The Unbearable Lightness of Being
Režie:
Philip KaufmanKamera:
Sven NykvistHudba:
Mark AdlerHrají:
Daniel Day-Lewis, Juliette Binoche, Lena Olin, Derek de Lint, Erland Josephson, Pavel Landovský, Donald Moffat, Daniel Olbrychski, Stellan Skarsgård (více)Obsahy(1)
Byly to hry lásky, erotiky a přátelství, které pohltila okupace Československa v roce 1968... Adaptace jednoho z nejvýznamnějších románů českého spisovatele Milana Kundery osciluje mezi osobními problémy hrdinů a jejich vzájemných vztahů, stejně jako jejich pokusem přežít v diktatuře, která následovala po okupaci Československa Sovětskou armádou. Příběh milostného trojúhelníku se odehrává v Praze na pozadí událostí roku 1968. Lékař Tomáš žije v uvolněném vztahu se Sabinou. Z jedné cesty na venkov si přiveze mladou dívku Terezu, která se k němu nastěhuje a s níž se posléze i ožení. Ani potom se Tomáš nevzdává svých sexuálních výbojů. Události „pražského jara“ ale změní život všem… Tomáše ztvárnil Daniel Day-Lewis (Věk nevinnosti, Moje levá noha, Ve jménu otce, Boxer), úlohu Sabiny představuje Lena Olinová (Mr. Jones, Romeo krvácí), postavu Terezy hraje Juliette Binocheová (Milenci z Pont-Neuf, Posedlost, Anglický pacient). Při přepisu Kunderova románu se tvůrci filmu Jean-Claude Carriere a Philip Kaufman soustředili na existenciální ladění příběhu, částečně potlačili složitou skladbu předlohy a vyzdvihli erotickou linii vyprávění. Pozoruhodným způsobem se uplatnila kamera Svena Nykvista. Nabízí vytříbeně estetizující obraz Východní Evropy, často důsledně využívá četná zrcadla, jimiž jsou také odhalovány slabé nebo utajované stránky hrdinů. Ve filmu jsou rovněž promyšleným způsobem využity výňatky ze skladeb Leoše Janáčka. Protože se realizace uskutečnila v době našeho totalitního režimu, byly exteriéry natáčeny v Lyonu a Paříži. Film natočil americký režisér Philip Kaufman (Vycházející slunce, Frajeři). Hudbu napsali Mark Adler a Ernie Fosselius. Sochy vytvořil Michel Rival. Sabininy obrazy nakreslila Irena Dědičová. Kostýmy připravila Ann Rothová. Výpravu zajistil filmový výtvarník Pierre Guffroy. Při natáčení se podílel jako poradce režisér Jan Němec. (Česká televize)
(více)Recenze (223)
Film to nebol výrazne zlý, dej sa nijako zvlášť neodkláňal od knihy, lenže nikomu ste nevideli do hlavy. Nikomu. A o tom vlastne tá kniha je. O citoch, pocitoch, myšlienkach, výpovediach, intímnostiach, pohnútkach ... nečudujem sa, že po tomto filme Kundera úplne zakázal točiť filmy podľa jeho kníh. ()
...Tomáš, Tomáš, čo Ty teda za lubom máš...? Obháňať ženské sukne a do každej z nich vojsť, to je Tvoje jediné krédo ! Nemá o Ne žiadnej núdze, pretože tú profesiu, ktorú zodpovedne vykonáva, tak odtiaľto je iba na krok porušiť hocaký manželský zväzok, síce zatiaľ v ňom ešte nie je, ale ani to mu nebráni neustále skúšať nové veci, so sexy umelkyňou, českou Sabinou si vehementne dobre rozumie, no čochvíľa narazí na Terezu, s ktorou sa za doprovodu patričného smiechu aj ožení. Všetci sú mimochodom Česi a AUGUST-1968 je na spadnutie, skrátka, visí na vlásku, a už klope na dvere... _ Videl som nesmierne odvážne provokatívne umelecké PORNO Philipa Kaufmana, plné nahých žien, predovšetkým Leny a Juliette, je to perverzné, škandalózne a kontroverzné, a ak by tu nehrali Day-Lewis, Olin, Binoche a iní, i českí herci, tak by som skôr iba mávol rukou, že je to taká intelektuálna somarina, ale práve toto TRIO posúva tento film, kdesi na vyššiu úroveň. Okrem nich by som taktiež rád vyzdvihol aj kameru švédskeho profesionála Svena Nykvista, ktorá obdivuhodne pracuje s farebným a čiernobielym materiálom súčasne. Producent Saul Zaentz pozná české pomery, napríklad Miloš Forman mu zabezpečil dve ceny Akadémie. Inak formálne spracovaný, takmer 3. hodinový film stojí za vašu pozornosť, lebo sa v ňom miesi nielen divoká EROTIKA, ale aj UDALOSTI späté s našimi dejinami, zahrali si v ňom špičkoví herci, keď jeden z nich najviac vyčnieva. ()
