Princess and the Scribe
Princezná a pisár
Režie:
Karel JanákScénář:
Rudolf MerknerKamera:
Martin ŠáchaHudba:
Ondřej Gregor BrzobohatýHrají:
Matouš Ruml, Monika Timková, Maroš Kramár, Jiří Bartoška, Petr Nárožný, Jiří Hána, Radim Kalvoda, Norbert Lichý, Barbora Srncová, Jiří Dvořák (více)Obsahy(1)
Královský písař Janek (Matouš Ruml) a princezna Amálka (Monika Timková) myslí hlavně na různé legrácky a vylomeniny. Na hradě se chystá slavnost a vše se zdá zalité sluncem. Právě v tu chvíli se ale objeví temný mrak v podobě tří bohatých návštěvníků v čele s urozeným panem Dietrichem (M. Kramár). Podivná krádež jejich truhlice plné drahých kamenů, ze které je obviněn Janek, uvede události do pohybu. Janek, aby si zachránil život, musí zmizet. Amálka, jejíž ruku si nárokuje Dietrich jako náhradu za ukradený poklad, ho brzy následuje. Společně musí najít pravého viníka loupeže, jejíž kořeny sahají hluboko do minulosti, odhalit záhadu tajemného znamení na Dietrichově paži a napravit jednu dávnou křivdu. Přitom oba zjišťují, že jsou si čím dál tím bližší a láska na sebe nenechá dlouho čekat. Jenomže pronásledovatelé jsou jim v patách… (Česká televize)
(více)Recenze (356)
Maroš Kramár byl krásně hnusný, hlavní dvojici to slušelo, dobro s humorem zvítězilo nad zlem a Nárožný dělal kocoura. ()
Pohádkové kostky jsou vrženy ostříleným Karlem Janákem. Byl to hod jednoduchý a přímočarý. Probíhal dynamicky, akčně a ve výpravném stylu. Trojice, sestávající z režiséra pro mládež Janáka, scenáristy pro mládež Merknera a sitcomové ikony mladých diváků herce Matouše Rumla, se společně sešla premiérově u televizní pohádky. Její devízou nejsou statické dialogy a scény, ale dynamicky ubíhající příběh s dobrodružným nádechem i zápletkou a s rozmáchlou výpravností, okázalými kostýmy a kvalitním kamerovým snímáním. Máme zde sympatickou dvojku, písaře Džanka (Matouš Ruml) a tmavovlasou princeznu Análku (Monika Timková), kteří jsou spolu na útěku. Džanek neuhlídal jemu svěřenou truhlici plnou drahého kamení, skončil za to v žaláři, princezna má být provdána za panovačného ničemu (Maroš Kramár), který na zámek přišel s inkriminovanou truhlicí v doprovodu dvou svých kompliců, s nimiž strojí na veselé království proradnou boudu. Jednoduchou a přehledně natočenou storku táhne Maroš Kramár, a to i za cenu osvěžujícího přehrávání. Jeho ničema je v jádru zlý až do morku kostí. Proti němu stojí v království velmi oblíbený Džanek, který to umí mistrně s mečem více než s pérem (to není dvojsmysl). Po honičce (to rovněž není dvojsmysl) v království a v lesích se ti dva utkají v závěrečném zúčtování na kordy. Vítěz bere princeznin anál (to je dvojsmysl). V televizní produkci v podstatě ještě nevznikla (nebo já si to nepamatuji) pohádka založená na přímočaré akční story. Ojedinělá záležitost baví hlavně v počáteční a střední fázi, postupně už děj upadl do stereotypu nepříliš rozvíjeného vedení lineární story. V závěru se nepřihodí žádné překvapení, příběh spěje ke svému očekávanému a poměrně fádnímu vyústění. Janák i tak dokázal, že k ohranému žánru pohádek lze aplikovat novátorský přístup. Někdo může vyčíst Rumlovi jeho slabší charisma na dobrodružného hrdinu s "mušketýrskou" image, písaře ani trochu nepřipomínal, podal však mnohem lepší herecký výkon než v podivně hybridní komedii "10 pravidel jak sbalit holku", na níž rovněž spolupracoval s Janákem, ale nepodezřívám je z lásky k mužům. Jiní se můžou ohradit proti málo známé Monice Timkové, která byla na princeznu málo "princeznovsky" něžná. Větší zájem vzbudí její dvorní dámy - Eliška Jansová (známá z letní reklamy, kdy se spustila na laně ze skály a neodolatelně pronesla slovo "Limča") a Marie Doležalová, která tentokrát podala sympaticky střídmý výkon. V neposlední řadě může panovat názor, že Janák se na pohádky nehodí, ostatně tohle ani pohádkově nevyhlíží. Žádná kouzla, nadpřirozené síly, nebýt zmínky o království, králi a princezně, dívali bychom se na regulérní historickou frašku. Možná, že pohádkám, jak jsme je dříve znali, zvoní zvonec. Jejich modernizace si žádá své. 60% ()
