Oznamuje se láskám vašim

Úplně nahá Markéta Hrubešová s úplně nahým woháňku nevystavujícím Lukášem Vaculíkem. Tak o tom je asi první polovina mírně poetického filmu Oznamuje se láskám vašim. Mě se spíš více než tělo Markétky líbila druhá část filmu kde už byl jakýs takýs děj. Celkově však slabé 3 hvězdy. Příznivci dámských vlasů v barvě koroze jistě hvězdu přihodí. :) (08.05.2009)

Film vznikl v těch dávných dobách, kdy u nás bylo běžnou samozřejmostí naprosto přirozené, autenticky působící ztvárnění hlavních i vedlejších rolí bez ohledu na výslednou kvalitu snímku. S příchodem 21. století tento průvodní jev české filmové i televizní tvorby postupně nenápadně vyklízel pole a dnes je jeho občasná přítomnost důvodem k převeliké radosti, hraničící s euforií. Tady se HERECTVÍ potkalo s dobrým scénářem a více než profesionální, citlivou režií … a vznikl nadčasový snímek o mládí, které netouží za cokoli bojovat a umírat - chce jenom žít. O lásce, která přichází zpravidla nečekaně - a neohlíží se na nepříznivé okolnosti. O životě, který si s námi pohrává - a není vždycky fér. (09.05.2009)

Vkusne natočená "červená knižnica" na pozadí tragických dejinných udalostí. Znie to trochu umelecky nedôveryhodne, avšak Kachyňa je iná trieda a do príbehu lásky dokáže nacpať viac, ako by sa pokúsilo množstvo tuctových režisérov. Mňa potešilo sústredenie deja na rieku, loď vždy predstavuje určitú formu slobody, až revolty a zároveň na rieke nevidíme hranice, že. Začnem si odškrtávať filmy, zaoberajúce sa bombardovaním Drážďan, zatiaľ u mňa vedie Slaughterhouse 5. Škoda, že Vaculíka má publikum zaškatuľkovaného v iných typoch úloh, pretože mi pripadal ako "oznamovateľ láskej svojej" presvedčivý. Hrubešová ukázala to, čo od nej všetci chceli, teda nahé telo, ale ona tam aj hraje a nepôsobí to vôbec rušivo. Aj napriek spomenutým umeleckým kladom sa pre ženy môže jednať o dosť zásadné slzotvorné dielo československej kinematografie. Ak by bol film známejší a častejšie vysielaný. (18.06.2014)

Takový druhoválečný odvar z Lásek mezi kapkami deště. Kde však byly rozehrány osudy několika postav a milostná zápletka nebyla tolik nosná, zde se jede jen v té jedné linii, milostný motiv je posílen na úkor těch obyčejných vztahů dalších postav, a co si budeme povídat, holky sice Vaculíka žerou, ale Hrubešová ukázala bobra a kozy ve všech filmech, kde to jen šlo i nešlo, takže nějakým překvapením pro mužskou část publika nebyla. A když odmyslíme milostný motiv, zbude toho sakra málo jako výpověď o té době, a i to málo je poněkud povrchní a laciné. (10.12.2014)

Jeden z nejhlubších českých filmů o odvrácené tváři druhé světové války, o tváři druhé strany, o skutečném vnitroněmeckém vnímání nacistického stroje na válku i jeho vnějších pištcových a dechových parádemarších byl už ve své - komunistické - době nadprůměrným dílem s neobvyklým tématem, jehož poloha byla fo té doby zpravidla výhradní doménou Vláčilovou a Körnerovou. To, že hranice mezi českým a německým prostředím nebyly nikdy zcela neprostupné, je dnes veřejným tajemstvím, tehdy to však byla utajovaná skutečnost (s výjimkou Ladislava Mňačka - jeho vynikající novely NOČNÍ ROZHOVOR a několika nečetných dalších). Láska - a nejen ona, také slušnost a statečnost - i tehdy bouraly ledy a podobně jako během Mnichova tvořily křehké můstky, které jen výjimečně přežily režimy, za nichž vznikly (SYNOVÉ A DCERY JAKUBA SKLÁŘE, Křelinův nedoceňovaný román BÁBEL). Základní osa vztahu - plamen osudové lásky českého plebejce a německé aristokratky - propůjčuje vlastně válečnému dílu ráz milostné romance plné něžného humoru, vzájemného škádlení a rodícího se silného vztahu. Kachyňovi se zde podařilo vytvořit vyvážený, harmonický umělecký celek, stejně hodnověrný v kresbě Drážďan, scén na gestapu nebo i naopak v zachycení domácího prostředí. Za neobvyklé lze označit i postižení českého "šmelingu", keťasení i náznak kritického pohledu na spolenecké bombardování Drážďan angloamerickými bombardovacími svazy v únoru 1945. Kachyňa tu přesvědčuje nejen jako režisér, ale i scénárista. Pro Vaculíka a Hrubešovou se tehdy jednalo o málo vídanou mimořádnou hereckou příležitost. Toto dnes už zklasičtělé dílo patří nejen v rozsáhlé Kachyňově filmografii, ale v dějinách národní kinematografie vůbec k jejímu zlatému fondu. Oprávněně i zaslouženě. (05.11.2007)