La La Land

Opravdu povedený muzikál s pěknými písničkami a úžasným textem. Film táhnou dopředu hlavní představitelé. Ani nevím, kdo z nich byl lepší. Emma Stone a Ryan Gosling jsou oba skvělí. Pokud jde ovšem o zpěv, Emma je rozhodně o dvě úrovně výš. Nejvíce mě asi překvapil konec filmu, kvůli kterému nakonec dávám plný počet hvězdiček. Celou dobu je snímek laděný do pestrých barev a dle příběhu, jak plynul, jsem očekával jasný happy end. K mému překvapení se nic takového nedělo, za což dávám velký palec nahoru. Závěr jen podtrhuje tento skvělý film a dodává celému filmu nádech „příběhu ze života“. Vůbec celý epilog považuji za vrchol celému filmu, ke kterému se postupně dostávaly ostatní (také velice skvělé) scény. La La Land se opravdu povedl. A píseň City of Stars je úžasná. (29.04.2017)

Sama jsem překvapená tím, jak moc mě to nebavilo. Zpívající Gosling mi přišel jako strašné klišé a výraz E. Stone mě dojímal, ale spíš v takovém tom trapném slova smyslu. Hudba pěkná, o tom žádná. Příběh.. no nevím, na můj vkus zbytečně zdlouhavý. Na první pokus jsem film ani celý nedokoukala. Pro mě zklamání roku. (05.05.2017)

První film, kterej jsem nedokoukal, takže ani nehodnotím hvězdami. Většinou filmy dokoukám, ale tady mne netáhlo vůbec nic vůbec nikam. Ono se tam zpívá, rozhazuje rukama, tančí, zřejmě synonyma velké lásky kohokoliv k čemukoliv. Tak tady jsem se utvrdil, že asi opravdu nejsem Američan, protože tohle šlo úplně mimo mě. Kdyby se tam nezpívalo, možná by se trochu pohnul děj, ale ta intermezza, kde Gosling roztahoval ruce jako grant, předváděl nacvičenou choreografii a otvíral pusu na playback? Ale jak říkám, neviděl jsem do konce, takže nehodnotím. Určitě se ale najdou lidi, kteří z toho budou úplně odvařený, už jen kvůli tomu, že budou moc říct, že ten film viděli... P.S.: zkuste si poslouchat jazz jen tak sami, bez možnosti konfrontace národnostní entity, určitě vás to bude hrozně bavit. Jsem zvědavej, kdy my Češi natočíme podobnou pecku, kde se bude tančit na motivy Aloise Jiráska a Američani se z toho poserou. Ale možná se pletu a Američani zase dávají pět hvězd našim Starcům na chmelu. (28.06.2017)

Formálne dokonalý film. A to až do takej miery, že som si kvôli exhibícii komplikovane konštruovaných jednozáberoviek nedokázal užívať obsah. Je to ohromná pocta zlatému veku Hollywoodu a jazzu s dominujúcim výkonom Emmy Stone, no ku mne si to nedokázalo nájsť cestu. Škoda, lebo Whiplash bola pecka vo všetkých ohľadoch (i tak je ale tento film potvredním toho, že Chazelle je najväčší režisérsky talent súčasnosti). 7/10 (12.07.2017)

La La Land je hneď po Revenantovi podľa môjho názoru najviac preceňovaný film za posledných 10 rokov. Priemerná romantická komédia, ktorá si neuvedomuje, že to, čo v Zápisníku jedné lásky fungovalo výborne, tu pôsobí nútene a zdĺhavo. Ani po stránke muzikálnosti ma film neoslovil. (30.05.2018)

Rozhodně je to víc nádherná romance spíš než muzikál, a to je jen dobře, protože mě to chytlo právě v momentě, kdy to mezi nimi začínalo jiskřit, od té chvíle jsem byl jejich. Bezesporu krásný film, a to jejich pianové téma se mi dostalo pod kůži. Těsně mezi 4 a 5 hvězdami. (16.09.2018)

Sračka. 100 minut čirého utrpení. V marketingovém cancu k filmu je napsáno, že autoři mistrně balancují na hraně mezi kýčem a uměním. Ani náhodou. Je kýč od začátku až do konce. Naprosto pitomé dialogy. Nudná hudba, včetně hlavní melodie, která je vyloženě odbytá. Je to přesně to ubohé dílo, kterému se dnes říká pocta. Proč stát o umělé filmy, které rezignují na příběh? Závěr filmu je už totální podbízivost divákům, kterou nehodlám komentovat. Většinou na filmu najdu něco dobrého, tady se mi to nepodařilo. (01.01.2019)

Miluju muzikály.Vlasy, Pomáda..bezva.Tady u tý sračky konečně chápu, proč jsou některé muzikály označovány jako BUZIKÁL, toto je přesně ten případ. (03.01.2019)

Ono opravdu hodně záleží na tom, kdy si co pustíme. Já si La la land poprvé pustila v době, kdy jsem ho asi ani tak moc vidět nechtěla a byla jsem vůči němu předem velmi skeptická a nedokázala jsem se jím nechat unést. Včera ale přišla chvíle, kdy jsem ho z čista jasna zatoužila znovu vidět (což kdyby mi tohle někdo před 2 roky řekl, nevěřila bych mu). Díky lepšímu načasování jsem v něm odkryla spoustu detailů, které nemůžu než obdivovat. I celý příběh mi najednou chutnal tak nějak jinak. Těším se na další Chazellův majstrštik! (16.07.2021)

Zamilovaný dopis starému Hollywoodu, jazzu, muzikálu, ale i romantickým filmům, to vše v neodolatelném Chazellově podání. (06.12.2022)

La La Land u mě ze čtyř Chazellových filmů, které jsem viděl, drží hned dvě fiktivní prvenství, a to i přesto, že Whiplash (2014) i Babylon (2022) stavím jako celistvé filmy ještě o trochu nad něj. Zaprvé, La La Land soundtrack mám ze všech Hurwitzových úplně nejradši, všechny písničky mi přijdou chytlavé a skvěle otextované, to je u muzikálů ve výsledku taky naprosto zásadní. Celá úvodní sekvence s písní Another Day Of Sun je naprosto geniální, a to i přesto, že se nejedná o ryzí one-take, na který to na první pohled může vypadat. Ale genialita choreografie zde zdaleka nekončí, scény se Someone In The Crowd, nebo A Lovely Night jsou toho příkladným důkazem. Svoji muzikálovou úlohu odvádí La La Land naprosto výtečně, a to jak hudebně, tak technicky. Příčinou je i to, že Chazelle má v muzikálové historii přehled a ve filmu to dává nejednou znát, například několika referencemi na legendární Singin' in the Rain (1952)... A kamera? u Whiplash jsem si ji nemohl vynachválit, ale tady je ještě o kus lepší, a finální close-up je opět naprosto zdrcující. Druhým "Chazellovským rekordem", který La La Land drží, je "Nejkrásnější film". Já nejsem na romantické filmy a ani jsem nikdy moc nebyl, ale to, jak intimní, lidský a hlavně uvěřitelný vztah tady Ryan Gosling s Emmou Stone prožívají, to je pro mě něco lidsky hrozně důležitého. A i když konec zabolí, je to život, a občas to bolet musí. Každopádně tímhle tvrdým koncem Chazelle opět ukazuje vyspělost jeho snímků, ve scéně v planetáriu zase odvahu stylisticky experimentovat a celým La La Landem odvahu experimentovat i na pomezí žánrů. Nezapomenutelná pocta muzikálům, kterou si chci pouštět znova a znova, a fakt se těším na dny, až La La Land bude pokládán za novodobého vůdce tohoto "vymírajícího" žánru. (13.11.2023)

Tak když jsme měli ten Valentýn... La La Land jsem si vždycky představoval nebo možná spíše idealizoval jako velice zamilovaný roztančený film plný láskyplných písniček, zářivých barev, radosti a bravurně zmáknutých scén, za něž mu bylo nakonec i přiklepnuto neuvěřitelných(!) šest Oscarů. Jenže La La Land takový není. La La Land je plný tvou egoistů, co prožívají mezi sebou něco, co bych láskou v žádném případě nenazval, leda tak pouze velmi vzdáleně, jestli vůbec, jsou charakterově dvourozměrní stejně jako děj roztáhlý na dvouhodinovou stopáž, nezajímaví, spíše otravní - ona svou naivností, on svým jazzem (reálně mi jen potvrdil, proč nemít rád jazz) - a k tomu to všechno za doprovodu písniček, které nejsou chytlavé. Já s nimi zkrátka tu "lásku" neprožíval a po hodině a půl film přeskočil na konec, kterému se ani vzhledem k výše zmiňovaným výtkám tolik nedivím. Vyhodnocení: Za rok zkusím jinou romanťárnu (25.02.2024)

Pusťte si za sebou Zpívání v dešti a La La Land a uvidíte, z jaké doby bral Chazelle největší inspiraci. A spousty lidem určitě připomene také 500 dní se Summer už jen kvůli rozdělení na čtvero roční období. Muzikál, jakých se v dnešní době už moc netočí, z fleku by mohl být zasazen do padesátých let, přitom to není jen ubohá kopírka. Mezi Goslingem a Emmou je úžasná chemie, ostatní postavy stojící v pozadí pouze doplňují titulní dvojici a jejich hudební čísla. Největší hvězda však stojí za kamerou. Damien Chazelle je společně s Denisem Villneuvem ten nejzajímavější nový režisér. Stejně jako předvedl ve Whiplash, jeho síla tkví v pečlivém budování atmosféry, která pak vyvrcholí v nesmírně intenzivní poslední desetiminutovce. Ani netuším, jestli se mi více líbil poslední souboj mezi žákem a učitelem nebo dojímavý staromilský epilog, kde jedno oko nezůstane suché. Snílkové a romantici, děvčata a kluci usaďte se, show začíná. (31.12.2016)

Ja muzikály nemusím, no od tvorcu geniálneho Whiplashu som bol zvedavý to vidieť. Dobre sa na to pozeralo, dobre sa na to spomína. Veľmi vkusné a precízne podaná myšlienka tohto filmu. Netreba prestať snívať. Damien Chazelle znova ukazuje svoje kvality, ktorými ohúri bežného diváka, viac dojme a akousi ľahkosťou príbeh odsýpa k nečakánemu koncu. Priznávam, že začiatok vo mňa vyvolával druh skepticizmu, no rýchlo som sa dostal na správnu vlnu a užil som si to. Zážitok vidieť ! 90% (03.01.2017)

Neviem to vysvetliť, nemám rád muzikály. (03.01.2017)

Po dlouhé době skutečný filmový zážitek. (05.01.2017)

Velmi dobré pojetí muzikálu,osobně tento žánr nevyhledávám,ale La La Land mě zaujal už při prvním traileru a každým novým jsem se na tento film těšil víc a víc.Poslední týden jsem si dokonce občas poslechl výborný soundtrack a den před návštěvou kina jsem se už nemohl dočkat.No a je to tady,naplnilo to moje očekávání,nebo spíše i předčilo,protože pro mě to bylo opravdu boží.Asi bych začal výbornou (mojí velice oblíbenou hlavní dvojicí) Emičkou a Ryanem.Emičku bych nejradši pořádně vyje*al,protože při tomto snímku jsem se do ní asi zamiloval.Je neuvěřitelné jak moc jí to všechno věřím a jak mě umí přesvědčit,no už ale dost lásky.Ryan to zvládl také bravurně.Po celou dobu promítání jsem se cítil v obrovské pohodě a užíval jsem si to.Určitě to chci vidět znovu!Opravu jeden z mála filmů,na které bych šel do kina znova další víkend a vůbec by mi to nevadilo.Jsem jen zvědav a napjat,jestli někdy ještě něco podobného spatřím,osobně tedy doufám,že ano! Jeden z obrovských filmových zážitků opravdu LA LA LA !!! (06.01.2017)