No to bylo něco. Zas další vánoční pohádka. Nebylo to ničím výjimečně, ale ani trapné. Prostě normální pohádka bez kouzel s klasickými herci. Ale exteriéry byly docela pěkné. Matouši Rumlovi role písaře celkem šla. Ale dvorní dámy mi přišly hezčí než ta princezna. "Chyťte ho!" ()
Vše je relativní. V porovnání s novou produkcí (hlavně) České televize, co se pohádek týče, to ještě celkem ujde. Marošovi ten Dietrich celkem sednul, Repelent mu zdatně sekundoval. Ruml strašnej, ta pitomá princezna o moc lepší nebyla. Ale se starými klasikami je to zcela neporovnatelné. Není se moc čemu divit, že se celá republika stejně vždycky těší na Princeznu se zlatou hvězdou nebo Byl jednou jeden král... 60% ()
Taková docela příjemně pohádková pohádka, která neurazí, ovšem ani nijak zvlášť nenadchne. Nejvíc ji však kazí některé rádoby 'cool' kaskadérské a podobné vložky. Holt, asi je potřeba "omlazovat" ten look, ale mně se to nelíbí. ()
Po řadě spíše průměrných pohádek s tuctovými princeznami, jalovými princi a Janky a nic moc historkami, je tu konečně změna k lepšímu. Svižná, místky skoro akční zábava, s fajn Jankem a příjemně netradiční, akční a sympatickou princeznou, mezi kterými to jiskří, a to nejen díky svižnými slovním přestřelkám. Kramár je konečně padouch jak má být, slizký, zákeřný, bezcharakterní lotr, kterému to vychází tak dlouho, až jsem opravdu začal princezně s Jankem držet palce. Jistě byla tam řada lapsů, chyb v logice, scénáři i těžkých selhání skriptky, ale nakonec jsem si odhlasoval, že na to kašlu a užil jsem si svižnou pohádkovou zábavu. ()
Začátek vypadal nadějně, proč neudělat pohádku trochu akčnější a nepřidat i nějaký ten parkour, že? Jenže se jako v tomto žánru tradičně vařilo z vody, takže scénář začal vytahovat různé deus ex machiny a prudit nelogičnostmi, které bych pohádce klidně i odpustil, kdyby nabídla něco, čeho bych se mohl chytit. Princezna byla sympatická, král starý a hlavní padouch pitomý jak ten jeho plán. No nic, jako obvykle. ()
POHÁDKA? To těžko. Nejvíc mi vadily nesympatické postavy (především ošklivá a necharismatická princezna), absence kouzel, slušného příběhu a všech těch známých aspektů, které dělají pohádku pohádkou. Na Princezně a písaři se mi nejvíc líbil Kramár, který záporňáka ztvárnil víc než uspokojivě a Ruml jako český-perský princ také obstál. Na závěr bych dodal, že je to lepší než předchozích Dvanáct měsíčku od Janáka, takže možná to příště bude ještě lepší. ()
Tentokrát Janák celkem bez problému. Sice výrazy a obrazy jako "kluci, díky", "holky, teď mi musíte pomoct" prostě do pohádky nepatří, nápad s podvodem ve vězení, slušná kamera (dobře natočený útěk po okapovce) a solidní výkony (Nárožný je kouzelný i při přehrávání) herců činí z téhle štědrovečerní pohádky nejlepší premiérovou událost pětiletky. Bohužel. Proč ale Jirka Dvořák bělí dvacet let v bažinách cejchy, místo aby chytal lapky? Kdopak ví, jaký hrad se to objevuje na pozadí některých záběrů (Velhartice to podle všeho nejsou)? ()
