Ben-Hur: A Tale of the Christ
Scénář:
June MathisHrají:
Ramon Novarro, Francis X. Bushman, May McAvoy, Betty Bronson, Claire McDowell, Kathleen Key, Carmel Myers, Nigel De Brulier, Mitchell Lewis, Leo White (více)Obsahy(1)
Po velmi úspěšné novele genárala Lew Wallace, po úspěšné divadelní hře a po krátkém patnáctiminutovém krátkometrážním filmu z roku 1907 se Ben Hur dočkal velkolepého zpracování ve filmové podobě. A tou je němá verze z roku 1925. Židovský princ Juda Ben Hur žijící se svou matkou a sestrou v Jeruzalémě, se po letech setkává se svým dětským přítelem Messalou. Messala, vychovám římany, se stal tribunem a je naplněn římskou filozofií o dobývání světa, čímž mezi dávnými příteli vznikne nepřátelství. Při nešťastné nehodě je zraněn vysoce postavený římský důstojník a Messala pošle Ben Hura na galeje a jeho matku a sestru uvězní. Juda přežívá na galejích pouze díky touze po pomstě a víře v Boha. Při námořní bitvě, kdy je loď na které sloužil potopena, zachrání život římanu Qiuntu Arriovi, veliteli lodě. Quintus přijme Judu za svého syna a společně odjíždějí do Říma, kde se Juda stává idolem tehdejších obyvtel díky svým vítězství v závodech koňských čtyřspřeží. Odjíždí ale do své rodné Judee a Jeruzaléma, aby našel zbytek své rodiny a pomstil se Messalovi.
Na svou dobu byl Ben Hur velmi převratný, protože používal rané verze Trechnicoloru, mnoho kostýmů a scén. V době, kdy nejdražší filmy stály 200 000 dolarů, stál Ben Hur neuvěřitelné 4 miliony dolarů. Kromě příběhu Judy Ben Hura je film zaměřen i na příběh Ježíše Krista. Zajímavostí je i to, že na tomto zpracování se podíleli William Wyler a Sam Zimbalist, režisér a producent nejslavnější filmové podoby tohoto příběhu z roku 1959, který získal úctyhodných 11 Oscarů. (Sharlay)
(více)Recenze (28)
Úchvatný kolos medzi ( nielen ) nemými historickými veľkofilmami. Snímok, ktorý vo svoje epičnosti strčí do vrecka aj niektoré dnešné filmy a to s prehľadom. Z doby bez digitálnych technológií. Klobúk dolu. Obe hlavné akčné scény ( námorná bitka a závod vozov ) sú precízne choreografované a nasnímané a verím, že aj divák, ktorému nemý film nevonia určite uzná, že sú dokonalé. Excelentný trhák. ()
Epické filmové dílo, které snad dodnes ovlivňuje historické velkoprodukce. Snímek, který i přes své stáří prakticky vůbec nenudí, ba - dokáže i nadchnout. Půl hvězdy dolů za přece jen dost dotěrnou křesťanskou agitku, druhá polovina pryč za životy těch 100 koní, které stálo natáčení scény velkého dostihu. ()
Výborne zadaptovaná verzia Ben-Hura sa môže pýšiť perfektnou výpravou, leskom farieb a žiarivých efektov. Za tie 2 a pol hodinky ide o naozaj perfektné remeslo, do ktorého tvorcovia vmiešali postavy s emóciami a túžbami, ako i široké masy komparzov, ktoré zase lepšie odrážajú identitu doby a miesta. A napokon, môžem teda skutočne s čistým svedomím povedať, že v tomto prípade sa podarilo remakeu s Charltonom Hestonom natočiť ešte pôsobivejší a nádhernejší film ako tejto slávnej nemej verzii. ()
