Nejasná správa o konci sveta
An Ambiguous Report about the End of the World
Režie:
Juraj JakubiskoKamera:
Ján ĎurišHrají:
Deana Horváthová-Jakubisková, Milan Bahúl, Vladimír Javorský, Joachim Kemmer, Lucie Vondráčková, Klára Issová, Pavel Landovský, Jiří Krytinář (více)VOD (2)
Obsahy(1)
V Bohem zapomenuté osadě v nekonečných horách, až někde na konci světa, se odehrává krvavá tragédie. muži z osady při střetnutí s vlky přicházejí o své ženy a děti. mladá nevěsta Verona unikne smrti jen o vlásek. zachrání ji desetiletý chlapec Goran. Uprostřed tohoto zoufalství porodí Verona dítě, holčičku Veroniku, kterou osudově přislíbí za nevěstu malému Goranovi z vděčnosti za záchranu jejich životů. zatímco Goran dospívá a čeká na svatbu s Veronikou, přichází do osady zbloudilý cirkus plný žen. Spolu s nimi přichází do osady i naděje pro opuštěné muže na znovuzrození osady. S touto nadějí poznávají osadníci prokletí mnohem horší než byli vlci... nenávist a závist, vášně silnější než láska, které v lidech po staletí dřímou, mají po probuzení stejnou podobu, jakou znali jejich předkové.
Scény černého humoru se střídají s akcemi plnými zhoubných vášní, odvíjejících se z osudového příběhu jedné nenaplněné lásky. Příběh dvou hříšných milenců je podobenstvím o konci světa, jak ho předpověděla bible i Nostradamus. Svět najednou už není kulatým světem, ostré hrany jej proměnily v malou hranatou destičku s pevnými obrysy, která plave vesmírem. stačí překročit její okraj a následuje pád do prázdnoty, možná do ráje. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (129)
Typický Jakubiskov svet poetiky. Množstvo symbolov a vzájomne nesúvisiacich fragmentov pohltených vo veľmi výrazných sieťach neuchopiteľnosti, kde vyčnieva pudová reflexia sexuality, pachu a ľudského správania. Nebol by to Jakubisko, keby neštylizoval obraz, nesituoval dej na vidiek a nedaboval skrz jazykovú multibariéru. Prílišná explicitnosť mi zvykne vadiť, pokiaľ nie je tvorcovská ruka dielom majstra. To, že disponujete nesympatickými postavami a ich prednes považujete za základný pilier je síce OK, lenže musí to byť aj adekvátne zrežírované. Tu už vidím určitý rozpor. Množstvo mizanscén nedáva zmysel a hovorím, tá extravagancia je umelo našróbovaná, funguje málokedy. Nie nadarmo toto vyzývavé podobenstvo polarizuje divákov. ()
„Je jedno narodenia. A jedna smrť.“ Strašne divný film! U Jakubiska je to však pochvala. Taká jeho „klasika“: halucinogénna, poetická, drsná, drzá, poburujúca, sexuálna, živočíšna, hravá, vynaliezavá, tragická, vtipná a potom do toho kydne šimpanza. Chápem, že to mnohým nesadne. Aj to, prečo. Ale mne sa práveže toto na Jakubiskových filmoch veľmi páči (a baví). Mimoriadne sa mi pozdávalo z časového kontextu vytrhnuté umiestnenie do doby, ktorá chvíľu vyzerá ako koniec 19. storočia, potom ako spin-off Perinbaby a následne do toho vletí helikoptéra. Opäť: mnohým to určite bude vadiť. Mňa to fascinovalo. Faktom je, že miestami film pôsobí (napriek svojmu na tú dobu monštruóznemu rozpočtu) vizuálne divne (až lacno?). To je v ostrom kontraste s výpravou, ktorá je inak v podstate úchvatná (zbožňujem podobné lesné samoty). Miestami sa dej uberá smerom, ktorý príliš nevyhovoval ani mne a to už bolo naozaj čo povedať. ()
