Válka o planetu opic

V některých pasážích trošku delší (zdlouhavá), avšak luxusně natočená podívaná. Je s podivem, jak během několika pár let, vypadají filmové opice opět o něco živěji. Snímek má krásnou výpravu a i když o nějaké válce, na kterou název láká, nemůže být řeč - v závěru se trošku zakční a přiostří. Kromě hereckého výkonu Woody Harrelsona bych vyzdvihl zajímavé charaktery a motivace opic (ale to platí pro celou trilogii). O něco slabší film, než první dva díly, ale i tak dobrá zábava. (11.05.2024)

Film s luxusní stopáží, ale na druhou stranu bych z něj nevystřihl ani minutu. Emocemi nabitý blockbuster, v kterém je lidstvo až na nějaké třetí koleji. Na první a druhé jsou opice a jejich cesta napříč apokalypsou zničenou zemí. Nádherné celky, tiché, dechberoucí. Závěrečná třetina alá Motýlek sice za první hodinou lehce zaostává, ale do finální destinace to Matt Reeves dotáhne nakonec přeci jen se ctí. (29.11.2023)

Apokalypsa (strukturou, "záporákem" i až otravně častými vizuálními odkazy) naroubovaná na finále trilogie, které zase roubuje veškeré linie, postavy a motivy na původní Planetu opic skrze rozervaný vnitřní boj o Ceasarovu duši. Ano, je to značně šroubované a jakkoli o žádné conradovské Srdce temnoty v opičím podání nejde, tak výsledná "Ape-pocalypse Now/opičí Logan" je až překvapivě utlumeným snímkem prostým akce (není tu válka a i označení půtka je příliš nadnesené; tohle je Most přes řeku Kw... Planetu opic), kterému mnohá nepopiratelná "ale" (lidé jsou bez výjimky hlupáci, délka neopodstatněná, tempo nevyrovnané, deus ex machina finále) projdou díky fungujícím emocím, strhujícímu Serkisovi, uhrančivé první polovině a "neviditelným" CGI efektům, které tu nejsou pro efekt. (12.07.2017)

Nečakajte žiadnu “war”, tá tu trvá asi štyri minúty. Film je pomalou, citlivo rozprávanou “putovníckou” drámou se zameraním na rôznorodé postavy a ich vzájomnú pocitovú interakciu, samozrejme v dokonale nadizajnovanom prírodnom prostredí. Podobne ako v poslednej Knihe džunglí, herecké výkony motion capture tvárí opíc načisto zatieňujú živých hercov (vrátane W. Harrelsona). Ich prevedenie v detailoch kože/srsti je technologicky zase o kus ďalej než v Dawn. Neskutočné. (12.07.2017)

Zklamání z minula bylo tak velké, že jsem se u trojky s pocitem jejich zbytečnosti vyhnul i trailerům. Jenže Reevese buď drželi pod sedativy, nebo mu nějaký odvážný producent opravdu uvěřil, a já se stěží bráním nadšení z pravděpodobně nejodvážnějších letního blockbusteru za několik posledních let. Ta úvodní akce je ještě hodně nucená, ale když pak celou další hodinu stopují v pomalém, ale filmařsky precizním a promyšleném tempu čtyři opičáci, jejichž CGI render je dokonalosti se neodbytně blížící realita, skrze zasněženou krajinu vojenskou jednotku, přičemž jsou hnáni tím nejlepším možným kinematografickým motorem, tedy touhou po pomstě, bylo mi jasné, že vše bude odpuštěno a jen jsem se modlil, ať to takhle šlape i nadále, protože Michael Giacchino diriguje minimalistické retro noty a kamera koketuje s přelomem šesté a sedmé dekády minulého století. A ono nejenom to. Woody Harrelson variuje tu nejlepší možnou kreaci khaki šílenství, které vyhřezlo ze srdce temnoty a po famózním dialogu s Cézarem film naskočí na temnou vlnu nevyzpytatelnosti chtěného dobra a vábení nejednoznačného zla, aby to dotáhlo až k epickému konci, který i v těch kýčovitých prolínačkách a patosu hrdinského sebeobětování pořád drží pochmurný ksicht, který se opírá o hrdiny, jenž už dávno nejsou zábavnými lidoopy, kteří umí vtipné posunky, nýbrž pevnými figurami, u kterých není o jejich nastupující evoluční nadvládě radno pochybovat. (13.07.2017)