At the Terminus
Scénář:
Ludvík AškenazyKamera:
Rudolf Stahl ml.Hudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Eva Očenášová, Vladimír Ráž, Alena Kreuzmannová, Martin Růžek, Jana Dítětová, Karla Svobodová, Marie Brožová, Vladimír Hlavatý, Anna Melíšková, Josef Kemr (více)Obsahy(1)
Český celovečerní hraný film. Vyprávějí se v něm osudy obyvatel jednoho pražského činžáku na konečné stanici tramvaje. Studentka Olina se tu zamiluje do magistra Martince, který bydlí v podnájmu u Kovandových, a teprve když s ním čeká dítě, poznává jeho povrchnost, neboť Martinec se ji snaží přinutit k tomu, aby se porodu vyhnula. Olina však chce mít dítě, i za tu cenu, že bude svobodnou matkou. Souběžně s Olininým osudem je vyprávěn osud malé Haničky, jejíž otec je opilec a o kterou se po smrti babičky starají bezdětní manželé Kovandovi. Tyto dva ústřední motivy se prolínají s osudy několika dalších obyvatel činžáku. (Filmový přehled)
(více)Videa (1)
Recenze (91)
I za dob horlivého budování socialismu měli lidé obyčejné lidské starosti, lidské radosti i neřesti. Jen o tom soudruzi moc filmů netočili. Tento je poměrně unikátní, protože zobrazuje socialismus v celé jeho prázdnotě a nahotě. Ačkoli i tady se trochu buduje. Za rok už je konečná o pár kilometrů dál. Ne, že by dnešní doba byla optimističtější a radostnější, to vůbec ne. Ale přece jen, je o dost barevnější. ()
Tvůrčí spojení režisérské dvojice s Aškenazyho základem přináší v roce Cabiriiných nocí skvostný kontapunkt k tehdejší evropské vrcholné tvorbě a k vystřízlivění z největšího dobového nadšení ve východním bloku. Kontrastní motiv (dnes obvykle nedešifrovaný) induvidualistické ztracenosti proti masovému nadšení je dalším pojítkem s poválečným existencialismem. To vše z prostředí, které bylo akčním radiem mého dětství v dobách sice o hodně pozdějších, ale stále v situaci, kdy se hranice periferie posunula jen o pár stovek metrů dál. Cestu tramvají z titulků bych klidně protáhnul na samostatný celovečerák. ()
Na svou dobu nesporně velmi kvalitní >socialisticky (neo)realistické< drama, kterému sice z dnešního pohledu trošku škodí až příliš schématicky pojatý příběh (dle předlohy tehdy populárního Ludvíka Aškenazyho), bezesporu však jak svým námětem, tak filmovým zpracováním i hereckými výkony patří k tomu nejlepšímu z československé kinematografie celých padesátých - a vlastně až do nástupu >nové vlny< i šedesátých let... Je až s podivem, jak málo tenkrát stačilo pánům K&K k natočení působivého (černobílého) filmu, kterému dominují výborné, zcela civilní herecké výkony, Evy Očenášové a Vladimíra Ráže v rolích nesourodého mileneckého páru obzvláště. Zajímavá je i hudba, pro celovečerní hraný film zde debutujícího a později velmi úspěšného skladatele filmové hudby Zdeňka Lišky. ()
Kvalita filmu vynikne na pozadí doby, v ktorej bol nakrútený a pri porovnaní s filmami, ktoré boli v tých rokoch dokončené. Pohľad dnešného diváka, bez nostalgickej veľkodušnosti pre pamätnícke filmy, bez akceptovania doby a podmienok ich vzniku, odhalí schématickosť scenára, nedotiahnutosť pri realizácii a množstvo ďalších nedostatkov, ktoré neprekryjú ani niektoré výborné herecké výkony. Slabšie tri hviezdičky vyjadrujú celkový dojem, ktorý som z filmu mal. ()
Příjemně patetický povídkový film s nostalgií padesátých let v rouše Liškovy skvělé hudby. Nepříjemně samolibé hovado Vladimír Ráž a sladce něžná Eva Očenášová, vytváří zajímavý pár ve svém nešťastném příběhu, jehož osud je cítit již od prvních chvil. V této baladě na mužské sobectví nevidím hereckých slabin a všichni naši mistři odvádí vynikající práci. ()
Galerie (13)
Zajímavosti (5)
- Snímek se odehrává na dnes již zaniklé jednokolejné tramvajové smyčce před dosud stojícím domem na Budějovickém náměstí. Tenkrát zde opravdu končila d-3, ale scenárista a režisér v závěru krásného filmu předběhli dobu o čtyři roky a d-3 prodloužili až na Kačerov. Až do 13. ledna 1952 končila d-3 za Pankráckou vozovnou v dnešní ulici Na Veselí. Od téhož dne byla dočasně prodloužena na Budějovické náměstí, kam jezdila do 20. října 1952, kdy se opět vrátila na původní konečnou Na Veselí. O dva roky později, od 17. března 1954, začala pravidelně končit na Budějovickém náměstí a od 5. září 1960 byla ve špičkách pracovních dnů a v neděli odpoledne prodloužena na Kačerov. Od 13. března 1961 začala definitivně jezdit na Kačerov, kde byla ukončena na vnitřní koleji smyčky, zatímco na vnější koleji končila d-14. Uprostřed smyčky stávaly autobusy, které jezdily do okrajových částí města. (sator)
- Dům, který hraje v podstatě hlavní roli v tomto filmu, stále stojí a to kousek od dnešního metra Budějovická a to na adrese Batelovská 120/5. (hendrich6)
- Děj filmu byl na tehdejší československou kinematografii až příliš realistický, takže snímek skončil na pár let v trezoru. (raininface)
Související novinky
Noir Film Festival již tento čtvrtek
Projekcí vizuálně podmanivého klasického filmu noir Špinavá dohoda bude ve čtvrtek 20. 8. na královském hradě Křivoklát slavnostně zahájen 8. ročník Noir Film Festivalu. Čtyřdenní žánrová přehlídka… (více)
Reklama