Fakt neznesiteľné. Lepkavý Day-Lewis a okolo neho hysterky. Perfektný recept na získanie bolehlavu. Mnoho divákov ostalo len kvôli prehliadke nahých tiel, ale pravdupovediac, žiadna pastva pre oči to teda nebola. ()
Je to působivé i výborně zahrané, ale zbytečně dlouhé a v poslední třetině neskutečně táhlé až nekonečné. ()
S tímto filmem má problém. Natočit Kunderu je asi nemožné. A i přes nádherné obsazení se snímek ani nepřibližuje k tomu, jak jej vnímám z knihy já. A ruku na srdce,vadí mi, že se to točilo jinde, přestože chápu... ()
Knižní předloha je výborná a film je moderní epos o lásce, sexu a potřebném vztahu. 4,5 hvězdy. ()
Zaujímavo natočený film, z ktorého sa absolútne nedozviete o čom všetkom bola kniha. Viac porovnávať nebudem, nemám síl a ani by som nevedel kde začať. Ale prečo nebol aspoň využitý rozprávač? Mohol veľa opomenutých myšlienok zachrániť. Hlavne na konci, ten záber na zmoknutú cestu si to vyslovene pýtal. A kľudne na úkor hudby. Tá predsa nie je podstatná keď toľko malo byť vypovedaného a nebolo. Niekomu kto nečítal knihu sotva pomôžu občasné symboly. ()
Nahá LENA OLIN, nahá JULIETTE BINOCHE. Ja fakt viac nepotrebujem :-) a pritom sa tu dá hľadať aj čosi ako posolstvo :-). (20.11.2006) ()
Opět jsem byl přinucen porušit svoji zásadu a ohodnotit odpad! z mnoha a mnoha důvodů, z nichž uvedu jen některé, protože bych mohl psát několik hodin. Jsem nadšený příznivec Milana Kundery a dlouho jsem nechápal, proč zakazuje adaptace svých děl a je tak zaujatý právě proti tomuto filmu, který je pravděpodobně důvodem jeho zákazu. Poté, co jsem tento film viděl, pana spisovatele chápu a naprosto s ním souhlasím, i když je to pro všechny jeho fanoušky velká škoda. Za prvé, během celého filmu jsem ani na okamžik neměl pocit, že by se mělo jednat o film o Česku, Češích a v Česku, za druhé, postava Terezy byla v knize vykreslena úplně jinak, byla to slušná, citlivá žena, trpějící pouze v důsledku toho, že pocházela z nuzných poměrů, což bylo umocněno ještě drsným přístupem vlastní matky, ve filmu jsem měl pocit, jako by Binoche předváděla nějakou poloidotku, věčně ubrečenou a zralou na léčení na psychiatrii, za třetí, zajímalo by mě, zda některý divák, který nečetl knihu, pochopil, od koho Sabina v závěru obdržela dopis oznamující smrt Tomáše a Sabiny, za čtvrté, Franz ve filmu byla naprosto zbytečná postava, kdyby tam nebyl, nikomu by asi nechyběl, za páté, Sabina přeskočila z Ženevy až do USA, takže Paříž byla asi pro Kaufmana zbytečná a nedůležitá, za šesté, Pavel Landovský byl jako téměř v každém filmu, ve kterém se objeví, nesmírně trapný, vzezření opilého hňupa sem opravdu nepatřilo, za sedmé, scéna, kdy Tomáš odmítá podepsat odvolání svého článku byla absolutně přistřižená za vlasy, za osmé, Daniel Day-Lewis si údajně vždy pečlivě vybírá role, nechápu, proč se rozhodl tentokrát tak špatně. Mám názor, který sdílím s mnoha lidmi - slavná literární díla jednotlivých států by měli točit režiséři těch států, ve kterých ona literární díla vznikla a zvláště Američani by se neměli srát opravdu všude. Neustále myslím na to, jak by dopadl film, který by natočil český režisér s českými herci, případně postavu Franze by hrál cizinec. Například Vladimír Michálek, Jiří Menzel nebo Viktor Polesný, Tomáše hrál Ivan Trojan, Tomáš Matonoha nebo Saša Rašilov, Terezu Klára Issová, Tereza Brodská nebo Barbora Seidlová a Sabinu Linda Rybová nebo Tatiana Vilhelmová. Bohužel, pan Kaufman si musel něco dokázat. ()
Milanu Kunderovi se to taky nelíbilo, a v tom s ním musím souhlasit. Daniel Day-Lewis ještě nezaručuje bezchybný zážitek. ()
Kampak nám zmizela lehkost i hutnost, krása i složitost, citlivost i filozofický rozměr Kundery? Že by tomu všemu bylo v tomto filmu souzeno zůstat na starém kontinentě a za moře rovněž neemigrovat? ()
