou dech, zde to bohužel neplatí. ()
Sláva těch nejznámějších mayovek byla jako zlatá žíla. Tepat dokud to šlo. A tvůrci tepali. Ačkoli Žut je také podle knihy slavného spisovatele. A z divokého západu se přenášíme do divokého Balkánu. Zůstal pouze Lex Barker, ostatní hrají zcela jiné role. Humor je tu sice opět zastoupen, dobrodružství nakonec také, ale paradoxně by se tento film měl dějově odehrávat až po Vinnetou - Poslední výstřel. Na mě jsou ale téměř dvě hodiny moc a děj se různě tříští než dojde na hlavní rozuzlení. Navíc ani k souboji mezi Old Shatterhandem alias Karem ben Nemsím a Nirwanem alias Žutem nakonec nedojde. Zajímavé by navíc také bylo zjistit, jak se z Old Shatterhanda stal proslulý hrdina Balkánu. Tady na mě totiž působí hodně podrážděně, úplně jinak než v těch slavných filmech s Vinnetouem. Závěrečná poznámka pak půjde k jedné scéně, kdy K. ben N. vytáhne dva statné chlapy na laně...už to samo o sobě je kousek, ale pak následuje střih a on je svazuje...a to kruci dokázal jak? ()
Tohle je asi nejpitomější zpracování mayovky, včetně výkonu Lex Barkera. Knižní série Ve stínu padišáha je výborná, ale tohle filmové zpracování posledního dílu je opravdu stupidní. Hloupé dialogy, nesmyslné a nelogické chování většiny postav, Kara ben Nemsího nevyjímaje. Snad světlou výjimkou je samotný Žut, který aspoň trochu vypadá uvěřitelně. Jedna hvězda za exteriéry a jedna navíc z nostalgie. ()
Bohužel jsem před chvílí opět dočetl celý cyklus "Ve stínu padišáha". Tenhle filmový paskvil je děs běs. Ale ani kdybych nesrovnával, tohle nemá šanci u mne uspět. Možná kdyby tam nenacpali ty baby, tak bych dal o něco více. Takto dávám dvacet, protože prostě nemohu dát odpad, ale také proto, že jsem se těm nesmyslům ve filmu a rádoby humoru občas hodně křenil. ()
Filmy s Kara ben Nemsim jsou dobrý, ale něco málo tomu o proti "Oldovi Šetrnejch" chybí. ()
A další bezchybná "Májovka" se skvělým Barkerem a jeho legračním sekundantem Wolterem. ()
Děs a běs. Paradoxně, cyklus Ve stínu pádišáha je podle mně daleko realističtější než indiánky - o téhle oblasti toho Karl May asi věděl podstatně víc a měl asi taky lepší představu o zvycích a - světě div se - geografii, nicméně, ve chvíli, kdy Kara ben Nemsího přijmu takového, jak ho May zamýšlel, tak pro mně Lex Barker končí. Proč? On totiž Kara ben Nemsí byl černovlasý s plnovousem, hnědooký a byl-li dostatečně opálený, Arabové ani Turci ho od sebe nerozeznali. Jednou se základních podstat filmu je, že kam se hnul, tam byl nápadný maximálně tak svojí výzbrojí, ale rozhodně ne vzhledem. Jeho jazyková výbava (stejně jako jeho až nadpřirozené schopnosti) jsou samozřejmě nesmysl, Ondřej Neff v knize O Julesu Vernem spočítal, že musel znát cca 100 jazyků....ale berme to jako hru a určitá pravidla. Na druhou stranu v té předloze se docela vážně člověk seznamuje s Orientem, islámem (světe div se - první vysvětlen co je korán a jak a proč se liší sunnité a šííté jsem načerpal tady a dodnes musím konstatovat, že tam žádné faktografické nesmysly nebyly), kdo jsou Škipetaři nebo třeba oni dnes díky IS známí Jezídové, nebo jak "fungovalo" Turecko v poslední třetině 19. století je zde taky popsáno perfektně. Ale bohužel, první problém je v tom, že se zde klasicky jedná o dlouhou a rozvětvenou honičku, která má svoji logiku a probíhá od Tunisu obloukem až na Černou Horu a padouši jsou zde honěni až do konce. Z toho nejdou udělat samostatné a hlavně nezávislé epizody, i ona knižní předloha je totiž jiná - Winnetou je složen ze samostatných epizod, tohle je šestidílný cyklus. A tak mně nakonec mrzí, že na rozdíl od ostatních blízkovýchodních dílů (tuším dvou), je tohle nejrealističtější a předvádí to některé epizody, ale bohužel, třeba přitroublý sluha Archie tam nemá co dělat, David Lindsay byl trhlý jiným způsobem a docela skvělé horrorové scény z knižní předlohy autoři filmového zpracování taky docela vynechali. No, co se dá dělat. Je to poplatné době, kdo má rád literární předlohu je zklamán ještě víc, než u indiánek, kde ta naivnost má prostě půvab a tak lze doufat, že jako se snad dočkáme remaku Winnetoua, který se i snad může povést - bude-li jiný, realističtější v rámci předlohy, tak se třeba ujme někdo i tohoto. Potenciál to rozhodně má větší, než indiánky. ()
Klasická Jugo - deutsche "Májovka" s "Oldou šetrným" v hlavní roli , komici a padouši veskrze stejní!!Skvělý je náš dabing!! ()
První z trilogie Ve stínu padišáha. Ačkoli románová předloha je povětšinou hodně opomíjena, i tak se na to kupodivu dá dost dobře koukat. ()
Zdlouhavé, nezáživné, herecké výkony řekněme dobové. NAjivní. Když bude velká nuda a nebude jiná možnost, tak to zabije čas, ale na pobavení, to nevidím. Pro děti je to dobré a to možná né ty dnešní. ()
Román je nedostižný a klasická vinnetouvská 4 - dílná série série rovněž. Dívejte se prosím na to beze srovnání s těmito skvosty. Co zůstane, není málo: Skvělý dabing - Beneš, Hrubý a spol., většinou vtipné dialogy Angličanů a Halefa, frajer Lex a hudba, která nás vrací do dětství, kdy jsme hltali dobrodružství Kary v Orientu a přilehlých oblastech. Že je tam spousta nesmyslů, to mě nevadí, berte to s rezervou, je to určeno zejména pro děti, a ty to budou milovat, to vám garantuju. Brabec na Battagliu je výborná volba, nicméně Lackovič z Posledního výstřelu zůstal nepřekonán. ()
Přestože snímek obsahuje všechny základní (a vlastně nejdůležitější) prvky filmových mayovek - jako jsou Lex Barker v hlavní roli, komické odbočky, nemilosrdní padouchové a dobově podmíněná, ale překrásná výprava a kostýmy -, při nezaujatém pohledu nemůže úspět. Scénář je děravý a slepovaný bez návaznosti některých důležitých scén (boj na mostě, neustálé útěky z vězení apod.), padouchova prohnilost je sice vykreslena v dostatečné šíři, ale jeho postava je pro příběh vlastně nepodstatná a závěr je jako ze bondovského filmu bez špetky originiality. Jsem si vědom, že mnohé z těchto nedostatků obsahují již knižní předlohy, ale zde se je jednoduše nepodařilo ani zakrýt. ()
Žut vznikol v rovnakom období ako Vinnetou a je to na ňom vidieť. Dej však Vinnetoua predchádza a Old Shatterhand je tu ešte Kara Ben Nemsi zažívajúci dobrodružstvá na balkáne. Sama Hawkinga supluje Hadschi Halef Omar, ktorého svojou vtipnou popletenosťou predčí lord Lindsay svojou anglickou noblesou, ktorá odtrhnutosťou od reality vytvára množstvo vtipných situácií. Niekedy to až pripomína nášho lorda Nortona. Samotný príbeh svojou naivitou možno prekonáva aj Angeliku. Film je tak zmesou lacného dobrodružného braku a ľahkej komédie. Produkcia je priemerná a v niektorých momentoch zlyháva lebo napríklad v scéne keď Kara Ben Nemsi zabíja medveďa, jasne vidieť, že je to prezlečený človek. Jej silnou stránkou je však hudba, ktorá v dramatických momentoch dokáže navodiť správnu atmosféru. Takže Martin Böttcher popri Vinnetuovi aj tu odviedol výbornú prácu. Herci sú dobrí aj v dramatických momentoch ale v akčných scénach sa nepretrhnú. 50% ()