Zvláštní, fantaskní pohled do jedné zapadlé vesnice, kde se to napříč generacemi mele a směje, za přispění osudového příchodu cirkusáků, opravdu pitoreskních postaviček. Kontrast mezi jakousi dobou před 100 lety namíchanou s motorkáři, vrtulníky, stropním větrákem, digi hrou a šílenými postavami v kontaminačních oblecích jsem nepobral. Shyamalanova Vesnice nebo Trierova Melancholia, která mi to asi nejvíc připomínala, byla mnohem přímější a kompaktnější a všechno to rozuzlení si pochopitelně nechala až na konec. Tohle je ale Jakubisko a samozřejmě své Deaně dal fůru prostoru i s občasným přehráváním, plus za exteriér a celkovou filmovost. 70% ()
Prvních zhruba deset minut (útok vlků) je naprosto úžasná podívaná, načež se ale z příběhu mimo čas dostáváme do současnosti a nastává více než dvouhodinová nuda (stopáž 154 minut je přehnaná, naštěstí je to kratší, zhruba 140 minut.) s několika odhalenými ňadry a místy dobrou hudbou, ale jinak naprostá ztráta času. ()
Jakubiskův bizarní svět, ve kterém se nestále umírá. V době svého vzniku jsem byl filmem úplně nadšen, po delší odmlce a opakovaném shlédnutím musím film přehodnotit. Spousta kýčovitých obrazů, nesympatické postavy, předabovaní herci a opět hrozně zfušované postsynchrony, v tomhle filmu to doopravdy bije do uší snad nejvíc. Nechápu, jak mohl film v roce 1997 získat Českého lva za zvuk! Ve výsledku je to taková poslepovaná koláž bez nějakého jasnějšího děje. Osud se snaží stále zapracovat, bohužel ne moc efektně, nebo až příliš efektně? ()
Galerie (23)
Zajímavosti (19)
- Producentka Deana Jakubisková po pěti dnech natáčení navrhla Juraji Jakubiskovi přeobsazení Pavla Landovského (rychtář). Režisér s ním sice také nebyl spokojený, ale přesto se jej zastal, čehož později litoval: "Velice brzy jsem pochopil, jak obrovskou chybu jsem udělal. Kdybych ho býval po těch pěti dnech přeobsadil, spoustu věcí by mi to usnadnilo a spoustu věcí zkvalitnilo. A film by byl levnější." (NIRO)
- Na nesnadné natáčení v realistickém prostředí režisér Juraj Jakubisko vzpomínal: "Příroda byla silnější než já. Sníh nám napadal na zelené stromy mnohem dřív, než jsme předpokládali a hlavně potřebovali. Chtěl-li jsem film dotočit a neběhat ještě dneska s kamerou po kopcích, musel jsem improvizovat a některé své původní představy redukovat. Příroda je velice krásná, ale bohužel i naturalistická a vůči tvůrcům neuvěřitelně krutá. Víte, já jsem se divil, proč Fellini na sklonku života točil v atelieru i moře, a zdá se mi, že na Nejasné zprávě jsem to velice přesně pochopil, když nám příroda během celého půl roku natáčení ani jednou jedinkrát nevyšla vstříc. V atelieru máte moře, jaké chcete, světlo, jaké chcete, a poledne můžete natáčet třeba půl dne. Nejste stresován pomalou přípravou techniky, tím, že jeden herec ještě nepřijel, že sluníčko se neustále schovává za mraky... Jste v klidu, můžete se zabývat tím, čím se zabývat doopravdy máte." (NIRO)
- Pri jednej scéne počas zemetrasenia, keď mala v statku spadnúť hrada, nedopatrením nastal elektrický skrat a vznikol požiar, a tak je horiaci statok skutočný. Bol to však poriadne drahý oheň, nakoľko zhorela aj nejaká technika. Počas tohto incidentu sa nikto nezranil. (Raccoon.city)
Související novinky
Zemřel režisér Juraj Jakubisko
Československá kinematografie přišla o jedno ze svých velkých tvůrčích jmen, ve věku čtyřiaosmdesáti let totiž v pátek 24. února v Praze zemřel legendární slovenský režisér, scenárista, výtvarník a… (více)
Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady
Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií SOUNDTRACK Poděbrady 2018 navazuje na úspěch předchozího ročníku, který navštívilo přes třicet tisíc fanoušků nejen filmové hudby. Ti měli možnost… (více)
Reklama