Těžko říct ,jak by film působil pokud bych neznala knižní předlohu. Takhle jsem si projektovala do postav všechno ,co o nich z knihy vím a myslím si ,že jsem jim díky tomu více rozumněla. Možná až tolik ,že oni to ani nehráli :-). Ale je pravdou ,že třeba Tomáše jsem si představovala jinak a ne jako "honícího se uslintaného psa" a taky nějak mi úplně neseděla zpočátku naivní až "blbá" Tereza. No když o tom tak přemýšlím v žádném případě nedosahuje film kvalit nádherného Kunderova díla ,ale přesto je to snímek velmi dobrý a ač trvá tři hodiny ,já si ani na chvilku nevydechla. A to je co říct a také je to možná díky skvělé Nykvistově kameře. ()
Když před časem poprvé navštívil Prahu jistý jihokorejský mladík, zamířil skoro poslepu, bez potřeby map, k jistému místu na Kampě. Tam zůstal stát, díval se do vody a byl zcela u vytržení. Tohle je místo, které si na základě tohoto filmu a pak i knihy hýčkal v hlavě jako Svatý Grál. Tady stála Tereza... Sám dobře znal polo-diktaturní společnost a ta fantazijní Kunderova Praha pro něj byla odrazem snového domova. V jeho mysli se protnul ten sen a realita (kterou,co si budeme povídat, moc nevnímal)... Cizí představy a sny o místech a lidech, které důvěrně známe, na nás mívají zvláštní dopad. Mohou nás iritovat, pobavit a někdy jen zůstáváme konsternovaně zírat na ten divný svět, který kdosi "odjinud" považuje za obraz naší reality. Dejte tomu šanci. ()
Snímek se mi líbil moc, přestože samotný příběh mě tolik nenadchl. Obsazení hlavních rolí, uhrančivý Daniel Day-Lewis, křehká Juliette Binoche i dračice Lena Olin, skvělá volba. Lepší zpracování Kunderovy knihy si těžko dokážu představit. ()
Ten konec pohřbil jakékoliv ambice na skutečně velký film, kterým by Nesnesitelná lehkost bytí určitě chtěla být - kýčovité vyobrazení venkova coby oázy klidu a štěstí, přepatetizovaná vedlejší epizoda se psem, oslava prostého venkovsho člověka (nevím, zda to byl autorův záměr, ale rozhodně to tak vyznělo) a neúměrná natahovanost degradují film na průměrnou a nezvládnutou záležitost. Knihu si určitě rád někdy přečtu, k filmu již se vracet nehodlám. ()
Určitě mě těší, že se na západě natočil snímek věnovaný okupaci Československa. Dobové reálie jsou znázorněny s překvapivou autentičností, místy jsem ani nepoznal, že to nebylo natočeno v Česku. Taktéž ústřední herecké trio odvádí standardně kvalitní výkony. Nicméně je to příběh, který podle mého názoru patří pouze na stránky knih a nikoli na plátno. Nedočkáme se ani jediné emocionálně silnější scény. Souvislý děj prakticky neexistuje. Hlavní hrdinové jen neustále souloží, schází se a zase rozchází. Zasadit to do Latinské Ameriky 21. století, tak z toho vznikne prachobyčejná telenovela. A to je při takřka tříhodinové stopáži smrtící kombinace. Po první hodině mi ten film připadal věrný svému názvu nesnesitelný. ()
Film se mi líbil. Podle mého názoru je to jedna z mnoha variant jak mohla adaptace vypadat, určitě ne nejideálnější, ale tvůrci se s tím snažili vyrovnat poctivě. Jako jednoznačný klad filmu vidím určitě výběr herců: jednoznačně Juliette Binoche v roli Terezy, Daniel Day-Lewis jako Tomáš a Lena Olin jako Sabina. Tvůrci dali přednost dějové linii, vynechali tu "snovou" část nebo třeba Franzův příběh, což je možná škoda. Co mi tady vadilo, byla určitá naivita dobových reálií. Co ta sovětská vlajka na československé hranici? Prostě tohle mi připadá ze strany Američanů vždycky k smíchu. Asi tak jako když českoslovenští tvůrci v době socialismu točili kapitalistický západ... Přesně ta samá naivita. I přes to přese všechno si film určitě nezasloužil odsudek, myšlenku i atmosféru si zachoval a Milan Kundera měl dát dalším tvůrcům šanci k natočení svých děl. Tento román by novou adaptaci snesl určitě a srovnání by bylo více než zajímavé. ()
