Tři mušketýři: Královniny přívěsky

Borderie umí udělat postavy placaté po svém. Hrdost Angeliky spočívá v tom, že píchá je s těmi, kteří nám jsou předkládáni jako sympaťáci a s mušketýry naložil podobně zlovolně. Ani románová předloha se nijak zvlášť nenimrá v psychologické drobnokresbě, je to dobrodružná literatura. Přesto však Dumas umisťuje do svého románu scény, z nichž povaha jednotlivých mušketýrů vystupuje, kupříkladu když je Dartaňán sbírá z hospod po výpravě do Anglie. +++++ Co nabízí Borderie? Dartaňána coby chlapíka, který hoří touhou až si v Paříži zapíchá kordíkem i pindíkem, směje se každému zabitému nepříteli. Smáčí ostošest - jazyk ve víně, kord v gardistech a šulína víme kde. Nebyl to v Dumasovi nezkušený mladíček, kterého Rochefort v prvním souboji na hlavu porazil, až mušketýři ho pořádně rozchlastali, Constance s ním uměla pěkně cvičit, Mylady ho sexem téměř ovládala a jíž se opravdu lekl, když se jej chystala zabít? Trochu ještě kluk, který se před de Trévillem nechoval stylem "a tak mě vemte k vám, néé?" nýbrž s opravdovou uctivostí? Hoch, co sice pro zabité gardisty netruchlil, ale dovedl jim projevit úctu namísto toho, aby se pitomě hihňal nad jejich smrtí? Netrvám na tom, že Borderie má otrocky kopírovat předlohu, ale v tomto případě by to jistě bylo lepší. +++++ Porthos jako vesnický balík, Athos mírně zahořklý mlčoch a Aramis coby chlapík, jenž rejděním v ženských klínech získává info, sice do určité míry odrážejí, z čeho vzešli, jde však jen o drobné odchylky od stejnostejnosti. Constance se ani nezalekne své touhy podlehnout tomu odvážnému mladíkovi, Rošfór je ubožák, Bonacieux neumí žárlit, Rišelyjé má alespoň ten rozměr muže, jemuž leží na srdci blaho státu. +++++ Mám pocit, že oba filmy byly natočeny jen za účelem zapamatování ústředního hudebního motivu, jenž záhy vleze na nerv a nutnosti naštípat dříví na zimu. Tolik zničeného nábytku! Nene, já prostě těm zrůdám mušketýrským, které se ničeho nebojí, protože jim nikdy žádné nebezpečí nehrozí, nemohu dát dobré hodnocení. To film o gardistovi, který se má utkat s těmi monstrózními nadlidmi, co zabíjejí lidi po desítkách denně, by byl jistě zajímavější, než tahle odporná rozjuchanost. (21.03.2013)

Stále nejlepší filmová verze, kterou žádný američan nemůže nikdy překonat. Vynikající obsaznení, perfektní šermířské scény a dokonalá atmosféra XVII. století nejen díky městečku Pérouges !!! Ideální je film v původním znění, nebo dabing ze šedesátých let. Nevím proč se znovu dabují již skvěle nadabované filmy dnešními dabéry? Nový dabing z roku 1996 je po hlasové stránce absolutním a trapným paskvilem. (29.06.2014)

Jak to tak sleduji, tak mezi fanoušky filmových zpracování Dumasova slavného románu se sformovaly dva poměrně vyrovnané tábory. Jedni mají za to, že nejlepší adaptací je snímek s hvězdným mezinárodním obsazením v čele s Michaelem Yorkem, druzí velebí francouzskou verzi s Gérardem Barrayem. Já si myslím, že jsou zdařilé obě (i v celkovém průměru se liší o jediný procentní bod) a určitě jseu to dva nejlepší počiny na toto téma. U obou pak nalezneme větší či menší odchylky od předlohy, ale ne zas takové, aby příběh zcela zdeformovaly, jako se to podařilo v mnohých jiných případech. Ani jednu z verzí však nevidím na plné hodnocení - tuto z Barryyem konkrétně pro občas nevydařené komické scény a hlavně pro neuvěřitelně odfláknutý a urychlený konec (nejvíce jsem zíral, když d´Artagnan pár momentů po smrti své lásky odjížděl do boje ve výborné náladě a s širokým úsměvem na rtech). Co bych naopak kromě solidní výpravy, pěkných kostýmů a na rok 1961 celkem povedených šermířských soubojů vyzdvihl je herecký výkon a fyzické dispozice M. Demongeot v roli zrádné Mylaydy:-) (07.08.2009)

Mám zato, že kultovní knihy by si měli zfilmovat ti, z jejichž země dílo pochází. A tak tito Tři mušketýři pro mne navždy zůstanou tou nejskvělejší adaptací Dumasova románu. Mám absolutní zážitek z boskovického kina, z mých deseti let (tohle už mohly překonat jen mayovky ;-) kdy nám promítali oba díly v kuse a já se strašně divil, že už je tak pozdě---zkrátka uteklo to jako voda a já se ani na chvíli nenudil...navíc je to nejspíše jediný snímek limonádografa Borderieho, který se poved. P.S. Gérard Barray je mi jako D´Artagnan mnohem více sympatický, než rozevlátý a neučesaný Michael York. (08.10.2003)

Na jedné straně se tenhle film výrazně odklání od původní knihy, je patetický, má spoustu logických i technických chyb, na druhé straně má ale velkou dávku energie,napětí a hlavně humoru. Tahle adaptace má to, co většině ostatních chybí a sice kouzlo a romantiku. NA plné hodnocení to u mě kvůli výše uvedeným záporům není, ale pořád je to skvělá oddechová zábava. (07.10.2007)