Chazelle po Whiplashy útočí s novou hudební peckou a panečku boduje na celé čáře. La La Land je pocta všem starším muzikálům i filmům. Retro atmosféra z něho čiší každým coulem. Na film se kouká s obrovskou radostí, jak díky skvělé kameře tak i úžasné stylizaci a nesmírnému smyslu pro detail. Každá scéna je vypiplána do absurdna. Každé hudební číslo má nápad, jenž podtrhuje skvělé provedení. Tím se dostávám k tomu, na čem muzikál většinou stojí a to hudba. No a ta je stejná jako zbytek filmu. Chytlavé melodie vám budou hrát dlouho po opuštění sálu v hlavě a některé si dokonce budete rádi pouštět častěji. Dalším pro mne až překvapivým faktorem byl příběh, jenž je zde silný a není to jen klasická romantická story. Hnedka na počátku roku nemohu jinak než udělit 95%. Doufám, že takto kvalitních snímků ( nebo aspoň z poloviny tak povedených) bude letos dostatek. Start roku 2017 zatím vynikající. (09.01.2017)

Dokonalost. To je přesně to slovo, které alespoň pro mě tento film naprosto vystihuje. Zamilovala jsem se, hluboce a vroucně jsem se zamilovala do celého filmu, tak jak začal, tak jak skončil. Jsem člověk, který miluje tenhle druh filmů. Nejen muzikály a hudební filmy, ale přesně tenhle typ muzikálového filmu, který se natáčel v 50. letech a režisér Chazelle se nijak netají tím, že i v tom asi nejslavnějším (Singin' in the Rain) hledal inspiraci. Sledovala jsem La La Land s nostalgií a dojetím nad krásným zpracováním a z mého pohledu si rozhodně zaslouží všechnu chválu, která se tomuto filmu dostává. Ústřední pár jsme společně mohli vidět už v několika filmech a Emma Stone s Ryanem Goslingem je zkrátka záruka úspěchu a jsou naprosto uvěřitelní, ty emoce jsou zkrátka cítit. Můj doprovod po shlédnutí řekl, že k dokonalosti filmu chybělo už jen trochu pozměnit konec. Já si to ale nemyslím, mně to přišlo perfektní tak, jak to skončilo a samozřejmě jsem se neubránila slzám, jako správná plačka nejvyššího kalibru. Za mě rozhodně jeden z nejlepších filmů za poslední dobu, precizně natočený se skvělou hudbou, skvělými hereckými výkony, skvělou režií a scénářem. Nebudu šetřit chválou, protože já jsem zkrátka a dobře unešena. Film se rozhodně zapsal mezi mé oblíbence. (10.01.2017)

SPOILER! Pro milovníky klasického Hollywoodu, divadelních muzikálů, kýče, chytlavé hudby, Ryana Goslinga a Emmy Stone, pro všechny tyhle lidi jde o něco naprosto úžasného. Při prvním muzikálovém čísle se mi vrátilo to nadšení, když jsem poprvé viděla Pomádu - stejné nutkání vrtět se a klepat nohou do rytmu. Při prvním polibku jsem měla chuť se uculovat jako u všech těch roztomilých momentů z filmů s Oldřichem Novým, Natašou Gollovou a spol. Při závěru se mi chtělo řvát "néééé", protože přesně tenhle pocit křivdy jsem cítila, když jsem dokoukala Prázdniny v Římě. A já bych přitom byla mnohem radši, aby vše skončilo jako Snídaně u Tiffanyho. Ale pokud tvůrci chtějí zlatou sošku, asi to jinak udělat nemohli... (10.01.2017)