Výborní Day-Lewis a Binoche, ale strašně dlouhé. Kdyby se trochu ubralo, získalo by to větší spád a bylo by to působivější. Alespoň podle mě. ()
Předlohu jsem nečetl. Umělecké ambice to určitě má, herecké výkony precizní, výpovědní hodnota tam taky je. ALE: Nemám nic proti erotice, ba naopak, ale co je moc je příliš, zvláště u neerotického filmu. A ta délka je také málo stravitelná. ()
Související novinky
Festival íránských filmů
5. ročník Festivalu íránských filmů proběhne od 13. do 17. ledna 2016 v pražských kinech Světozor a Bio Oko, nově zavítá také do kina Lucerna. Od 19. do 20. ledna se potom festival už podruhé… (více)
Takhle to dopadne, když točíte o něčem, o čem víte jen z rychlíku nebo oficiálních médií. Asi jako kdybych já natáčel o anglických dělnících v Manchasteru, taky o všech podrobnostech a nuancích vím prd, a když to natočím podle nějaké knížky, pořád tomu bude něco chybět, ta životnost, drobné postřehy. Zhruba takhle Československá televize točila TV inscenace z Anglie - zajeli k Apolináři, protože to je jediné místo v Praze s budovami z červených neomítnutých cihel, dali tam stánek s nápisem Grocery, někdo u stolečku popíjel z šálku čaj - a voilá, měli jsme příběh z Anglie. Takže tady se americkým divákům nabízí pohled na ty podivné opice za mořem, které v hospodě lijí pivo do prasat (a vůbec si berou prasata do hospody, víme?), a když je přepadnou ti zlí zlí Rusové v srpnu 1968, tak hromadně opouštějí republiku jako za 2. sv. války - ty fronty před hranicemi byly nekonečné a být to podle filmu, tak v ČSSR nikdo nezbyl. Strašně to mimochodem připomíná tu přepálenou scénu s úprkem v srpnu 1968 ve filmu Rebelové od Renče. Pak zde máme pár "autentických" záběrů jako z Prahy - jen by ten skladník nesměl přenášet bedny s nápisem Orange Juice. (Kde by v komunistickém Československu něco takového mohlo být? Nota bene na tržišti?). Seženeme jedno embéčko a jedno žiguli, cedule s českými nápisy nápisy Bazén a Východ, necháme ve filmu zpívat Kubišovou - a voilá - máme i v Americe Československo roku 1968! Jinak Kundera byl a možná stále je starý chlívák, o tom žádná, ale kromě těch chlívačinek jeho knihy obsahují spoustu postřehů a kritických zamyšlení nejen vůči komunistickému režimu, ale i mezilidským vztahům obecně. Jenže to jsou právě ty nuance. Ty dovede pochopit Čechoslovák, proto třeba jsou jak kniha, tak film Žert naprosto dokonalé, byť depresivní. A proto je tenhle film jen americká pohádka a povrchní blábol, který nemá nic společného s realitou, ani Kunderou. Navíc to má zcela, ale naprosto zcela zbytečně přepálenou stopáž - dvě a tři čtvrtě hodiny! - vyplněnou jen šukačkami, ta spí s tím a s tím, a on s tou a s tou, Ivan, Boris et moi v praxi, ke konci má pan doktor škraloup, aniž by tušil, maká jako dělník, a najednou zjistí, že je šťastný. Jenže to je poslední cca půl hodina, která je sice poměrně zajímavá touto výpovědí (a řazením těch tří čtyř závěrečných scén - myslím tím putyka - Sabina v USA a dopis - nutná šukačka na závěr jakože usmíření a štěstí - poslední cesta autem), ale na to jsem nemusel čekat dvě hodiny! Má to skvělou kameru, jak je u Svena Nykvista zvykem, ale stejně nechápu, proč to nedělal spíš Ondříček, Čechy hrají Francouzka, Francouz, Polák, dva Briti, tři Švédi (!), Holanďan, a jen dva naši emigranti v pidi vedlejších rolích (Landovský a Němec), což vůbec nechápu, proč neobsadili Třísku (myslím by byl daleko lepší než Day-Lewis), a protože je to rok 1988, myslím by nebyl problém sehnat i nějaké regulérní české herce té doby. Myslím, když budu mluvit moderním newspaekem, že to jen posílilo americké stereotypní náhledy na Čechy jako burany a Američané si tak pohladili své sebevědomí, že u nich tomu tak není a jsou daleko lepší a u nich by se takové věci stát nemohly. Jiný význam ten film nemá. () (méně) (více)