poster

Snílci

  • Francie

    Innocents

  • Velká Británie

    The Dreamers

  • Slovensko

    Rojkovia

Drama / Romantický / Thriller / Erotický

Francie / Velká Británie / Itálie, 2003, 108 min (Director's cut: 115 min)

Předloha:

Gilbert Adair (kniha)

Scénář:

Gilbert Adair

Producenti:

Jeremy Thomas

Scénografie:

Jean Rabasse

Kostýmy:

Louise Stjernsward
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Cappuccino
    ***

    Niekoľko pamätihodných scén nezachráni celý film aneb ako sa točí miestami príjemne úsmevná a zábavná nuda. Na The Dreamers neskonalo oceňujem otvorenú láska ku kinematografii, mladistvú nerozvážnosť hlavnej dvojky-trojky a sexuálnu nekonvenčnosť. Mimo toho ale snímok vlastní nezaujímavý dej, zopár zbytočných kecov a natiahnuté, pomalé odsýpanie strednej pasáže. No bez ohľadu na vymenované zápory Bertolucciho počin za zhliadnutie rozhodne stojí - v neposlednom v rade aj vďaka krásnej Eve Green.(18.2.2012)

  • Douglas
    ***

    Snílci nejsou o příběhu, ale o výrazných postavách a jejich vzájemných vztazích, přičemž režisér je dovádí do natolik extrémních poloh, že je těžké k nim zaujímat pozitivní postoj a sympatizovat s nimi. Ačkoli je trio hrdinů poměrně slušně herecky zastřešeno, nejsou jejich postavy natolik dobře napsané (ačkoli jde o adaptaci literární předlohy), aby utáhly celý film. Otevřené sexuální scény film akorát zdržují, nejsou nijak zajímavé a v důsledku zavání obyčejnou samoúčelností, konstruktem a snahou šokovat. Mnohem zajímavější jsou Snílci ve chvílích, kdy otevřeně vyznávají lásku kinematografii. Bertolucciho odkazy jsou do detailu propracované, často prostříhávané s citovanými originály, nenápadně doplňované hudbou z dobových francouzských filmů a ve výsledku fascinující. Filmové umění je pojítkem celého snímku, díky němu se postavy sešly a je také impulzem k mnoha jejich činům. Ozývají se hlasy doby... krizový rok 1968, válka ve Vietnamu, snaha o revoltu, Mao C-Tung. Ale stejně jako Paříž samotná jsou všechny zatlačeny do pozadí coby zajímavá kulisa a zůstávají ve skutečnosti zjednodušeny a nevyužity. Bertolucciho Snílkům se nedá kvalitativně vytknout nic, protože jedna dokonaleji natočená scéna střídá druhou a úhly kamery, kompozice záběru, barevná stylizace, všechno je jako vystřižené z učebnice na filmové škole. Bohužel jeho snímek je, přes neustálé řeči o citech, lásce a velkých myšlenkách, ve výsledku chladný a odtažitý, což v kombinaci s pomalým tempem nakonec ústí v prachobyčejnou vznešenou nudu s několika velmi zajímavými scénami a filmovými postupy. Jen pevně doufám, že Bertolucciho nechytá stařecká fascinace sexem a životem mladých, ale dočkáme se od něj zase nějakého mistrovského kousku, kde využije své schopnosti i bez laciných kontroverzních berliček.(15.11.2005)

