K smrti odsouzený uprchl

Načo ukazovať tváre nemeckých väzniteľov, keď to pre napätie vo filme nemá žiaden vplyv. Navyše je ich anonymita originálna. Načo ukazovať explicitne popravy väzňov, keď zvuky streľby zbraní sú možno ešte emocionálnejšie zdrvujúcejšie a viac nám približujú to, čo prežíva hlavný hrdina. Možno nie tak napínavé, ako Diera, alebo iné, ešte slávnejšie útekové väzeňské filmy, zato veľmi sugestívne a môžeme si hlavne povedať, že takto nejako sa to asi stalo a nikto z tvorcov si nemusel vďaka dramatizácii deja nič špeciálne prikrášlovať. Možno minimalistický, ale predovšetkým realistický film o francúzskej idei vzdoru voči nemeckej okupácii, kde by na rozdiel od spomenutého filmu bol iný záver ťažkým podrazom na diváka a popretím názvu a ústrednej myšlienky filmu. (15.06.2013)

Zvláštní to strategie tvůrců podat již v názvu tak těžký spoiler. Nevím, zda to bylo právě touhle předem podsunutou vědomostí o konci příběhu, ale ve srovnání s o 4 roky mladší Dírou jsem nebyl tolik pohlcen a fascinován úplně po celý čas. V místech, kdy se zdálo, že z precizně připravovaného útěku možná nic nebude a děj začal na chvilku stagnovat, mi ten celý vývoj přišel až zdlouhavý. Nicméně dlouhá závěrečná pasáž s reálným útěkem mi to plně vynahradila, tam se člověku opravdu tajil dech a z chvilky rozhodování, zda zabít pro záchranu svého života nevinného strážnika, se mi málem udělalo až nevolno. Celkově vynikající snímek a přidám-li k němu a již zmíněné Díře také Ptáčnika z Alcatrazu, případně i československé TV klenoty jako Raport a Dlouhé dopoledne, vzniká mi před očima krásná kolekce, po níž lze se o další vězenské filmy ze starších dob jenom zajímat. Takže příště konečně Stanley Kramer a jeho Útek v řetězech. 85% (#Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) (19.12.2019)

Symfonie. Nádhera, takový zachycení solidarity, naděje, víry (i když tý i s kritickým podtextem, alespoň směrem k víře organizovaný) a touhy po svobodě, to mě vzalo. Po chvíli se do mě film zakous´ a držel mě v rozechvění po celou dobu, po filmovej stránce taky dokonalý a Mozartův hudební doprovod už jen potvrdil slzy úžasu. (24.08.2008)

Minimalistický pohled do nacistického kriminálu, ve velkolepém formátu. Jeden z nejpůsobivějších filmů, co jsem kdy viděl. Fázi závěrečnou, tj. útěk si prožijete naplno spolu s poručíkem Fontainem (velký sympaťák) plni obav, jestli Jost je nasazený práskač nebo oběť. A pak přijde Le FIN, žádné kecy, žádné další obrazy, ani milimetr filmu navíc. (30.05.2014)

Ako som sľúbil, tak aj činím, keď som bol vskutku zvedavý, kto je z dvojice väzňov precíznejší... ? Teda, aby som donekonečna nechodil okolo horúcej kaše, tak na mysli mám najprv fiktívneho väzňa Andyho Dufresnea z pera Stephena Kinga vo filmovom spracovaní režiséra Franka Darabonta pod už notoricky známym filmovým názvom - Vykúpenie z väznice Shawshank, potom skutočného basistu, vojaka Andrého Devignya, postava vo filme sa volá - poručík Fontaine, keď následne francúzsky režisér Robert Bresson s naprosto chirurgickou presnosťou doslova dokumentuje (akoby bola skrytá kamera všetkému prítomná), čo sa odohralo v lyonskej pevnosti v roku 1943, že vôbec nie je ťažké teraz vydedukovať, kto s veľkým prehľadom vyhráva... ? Prvý, spomínaný film môže experimentovať podľa svojho najväčšieho gusta, zatiaľ čo druhý sa najdôveryhodnejšie drží množstva faktov, až sa stáva trochu neuveriteľným, a predsa reálnym ! Považujem to hádam za najlepšiu vec, čo sa nakrútila na túto tématiku - väzenských filmov spojených už s tradičným útekom, tak to nemá žiadnu konkurenciu ! ? Nasvedčuje tomu taktiež krátka doba od samotnej akcie k filmovému prevedeniu, a odvtedy uplynulo iba 13 rokov. Bresson režíruje rovnako perfektne, ako sám André plánoval, uskutočnil tento odvážny čin... (07.07.2019)