Tři mušketýři: Královniny přívěsky

V malém venkovském kině, kde jsem coby školačka seděla a s otevřenýma očima dokořán zírala na tu středověkou Francii, kde bych klidně chtěla být královnou a za mně se čtyři mušketýři statečně a svorně šli bít, s úsměvem na rtu... Nebo ne královnou? Constance ? Každopádně film okořeněný i špetkou humoru a D'Artagnan nevypadal jako pozdější velmi ošklivý blonďák, nýbrž jako pravý Gaskoněc. Nostalgie za čtyři hvězdy :-) (30.08.2014)

Ztotožňuji se s názorem mého nejoblíbenějšího uživatele mečislava88. Verze režírovaná Richardem Lesterem, který do hlavní role obsadil několik velikánů (Oliver Reed, Raquel Welch, Richard Chamberlain, Michael York, Christopher Lee,....) mi prostě nějak sedí víc. Nevím jestli z důvodu, že jsem ji viděl jako první nebo prostě proto, že je lepší! (25.03.2011)

Když si představím, že cca moje babička byla v době uvedení filmu do českých kin cílovou skupinou je mi jí líto. Nevím jestli bylo horší trpět 40. let komunismu, nebo chodit do kina na tyhle sračky. Přeafektovaná sračka s naprosto děsným d'Artagnanem, kterého bych před gilotinou ještě vypenetroval kordem. Ještě že já byl v kině na mušketýrech s Charlie Sheenem, to byla aspoň sranda. 40%. (13.07.2020)

Tohle letité zpracování nesmrtelného příběhu mi zase až tolik nesedlo a zřejmě hlavně díky Gérardu Barraymu, jehož d´Artagnan mě svým rozjíveným hejskovstvím až rozčiloval a jeho mušketýrští kolegové za ním moc nezaostávali. Naproti tomu milady Myléne Demongeot byla okouzlující. Je to francouzsky frivolní, ale na můj vkus až přemrštěně a tak dávám přednost Lesterově dobrodružněji laděné verzi. 70% (13.11.2011)

Jak to tak sleduji, tak mezi fanoušky filmových zpracování Dumasova slavného románu se sformovaly dva poměrně vyrovnané tábory. Jedni mají za to, že nejlepší adaptací je snímek s hvězdným mezinárodním obsazením v čele s Michaelem Yorkem, druzí velebí francouzskou verzi s Gérardem Barrayem. Já si myslím, že jsou zdařilé obě (i v celkovém průměru se liší o jediný procentní bod) a určitě jseu to dva nejlepší počiny na toto téma. U obou pak nalezneme větší či menší odchylky od předlohy, ale ne zas takové, aby příběh zcela zdeformovaly, jako se to podařilo v mnohých jiných případech. Ani jednu z verzí však nevidím na plné hodnocení - tuto z Barryyem konkrétně pro občas nevydařené komické scény a hlavně pro neuvěřitelně odfláknutý a urychlený konec (nejvíce jsem zíral, když d´Artagnan pár momentů po smrti své lásky odjížděl do boje ve výborné náladě a s širokým úsměvem na rtech). Co bych naopak kromě solidní výpravy, pěkných kostýmů a na rok 1961 celkem povedených šermířských soubojů vyzdvihl je herecký výkon a fyzické dispozice M. Demongeot v roli zrádné Mylaydy:-) (07.08.2009)