Stare filmy maji v sobe neco magickeho, ta uzasna atmosfera, kterou dela kamera kdy herci vypadaji jako neco temer eterickeho. Moc jsem byl zvedav jak tento filmovy kousek Ben-Hura dopadl a musim priznat, ze jsem byl ohromen tim jak filmari dokazali i v tak mladem veku kinematografie zvladnout spoustu uzasnych triku a scen. Meritko s jakym je zpracovan zavod kvadrig je doslova dechberouci a musim uznat ze tehdejsi filmari byly neskutecni machri a geniove. Je zde krasne patrne kolik insipirace pouzil Wyler ve zpracovani tohoto eposu z roku 1959 a jak moc se snazil prenest uzasnou atmosferu z teto doposud neme verze do verze plne mluvene a sirokouhle. ()
S ohledem na rok výroby vpravdě mistrovské monumentální dílo, které beze zbytku využívá všech možností éry němého filmu. Nicméně ... nejvíc mě zasáhly úvodní scény, vztahující se k narození Spasitele: Tvář Panny Marie ... čistá a neposvrněná ... vyjadřující pokoru, soucit, odevzdání - ale i vnitřní sílu, která je schopna pohnout vesmírem. Sama za sebe můžu říct, že jde o jeden z nejpůsobivějších filmových obrazů, které jsem kdy měla možnost vidět ... a nejsem přesvědčená, že by ho digitální 21. století dokázalo trumfnout. Protože odráží i dobový styl herectví, které umělo vyjádřit veškerá hnutí mysli beze slov, a přitom - s ohledem na náboženský námět - se uchýlilo k uměleckému projevu velice výmluvnému, leč uměřenému. Další vývoj zápletky, jakkoli propracovaný a VELICE velkofilmově pojatý, už úvodní hluboký zážitek nezastínil. V porovnání s ním se naopak závěr, zaměřený na poslední dny pobytu Ježíše na Zemi, drží maličko při zdi - ač použil veskrze inovativní formu, nedokázal mi jejím prostřednictvím předat takovou šíři a hloubku emocí, jakou by si finále příběhu zasloužilo. 4,5* ... a pro tentokrát oproti svým zvyklostem zaokrouhluju nahoru ... snad pro Panenku Marii. P.S.: 1) S celkovým vyzněním, daným knižní předlohou, se pochopitelně nemusíte ztotožnit. Dle mého soukromého názoru (který už jsem prezentovala v novějších verzích "Ben Hura" - z roku 1959 a z roku 2010) většinu bitev bezbřehou a bezpodmínečnou láskou k nepříteli nevyhrajete. Jediné, čeho takovým přístupem dosáhnete, bude zotročení či rovnou likvidace vás samotných, vaší rodiny, všech vašich blízkých i vzdálených sousedů - a následné obsazení a vyrabování vaší domoviny. Kdepak ... milosrdenství a odpuštění můžete trousit kolem sebe, až pokud vyhrajete - a nepřítel se ocitne ve vaší moci a na kolenou. Dlužno podotknout, že i křesťanství samotné prošlo určitým, ne zrovna křesťanským vývojem, když se právě jeho jménem vedly války - nejen obranné, ale i dobyvačné ... a k větší slávě Boží se kolonizovala cizí území - než se z většiny z nás stali bezvěrci. A tak bylo nutné vynajít jiné symboly - "svobodu a demokracii" ... "západní hodnoty" ... a "humanitární důvody", ospravedlňující novodobé válečnické invaze, které probíhají - jak pozoruhodné (!) - bez oficiálního vyhlášení války ... patrně proto, aby nebylo na první pohled zřejmé, kdo je útočník a kdo napadený. Z toho vyplývá, že jednou skončíme v pekle ... pokud existuje Ďábel; 2) Hodnotím FILM ... filmový záznam z němé éry - z filmového pravěku, který měl odlišná měřítka pro ztráty. Tudíž se snažím nemyslet na oběti ... ty z říše zvířat mě vždycky dojímaly víc, protože člověk se může rozhodnout - poté, co vyhodnotí možná rizika, ale kupříkladu takový koník obyčejně nemívá moc na výběr. ()
Reklama