Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Námětem pro celovečerní filmový debut šestadvacetiletého režiséra Jana Hřebejka se stala stejnojmenná „pamětnická“ povídka Petra Šabacha z knihy "Jak potopit Austrálii". Originální muzikálová komedie je situována do Dejvic konce 50. let, žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu Internacional. Do světa rodičů, náruživě žijících všedními starostmi, aby zaplašili tíži doby, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ podporuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný pra-chuligán svým výstředním oblečením a vášní pro nezvyklé rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení – mládež je nadšena a rodiče si zoufají. I když svérázný prorok je nakonec zničen (podobně jako mnoho jiných, kteří ukázali cestu), pro generaci kluků znamená jeho zjevení klíčový obrat v jejich životě... Jan Hřebejk, inspirován Vlasy M. Formana, svou výpověď o 50. letech spojuje s výraznou videoklipovou stylizací. Základní dějová linie se zcela přirozeně rozvíjí i v písních a suverénně realizovaných tanečních číslech. Zásluhu na zdařilém výsledku má spolupráce kameramana Jana Malíře, choreografa Josefa Prouzy a autora písní Ivana Hlase. Vesměs přesně obsazeným hereckým představitelům dominují Jakub Špalek, Martin Dejdar a Josef Abrhám. Zdařilý muzikál příjemně překvapil a nadchl řady příznivců. Získal Českého lva za nejlepší film roku 1993. (Česká televize)

(více)

Recenze (363)

lucascus 

všechny recenze uživatele

Na mě moc dejdarovský, barevný, ulítlý a přemrštěný. Ovšem potencionál Jana Hřebejka se už i zde objevuje a vlastně i tehdy se dalo předpokládat, že nás s tímto režisérem čekají velké filmy. Muzikály moc rád nemám, až na výjimky typu Pomády či z českého prostředí snesu Starce na chmelu, tady se ovšem musí smeknout před dvěmi písničkami. Tou první je "Jednou mi fort povídá", ze které čiší plno nespoutaného elánu a hlavním trhákem celého filmu je pak song "Na kolena", čímž celý film vygraduje a divák tak dostává slastné zadostiučinění v podobě odvety všem těm komunistickým páprdům. Věřím, že v roce 1993 to muselo být opravdu silné. Ovšem dnes, když mírně řečeno veškeré nadšení už opadlo, to působí hodně staře. Každopádně toto filmařům nevyčítám, to je věc doby. Ale co nemůžu odpustit, je fakt, že padesátá léta v Americe nejsou padesátá léta v Československu. Doba písniček, tance a veselí - tak to padesátky u nás rozhodně nejsou (teda pokud nepočítám tanečky v rámci budování naší vlasti). Padesátky jsou bohužel příliš smutné a šedé, než aby se dalo uvěřit tomu, že tady někde skotačili týpci podobní Elvisovi. ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Nemam rád muzikály. Navíc podle některejch těch týpků to vypadalo spíš na buzikál. Nicméně několik světlejších momentů se ve filmu našlo a Dejdar byl překvapivě celkem sympaťák (jinak ho moc v oblibě nemam). Jako celek je to ovšem naprosto o hovně. A písničky Ivana Hlase jsou otřesný. Ten by měl na tu kytaru mít snad zbrojní průkaz, protože poslouchat skoro 2 hodiny ty jeho sračky je snad horší, než dostat kulku do hlavy. ()

Reklama

Pierre 

všechny recenze uživatele

Omylem jsem si místo pouhé změny hodnocení (z pěti na čtyři) hodnocení kompletně smazal. Tak tedy alespoň k doslova novému hodnocení   nakonec přidám i neplánovaný nový stručný  komentář.  Hřebejk se v Šakalích letách určitě dobře rozehřál na pozdější slavné filmy a dobová atmosféra křížená s Šabachovskou poetikou se mi podařila zdatně vytvořit již zde. Šakalí léta navíc dýchají Rock´n´rollovým stylem a  takovým porevolučním etosem. Vysmívat se bývalému režimu mladístvým a trochu alternativním způsobem. Některé písníčky (Na Kolena, Jednou mi fotr povída) se stály po právu legendárním. Martin Dejdar se zase  stejně jako v Učiteli tance blýsl jako tehdy ještě docela zajímavý stylový mladík. Ale i tak je bezesporu  nejlepší samozřejmě Josef Abrhám jako neurotický policajt a fotřík  bez chuti. Hlavně na začátku jsou scény s ním a v domácnosti  skvělé a ani by nepotřebovaly to křížení s muzikálem. Musím říct, že jsem měl  film zafixovaný jako báječnou srandu od začátku do konce. Zatímco dneska jsem zjistil, že když ve druhé polovině ubyde Abrháma a více prostoru dostanou ti mladí herci v čele s prkenným Špalkem  přibyde zároveň hlušiny i trochu zmatených momentů a už to není úplně ono. Ale své kouzlo tento film bezpochyby pořád má. ()