Nejlepší štědrovečerní veřejnoprávní premiérová pohádka za hodně let, která když už nic jiného, nabízí místo troškoidního ječení a pitvoření spíš přímočarou akci a jakýs takýs příběh. Princezna mne sice nijak neoslnila, dvorní dámy se mi líbily víc, ale v minulých letech bývalo i mnohem hůř. Lexa v pohodě, Kramár, Bartoška ani mnozí jiní nezklamou a protože se tvůrcům tentokrát podařilo udržet i dobově jednotný styl výpravy, tenhle film se mi asi líbil nejvíc ze všeho, co pan Janák natočil, 2,5*. ()
So všetkým rešpektom a veľkým uvážením by som ja ako pisár princeznej ako Monika Timková ani smsku neposlal. Nie to ešte listy písal. ()
Princezna jako hrom do police, podivný scénář, trapné dialogy, slabé herecké výkony. Ústřední dvojici to mezi sebou nehrálo. Hodně blbá pohádka. Jednu hvězdičku dávám za pana Bartošku a za to, že tam nekrákala Žilková. Mimochodem, to, co měli všichni na hlavách za účesy... ??? To bylo šílené! ()
Průměrný příběh bez charismatických herců. (Ne)přesvědčivé asi jako paruka královského rádce (Petr Nárožný). ()
Zda si dovolím zásadně změnit názor. Když jsem to viděl poprvé, tuto pohádku jsem rychle odsoudil, ale když to trochu porovnám se současnou pohádkovou tvorbou, tak tohle vlastně není vůbec tak špatné. Konečně se trochu pracuje s hudbou, kamerou, herci jsou skvěle vybraní a vlastně k Vánoční atmosféře se tahle televizní pohádka docela hodí. Takže se omlouvám za moje první odsouzení a dovolím si 1 hvězdu přihodit. 65% ()
Nepouštím se obvykle do polemizování s hodnocením ostatních, ale tohle je nespravedlivě oznámkovaná pohádka. Dá se jí jistě ledacos vytknout, ale rozhodně to byl pokus vybřednout z obvyklého skanzenového moru českých vánočních pohádek. ____ Námět i režie mají světlá i slabá místa. Osobně bych vinila spíše režii, která z toho mohla vytřískat víc, ale někdy prostě neumí vyprávět. Boj prchajícího písaře s vojenskou jednotkou v soutěsce je nepřesvědčivě podaný, protože je patrné, že takhle by prohrál. Svázání jednoho z padouchů v závěru je možné jen proto, že se trpně svázat nechá. ___ Jenomže cesta bažinami má atmosféru dramatu, až hororu. Princezna i písař se roztomile špičkují. Šermířské souboje (kromě toho v soutěsce) vypadají reálně a ne jako nacvičená choreografie. ______Akčnost pohádce vysloveně svědčí, když se hraje ve zdánlivém poklidu na hradě, přece jen z toho trčí česká pohádková tradice, která je svazující a otravná. Zase tady musí být nějaká legrační figurka (přihlouplý učitel Nárožného), král musí být laskavý a taky trochu trumbera (Bartoška v paruce, která by se hodila leda do muzikálu Cats). Výprava je dobrá (půjčená z jiného filmu), jinak je ale nedostatek peněz vidět v málopočetném komparsu, kdy hradní služebnictvo čítá maximálně dvacet lidí - taková chudoba film snižuje. ___ Motiv mohl být lepší, než jedna ztracená truhlice, kvůli které je v sázce celé království. To ještě podpoří dojem ubohosti a malosti říše. ___ Princezna Moniky Timkové se v hereckém projevu trochu hledá, ale písař Matouše Rumla má šarm, i když nemá klasickou krásu princů. ____ Tahle pohádka měla snahu, měla výborné momenty, ale nedotáhla je do konce. /26. 12. 14./ ()
Kdyby to víc šláplo do pedálů a zapracovalo se víc na příběhu a na odstranění některých nelogičností, šel bych rád s hodnocením výš. Parkur se mi líbil, hlášky byly vynikající, atmosféra vymazlená a pohodová, dobrá kamera i lokace. Problém nastává u některých herců, přece jen Bartoška to nějak neuhrál a nedokázal ve správné chvíli říct svou větu tak, aby "zazněla", a ani herecky se příliš neprojevil. Princezna je vyšší než Ruml, přitom její - s prominutím - poněkud kobylí obličej mi sem nějak nesedí - to už ta druhá komorná vypadala víc k světu. Na druhou stranu Ruml nebo Hána hrají velmi přesvědčivě a lehce. Dvořák má žel jen takové nijaké cameo a Nárožný hraje žel svou škatulku včetně kocoura. V pohádce je několik citací z jiných pohádek (Pyšná princezna, Princ z Persie, Honza málem králem, preceptor ze Tří oříšků a jiné), ale moc se mi to nelíbilo. SPOILERY A tedy mi taky vadilo, že není vysvětleno, proč dvacet let žije tatínek v nedalekém lese a nejde domů za ženou a synem, kde se dvacet let toulali vrazi královny, proč to s králem a princeznou víc nehnulo, když objevili vraha, proč si král myslí, že zvládne dva chlapy, a samozřejmě mi vadilo deux ex machina v podobě záchrany z močálu. Fakt škoda, protože stačilo jen trošku na scénáři a některých scénách zapracovat, a mohlo to být vážně dost dobré. Takhle je to jen dobré. ()
Když smícháte nevěrohodný příběh a jalové dialogy do podivného nového subžánru "akční pohádka", vyjde z toho Princezna a písař. Opět mi to připomnělo ostatní novodobou českou produkci, zaměřenou čistě na formu, kdy si divák zapamatuje několik scén, ale za dvě hodiny není schopen říci, o čem to bylo. A bylo to o něčem? Divák se zjednodušuje, filmové produkty se zjednodušují a podbízivé popisky se pokouší diváka nalákat "dobrodružná pohádka vyprávěná s humorem a s hrdiny, kteří Vám budou blízcí", aby nakonec poznal, že zase naletěl. Díky, ale tímhle parníkem za Vánoční pohodou nepojedu. ()
Tak zabavilo mě to a párkrát jsem se zasmál, ale jinak, objektivně řečeno, to moc dobré nebylo. Scénář by v místech potřeboval rozšířit a v místech úplně předělat. Některé pasáže jsou totiž moc zkráceně-umělé (čti třeba nevěrohodné), jiné zase skoro až debilní. ()
S přivřenýma očima tři hvězdičky. A ty především jen za nádhernou výpravu a nádherné středověké interiéry vyzdobené mnoha dobovými kovářskými pracemi. Dialogy, jak už to v té naší současné novodobě pomatené době bývá pravidlem, jsou bohužel opět přihlouple teenagerovské, děj přehnaně akčně potřeštěný, střechy a střevíčky princezny přehnaně kluzké. Středověk a mluva současného náctiletce jdou dohromady jako Mercedes a žebrák. Když už "slavní tvůrci" scénářů dnešních pohádek pouští do světa v průběhu roku takové příšerné pohádkové slátaniny, alespoň pro Štědrý den by mohli své "vrcholné" tvorby zanechat. O štědrém dnu si mnozí nechtějí nechat kazit dobrou náladu pane Merknere a Janáku. Ale abych nebyl příliš zaujatý, Princezna a písař je opravdu trochu lepší, než bylo v minulém roce 2013 těch Dvanáct měsíčků. Proč myslíte, že pohádka "Tři oříšky pro Popelku" byla a stále je tak velmi oblíbená? PROTOŽE JE VĚROHODNÁ! nejen obsahově, ale také dialogy. ()
Jak dlouho ještě hodlá personál tzv. veřejnoprávní televize předhazovat dětem podřadné debilní slátatniny? Co si slibuje od toho, že zadá tradiční štědrovečerní pohádku scénáristické a režisérské spodině (viz portfolio obou autorů)? Ponechme stranou půl filmu trvající útěk z hradu a vezměme to rovnou od toho utopení v bažině: Tady se asi někdo inspiroval tím postupem oblíbeným ve všech podřadných televizních produktech: vygradovat scénu až na hranu, střihnout pro distanc a dramaticky pokračovat. Zde užito dramaticky běžících nohou. Chápu, že ti šmíráci chtěli dětského diváka pořádně napnout a pak mu naservírovat úlevné překvapení, ale když se prokazatelně utopená princezna probudí v čistoskvoucí postýlce, tak na to opravdu nestačí po několikaminutovém dějovém pohledu stranou naznačit, že ji nějaký chlápek vytáhl (jak?) hned po střihu (ještě živou, ale už v bezvědomí). Notabene utopená v bažině, probuzená v elegantním ložním prádle, vymydlená a s perfektním makeupem. (Uznal bych to, kdyby nevystřihli, co všechno zachránce mezi tím nutně musel s princeznou provádět.) Apropó, tenhle zachránce: hrdina Přibík, který dvacet let hledá královniny vrahy pobýváním uprostřed bažiny, kde si zbudoval solidní srub. Tak hlavní je být ve správný čas na správném místě (PollyJean nikoli nepřípadně upozorňuje na taktiku inspektora Trachty v Hospodě na mítince). Zato král je beznadějný tragéd. Že jsou králové v českých pohádkách dementní, na to už jsme si zvykli. Tento vypadá mentálně v pořádku, tím méně je pochopitelné, jak to, že kvůli podezřele zmizelé truhle postupně odevzdá jedinou dceru, celé království a (poté, co je mu sdělena pravda, kterou si potřebuje "ověřit") i sám sebe dvěma přivandrovalým nýmandům, kteří nemají v rukou absolutně nic. Ale co vlastně čekat od krále, jehož jediným ministrem pro všechno je senilní učitel krasopisu (ty školní lavice se v pohádkách za poslední desetiletí vůbec nějak rozmohly). Tak vážně, kdyby ta pohádka byla postavena na tom, že král je slabošský idiot (jako třeba v iniciátorské Pyšné princezně), dá se s tím pracovat, ale takhle to prostě nejde. Nestačí k sobě prostě slátat vyzkoušené šablony ozvláštněné několika dramatickými karamboly. Ztvárnění princezny stojí za bližší pozornost. Ačkoli na mne působila velmi sympaticky, nešlo přehlédnout, že na tu v sitkomech oblíbenou vždy nad věcí hláškující adolescentku vypadá přece jen už příliš moc dospěle. Její celkový výraz, gestikulace, mimika je velmi dobře provedený mediální prefabrikát pro trochu větší holky, které si loni či předloni přestaly hrát s bárbínami - toto pseudocelebritní pojetí bez čehokoli niterného se obzvlášť silně projevuje všude tam, kde tvoří trojici se svými dvěma věčně se hihňajícími dvorními dámami. (Až obludně ilustrativní jsou některé obrázky zde v galerii, paradoxně ty, kde se nehihňají.) Ve stejném duchu je i jejich zamilovanost, která vlastně ani není zamilovanost, natož "láska", ale takové to pobaveně zaujatě pozorovatelské dávání šance adeptům z řad vrstevníků. To vše neznamená, že je tato princezna nějak horší než princezny řekněme z TV pohádek 80. let, je prostě taková, jak to dnes v mediálním sdělení pro holčičky frčí. Nakonec si ani nemyslím, že by to bylo nutně špatně, kdyby autoři byli schopni s pojetím postav nějak koncepčně pracovat a kdyby byli schopni vytvořit přesvědčivý scénář. Taky je až otravné, jak mechanicky, bezůvodně se autoři drží pravidla, že dobré princezny a jiné kladné šlechtičny musejí milovat zásadně nemajetné plebejské chasníky. Tento fakt měl v pohádkách samozřejmě svou funkci, tady je to jen vyprázdněná trapná rekvizita. Ještě k tomu věku. Že je princezna poněkud přestárlá, už jsem zmínil. Naopak Jankova matka, přestože její představitelka má podle kalendáře adekvátní věk, působí neadekvátně mladě - jako na starší ženu špatně namaskovaná mladice, takže v tom čepci a s dospělým synátorem vypadá dost bizarně. Ze zcela jiného soudku je už značně starý, přesto adekvátně svému věku pěkně působící Nárožný, jehož postava je ovšem, jak už naznačeno, dost pitomně přetížena a nakonec ani není tak vtipná, jak asi měla být. Janek, krom předvádění artistických čísel, funguje jako princeznin sparingpartner v klasické komediální hře od vlez-mi-na-záda-jsou-s-tebou-jen-problémy po docela-se-mi-líbíš-chci-být-s-tebou-navždy. Jestli se vůbec nějaká postava tvůrcům povedla, tak i já hlasuju pro Herkula. () (méně) (více)