  • Vančura
    ****

    Snílky jsem viděl poprvé před šesti lety a měl jsem za to, že se mi tehdy moc nelíbili, ale s překvapením vidím, že jsem je kdysi ohodnotil 4*, což je stejné hodnocení, které bych tomuto filmu udělil i nyní po šesti letech, kdy jsem ho zhlédl podruhé. A musím říci, že to bylo velmi příjemné shledání z jedním z mých starých známých filmů, na které se nezapomíná. Snad jsem od té doby nakoukal nespočet nových filmů a vyspěl do určité divácké velkorysosti, která mi umožnila si novou projekci tohoto snímku opravdu užít. Potěšilo mě, že jsem poznal alespoň jeden film, z něhož je do Snílků prostříhán jeden záběr (Godardovo "U konce s dechem), což je pokrok oproti první projekci, kdy pro mě byla většina citovaných filmů velkou neznámou. Rovněž jsem mohl ocenit zmínku o Nicholasi Rayovi a jeho snímku "Rebel bez příčiny", o němž se zde postavy v jedné scéně baví, a který jsem nedávno viděl a velmi se mi líbil. A takových odkazů a převzatých záběrů z klasických černobílých filmů je tento film plný a patří to k jeho hlavním přednostem, které z něj činí velkolepou poctu světu stříbrného plátna a jeho milovníků, mezi něž se též řadím. Druhým pozitivem je zde herecké obsazení ústřední trojice postav - pominu-li proteď mužské herce, musím vyjádřit především svůj hold Evě Green a její odvaze, s níž se ve Snílcích odhalila. Rozplýval-li jsem se nedávno nad jejím výkonem v její nejnovější roli v Burtonových "Temných stínech", pak u Snílků mohu pouze užasnout, že byla stejně jedinečná, dokonalá, svůdná a herecky přesvědčivá už tehdy, před devíti lety. Sekvence s jejím svléknutím a následnou deflorací na kuchyňské podlaze tvoří dramatický vrchol Snílků, který mě při novém zhlédnutí rozrušil na nejvyšší míru, a maximálně bavil. Tak autentickou a současně přirozenou sexuální scénu aby pohledal - ostatně ve všech sexuálních scénách jsem zde měl intenzivní pocit, že jsem součástí děje a že pozoruji něco nesmírně důvěrně známého, u čeho jako bych už někdy v minulosti byl. Zde mi tane na mysli, že jsem vlastně kdysi četl i stejnojmennou literární předlohu skotského autora Gilberta Adaira, který podle ní napsal k tomuto filmu i scénář a který na konci loňského roku zemřel. Nepamatuji si již ten text příliš podrobně, ale vzpomínám si, že to byla poměrně zajímavá novelka, která zašla v líčení bohémského života ústřední trojice ještě dál než film, a závěrem sklouzávala až do roviny degutantních popisů detailů, do nichž vyústilo soužití oné bizarní trojky. V tomto ohledu se film ještě držel relativně při zemi, protože pokud by se vydal cestou doslovné adaptace, těžko by mohl do běžné distribuce. Ostatně, ačkoli sám se považuji za mimořádně otrlého diváka, detailní záběry na genitálie herců mě poněkud vyvedly z míry - záběr na mužský penis je přece jenom v současném filmu stále ještě tabu, nebo tak přinejmenším opatrně soudím. Ale osobně s tím nemám nejmenší problém, do toho filmu to sedlo, a už jen ten pohled na ňadra Evy Green, kterých si zde divák užije vydatně, patří k těm vzácným momentům, kdy máte nutkání film na chvíli pauznout a jen se tak chvíli kochat a oddávat snění... Mimochodem, další vzpomínka stará spoustu let - kdysi jsem četl zajímavou novelu Adama Thirlwella "Politika", která se věnovala podobnému námětu (společné soužití milostného trojúhelníku) a která stojí za srovnání s Adairovým textem - oba totiž dochází ke stejnému závěru, že celý ten emoční a milostný propletenec tří lidí funguje jen za podmínek, že všichni respektují určitá nepsaná pravidla, a zákonitě se bortí ve chvíli, kdy se jeden z trojice zamiluje. Jak "Politika", tak "Snílci", ač od sebe vzdáleni časově i místně, tak končí v podstatě stejně - rozčarováním a skepsí ze světa, kde jeden vždy miluje více než ten druhý.(7.7.2012)

  • asLoeReed
    ****

    Podle knihy Gilberta Adaira natočil Bertolucci zábavný příběh, který je atraktivní nadto pro znalce a milovníky filmů - pocta Godardovým filmům, ať už U konce s dechem, Bandě pro sebe, které jsou tu zmíněny a krátce zakomponovány, nebo starším němým a jiným slavným, Marlene Dietrichové, a celkové scéně šedesátých let, je dobrým měřítkem filmové vzdělanosti pro ty, kdo co nejvíce titulů znají a nebo podle krátkých záběrů poznají. Zajímavý je taky spor o Chaplina a Keatona. Nejvýraznějším plakátem v opuštěném letním bytě, kam se dvě siamské dvojčata a náhlý americký společník před všeobecnými studentskými bouřemi stupňujícími v tomto roce 1968, je z Godardova filmu Číňanka, a na ten právě Snílci nejvíce odkazují. V politické eseji z roku 1967 je natěsnáno vše, co vypovídá o období, ve kterém se odehrává i tento film, a Snílci jsou i podobně komplexní jako byla Číňanka, a navíc obsahují i všechny prvky vlastního Bertolucciho díla, odvážnost, lyriku, jako slavné tituly Poslední tango v Paříži, sloužící jako cíl variace. Navíc Michael Pitt v hlavní roli ukázal talent a odvahu a stal se stále obsazovanějším jménem, Eva Green získala nominaci za tuto roli na evropských cenách a Louis Garrel vypadá, a tímto na něj odkazuje, jako Jean-Pierre Léaud, který se zde jen krátce mihne, ale musíte ho najít.(14.7.2009)

  • HAL
    ****

    Takhle to dopadá když film natočí nadržený, pseudointelektuální a hravý cinefil... a já asi nadržený, pseudointelektuální a hravý cinefil jsem také, protože mě to baví. 8/10(2.1.2009)

  • - Roli Matthewa měl hrát Jake Gyllenhaal, ale ten ji odmítl kvůli otevřenému zobrazení nahoty. (HellFire)

  • - Role Matthewa byla nabídnuta také Leonardu DiCapriovi, ale ten ji odmítl kvůli přípravám na svou roli ve filmu Letec. (HellFire)

  • - Film byl natočen podle stejnojmeného románu od Gilberta Adaira. (Mamba)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace