Lída Baarová

Mluvit o kráse Baarové bylo by nošením dříví do lesa. Není tedy divu, že budí pozornost. Proč jsem šel na film o Baarové? Samozřejmě jsem neočekával od toho kdovíjaký umělecký zážitek. Udivilo mne tolik kritiky. Možná jsou kladena měřítka kritiky tohoto filmového zpracování příliš předpojatě. Ano, film mohl být vynalézavější, výpravnější a zdaleka nevytěžil všechny možnosti. Je film opravdu tak špatný? Domnívám se, že při vší problematičnosti nikoli. Čekal jsem větší průšvih. Za prvé, vykreslit všechny trampoty Baarové do filmové podoby na ploše jednoho celovečerního filmu je o to těžší, že bylo třeba vyškrtnout i postavy, které v jejím životě hrály dosti důležitou roli. A za druhé mnohdy stačí do jisté míry ke kritice třeba i osobní averze k tvůrci filmu, který je nemálo lidem solí v očích. Renče vlastně také moc nemusím, ale ostatně fakt, že lidi přivést do kin umí, je dost výmluvný. Co se dabingu týče, tak jemný hlas Preisse jakožto Goebbelse nebyl zrovna nejlepší přínos, nepochybně to působilo poněkud divně. Co herců se týká, tak ostřílený herec Markovics, který dostává slušný prostor, také nijak zvlášť neexceloval v roli hlavního nacistického ideologa Goebbelse. Pavel Kříž nebyla špatná volba, vdechl postavě Hitlera zvláštní až pitoreskní rozměr. Pauhofová, ano je hezká a strhává největší pozornost na sebe, ale ve své podstatě má velmi málo společného s herectvím Baarové. Burkhard v roli Fröhlicha, je přesvědčivý, dobře zahrál, ale také mu to sekne. Zbývá pár slov o samotném filmu. Časové rozpětí několika let ve scénách nevadilo, dramatický efekt to má docela slušný. První polovina filmu je výrazně lepší než zbytek. Kolorit doby za ty prachy bych si uměl představit i lepší. Pro mne nehraje roli a je mi jedno, jestli má ten film žánrově vysokou laťku nebo nízkou laťku, ani tentokrát tomu nebylo jinak. A tak řekl bych, že ten večer s Baarovou nebyl zas až tak špatný, jak se ze začátku zdálo. (30.07.2016)

První polovina filmu docela ušla - hra na minulost, s filmařským prostředím, pokus o barrandovské ateliéry bez okolních domů, vsazení Baarové a její matky do dobových dokumentů, jako by šlo o realitu, melodrama s Fröhlichem, rozpor s otcem, vše ušlo. Sice mi Pauhofová přišla, že se do role moc nehodí, její charisma je takové laciné, a navíc její slovenský přízvuk mi také vadil (a to pak i u Mariána Huby, neb oba měli být čistokrevní pražáci), ale ušlo. Jenže pak Renč popustil uzdu svým reklamně patetickým obrazovým fantaziím, a najednou zde máme scény jako z reklamy - Křišťálovou noc, odchod sestry Baarové z divadla, její sebevražda - vše jen na obrazový efekt. Zmizel i příjemně odlehčující humor první poloviny. Navíc charaktery postav jsou strašně černobílé - Baarová v podání Pauhofové se jen připitoměle usmívá, jako by vyhrála první ve sportce nebo si dala práska, maminka je zabedněná a touží po dceřině úspěchu a penězích, sestra je chvilku rozumná a domlouvající, a hnedle zase psychicky labilní, otec zodpovědný, vyslýchající jsou stereotypně kruťasi, stereotypní pojetí komunistického demagoga v divadle... A to nemluvím o německých postavách. Na rozdíl od ostatních se mi Kříž jako Hitler líbil, gesta a dikci okoukal skvěle, ale postava Goebelse je zde zparodována - nepřijde mi ani uhrančivý, ani inteligentní, spíše jen stále funí jako kaňour. Stašová hraje přehnaně hystericky, a občas i Pauhofová. Film navíc postrádá atmosféru - je v pastelových barvách, a tam, kde bych čekal nějakou depresivní nebo těžkou a hutnou atmošku (stahující se mračna nad Německem, konflikt s manželkou Goebelse), tak to vypadá jako selanka. Ve filmu mi vadily mnohé nedořečenosti - proč zrovna starej Havel dával Baarové role, když jí všichni ostatní opovrhovali? Proč je její angažmá v letech 1948 - 1958 jen narychlo projeto pár plakáty? Ale pro lidi, kteří v životě neslyšeli o tom, kdo postavil barrandovské ateliéry, co to byla Křišťálová noc, jak se dřív točily filmy, jaké měli dřív auťáky, pro ně bude film možná hezkým startovacím začátkem pro to, zjistit si víc. Asi podobně, jako když si čtete o nějaké události nebo životě osobnosti na Wikipedii, ale zbytek, podrobnosti a to podstatné si musíte dohledat jinde. (21.02.2016)

Jedna zářivá za Táňu, druhá za kostýmy. Předabování němčiny byl otřesný nápad a působí dosti rušivě, místy dokonce směšně (ostatně jako vždycky). Ale není se asi čemu divit, když se v dnešní době předabovává i slovenština (WTF?!). Ona zkratka by se taky dala použít v souvislosti s několika scénami ve filmu a nejvíc mě v hlavě asi straší ta krbová, tedy orgasmická pasáž v plamenech - 40%. Paradoxně mě zklamání z "velkofilmu" ještě víc navnadilo na dokument od paní Třeštíkové, kde se nepochybně dozvíme něco mnohem zajímavějšího ze života této slavné herečky a dost možná i výpravnější formou. (22.01.2016)

|80%| Shlédnuto v kině. Byl jsem ukecán kámošem zajít na Lídu Baarovou do kina. Nakonec jsem souhlasil. Téma z druhé světové války je jistě zajímavé, mě to až tak moc nebere, ale neříkám, že se mi pár filmů podle těchto skutečných událostí nelíbí. Třeba Pád třetí říše – to se opravdu povedlo. No, tohle sleduje především osud České herečky Lídy Baarové. A tak mě to vtáhlo do děje a já se bavil až do konce. Ke konci atmosféra dost zhoustla a bylo to trochu drsné (mohlo být ještě víc tedy). Nějaké ty drobnosti, úpravy bych k filmu doladil, ale vzhledem k tomu, že až se až tak o 2.světovou válku nezajímám, tak mi to sedlo. Z herců bych trochu vytknul Pavla Kříže, který ztvárnil Hitlera. Neříkám, že to bylo děsný, ale slyšet Křížův hlas, to mi vůbec k Hitlerovi nesedělo. Ostatní herci byli naprosto v cajku. Herec, co hrál Goebbelse, Karl Markovic mě bavil nejvíc, zahrál tu postavu opravdu mistrovsky. Samotná hlavní herečka filmu Tána Pauhofová ztvárnila Lídu Baarovou též dokonale. Bavila mě její postava – i jsem si z toho odnesl pár myšlenek. Gedeon Burkhardt je můj oblíbenec z Kobry 11 a také z Rexe, takže jsem ho zde rád uviděl. S ostatními nemám problém, i toho Mádla v menší roli jsem přežil, ikdyž ho moc nemusím. Je to zajímavý film, Renčovi se to povedlo, takže jsem nakonec rád, že mě na to kámoš vytáhl do kina (05.02.2016)

Kdysi jsem po zhlédnutí Hlídače č.47 vyjádřil názor, že uvědomí-li si Renč, že na hloubku nemá, a zaměří se na povrchovou obraznost, můžeme se od něj dočkat kvalitních děl. Tak asi ne. Prvních cca 20 minut Lídy Baarové je něco tak slabého a tak o ničem, že jsem už ani nebyl ochoten počkat na Goebelse. Reklamy a videoklipy - to je Renčův formát, to umí, což je znát i na tomto filmu. (30.12.2023)