Šandík 

všechny recenze uživatele

Šakalí léta svým spojením muzikálu s hraným filmem kupodivu nevýrazněji připomenou filmy Tomáše Vorla nebo divadelní představení divadla Sklep. Hřebejk ovšem není Vorel a jeho opus postrádá nadsázku, nutnou k tomuto dosti neorganickému spojení. Jistě, dalo by se tvrdit, že zde Hřebejk navazuje na starší české muzikály, především na Starce na chmelu, ale to by muselo být ve filmu té hudby víc a lépe zvládnuté a hrané pasáže by se naopak musely s hudbou lépe propojovat, nikoli vytvářet v podstatě autonomní příběh, který by se obešel i bez hudebních "vložek". Totéž lze ostatně říci i v případě, že by Hřebejk inspiračně pohlížel ještě výš, k americkým filmovým muzikálům, například k Formanovým Vlasům, jež filmové pojetí hudebních pasáží Šakalích let v něčem také připomenou. Nejen hudební, ale ani hrané pasáže nejsou herecky rozhodně stoprocentní. Některé scény jsou dějově nepřehledné, střih je notně ledabylý, hercům je čas od času neuvěřitelně špatně rozumět, takže se divák místy chtě nechtě poněkud ztrácí. Výsledkem je nezvládnutý mix muzikálu a komedie, který nedrží příliš pohromadě a nemá vlastně ani přílišnou dějovou logiku. Samostatnou kapitolou je pak závěr filmu, jemuž sice na jedné straně nelze upřít velkolepé finále, dokonce vlastně dvojité až trojité, ale který také působí dojmem čiré fantasy, v níž tvůrci zpočátku pracně budovaný dobový rámec zcela zazdí. Jistě, i tady se lze vymlouvat na autorskou svobodu a právo vytvářet autonomní příběh, ale obávám se, že v tomhle případě by bylo podobné tvrzení čirým alibismem... Celkově je film kvalitativně velmi nevyvážený a slušně natočené scény střídají scény natočené velmi špatně, ostatně, u Hřebejka žádný div... Celkový dojem: 65% ()

Zagros 

všechny recenze uživatele

K filmu Šakalí léta mám rozporuplný postoj. Osobně mě nebavil a nelíbil se mi. Nebere mě samotný žánr, nebaví mě písničky z filmu, nenapnul a ani mě moc nepobavil příběh a postavy mně spíš lezly na nervy. Nicméně dokáži ocenit jeho úspěch a nemám nic proti němu. Je pravda, že dílko to bylo ve své době u nás velmi originální a písničky z něj byly všude. Martin Dejdar se své role zhostil výtečně a nakonec je pravda, že několik podařenějších scén si z filmu pamatuji i po mnoha letech. Přesto, že se k Šakalím letům už nikdy vracet nechci, nechám jim za výše napsané pěkné tři hvězdy. Navíc jsou solidním odrazovým můstkem pro Jana Hřebejka a možná by bez nich jeho pozdější filmy nevznikly. ()

Galerie (9)

Zajímavosti (41)

  • Zábava, na kterou přijede Bejby (Martin Dejdar) s ostatními, byla natáčena v sokolovně ve Vraném nad Vltavou. Dále se filmovalo v pražských Dejvicích. (colin70366)
  • Hořící Tatra 603 na konci filmu má SPZ, která se v době, kdy se film odehrává, nepoužívala. Tyto SPZ začaly být zaváděny postupně až po roce 1960. Navíc se jedná o model Tatry, který se začal vyrábět až koncem 60. let 20. století. (ypres.bass)
  • Na koncertu bigbítové kapely, který rozpráší veřejná bezpečnost, hrají Hells Devils, což byla skutečná kapela, která hrála v letech 1961–1965 a končila pro potíže se schvalováním. Časově to neodpovídá, protože film se odehrává kolem roku 1957, soudě dle sledování Sovětské družice Sputnik. Historii kapely se věnuje jeden z dílu cyklu Fenomén Underground (od r. 2014). (sator)

Související novinky

Zemřel Josef Abrhám

Zemřel Josef Abrhám

17.05.2022

České nebe se rozrostlo o další velkou hvězdu, ve věku dvaaosmdesáti let totiž zemřela jedna z nejvýraznějších postav naší kinematografie, Josef Abrhám. Oblíbený herec se poslední dobou bohužel… (více)

Reklama

Reklama