Tři bratři

,,KDYSI DÁVNO ŽILI NA JEDNOM STATKU RODIČE, KTEŘÍ MĚLI TŘI SYNY…" /// Splácanina tří pohádek, která krom nesourodýho děje, udivuje divnejma písničkama. Nebo spíš zpívanejma textama. Ta dávka rýmů skolí nejednoho veršotepce. Naopak začínající literát usedne a začne studovat funkci a anatomii verše. A až zkontroluje jejich fonetickou, sémantickou či rytmickou kvalitu, poohlídne se po nějaký mladý (třeba dvanáctiletý) nevěstě. Udělal bych to taky, ale z toho monotónního rytmu (rýmu) mi docela slušně jebe (neboj, na kvalitu komentáře to vliv nemá…). K příběhu bych se radši nevyjadřoval, páč doteď nevím, co jako ten mišmaš znamenal. Taky nechápu, co bylo myšleno doopravdy vtipně a čemu sem se smál, protože su blbej. Radost může udělat to, že je to fakt originální. Zkazit ji zase může, jak je to blbý. Rozhodující asi bude, jak se to líbilo malým dětem. Tak děti, ruce nahoru… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem fanda hudebně-divadelního pásma, které vytvořil Zdeněk Svěrák společně s Jaroslavem Uhlířem pro Národní divadlo. 2.) Doma si nejradši ze všeho veršujeme (uvidí Mařku a řekne jářku). (nejradši ze všeho? I místo toho?...) /// PŘÍBĚH ** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (24.12.2014)

V žánru české filmové pohádky se toho už mnoho vymyslet nedá, není nad to přiznat to a hrát s divákem již od začátku fér hru, i když ta, čili pospojování tří příběhů, ke největším záporem. Tímhle způsobem se ale dá pohrávat si s klišé a v druhém plánu s těmi z filmového prostředí (jen chvíli Veronika Kubařová hrála pradlenu a už jsem si myslel, že to bude Dykova milá). Dobré převažuje - roztomilost Svěráka staršího, vytříbené výtvarné oko Svěráka mladšího, hudba a skutečně dramatické a napínavé momenty v dějových zákrutách jednotlivých oper. 70%. (20.08.2014)

No ty pičo. Tohle je nejbrutálnější jízda od Trháku. K jeho dokonalosti má ovšem velmi daleko. Mimo jiné strašně dlouho trvá, než divák zjistí, co vlastně sleduje a než se vyrovná s nečekaným pozdním zjištěním, že to bude asi komentovaný muzikál. Kýčovité je to až až, Svěráci by už měli jít od sebe, ten jejich laskavý český humor dávno přestává být stravitelný. K postavě zlé sudičky viz můj komentář k Jak se budí princezny - jak vidno, čeští tvůrci s tím mají pořád problém. Přesto se mým nízkým hodnocením nenechte mýlit, doporučuji vřele. Český chasník zabloudí na cimbálovou muziku, začne si do tance zpívat nějakopu tu böhmische dupačku a hned chytne jednu pěstí - to je jen jeden z mnoha krásných momentů. Červená karkulka, tedy pohádka o poprvé menstruující dívence, mlsném vlkovi, šmírujícím myslivci a babičce čekající na víno a bábovku za nebezpečným lesem, přes nějž matka, o níž nikdo neví, co dělá sama doma, posílá místo sebe nezletilou dceru, nikdy nebyla zpracována tak explicitně. A při stále se nedařící snubní návštěvě ve spojení Dvanácti měsíčků s Mrazíkem už jsem úplně v rauši. Komentáře: NinadeL (3hv.), karnifex (1hv.), Livingdead, Psema (oba odpad). (07.06.2015)

Svěrákové klamou filmem. Na pozadí Čechům dobře známých pohádek totiž rozehrávají těžce stravitelný epizodický kýč, který často drze hraničí s až infantilní trapností. Z na první pohled opovážlivé frašky a jakéhosi tvůrčího úkroku stranou se ovšem při podrobnější divácké analýze vyklube brilantní tuzemská odpověď na Hooperovy Bídníky, která se nebojí svěžích komediálních prvků ani širšího sebe-parodičtějího záběru. Dnešní dětská generace si těžko mohla přát kouzelnější převyprávění třech známých pohádek: to nakonec nejenže nepostrádá úderný ostrovtip, fungující moralizování a hravou výpravu, ale dokonce se v něm dočkáme na české poměry velice slušných počítačových triků. Komenský by měl radost, nic vhodnějšího než "škola hrou" mě totiž den od zhlédnutí nenapadá. (31.08.2015)

Zatím nejlepší argument pro tvrzení, že Jan Svěrák v posledních několika letech prostě neví kudy kam. Ukázkové plýtvání všemožných filmařských talentů (kamera, hudba, efekty, herecké obsazení - to vše splňuje parametry velkofilmové podívané) na úplnou zbytečnost (která navíc vyznívá dost pedofilně). Hovno v pozlátku působící dojmem, že bylo natočené spíš z jakési nouze, než z touhy ukázat světu plnou šíři svého umu. Začínám se trochu bát, aby jeden z nejlepších porevolučních českých režisérů nezačal točit jen podobné lidové sázky na (komerční) jistotu a nestal se tak z něj takový kultivovanější Zdeněk Troška... 50 % (15.02.2015)