The Unbearable Lightness of Being
Režie:
Philip KaufmanKamera:
Sven NykvistHudba:
Mark AdlerHrají:
Daniel Day-Lewis, Juliette Binoche, Lena Olin, Derek de Lint, Erland Josephson, Pavel Landovský, Donald Moffat, Daniel Olbrychski, Stellan Skarsgård (více)Obsahy(1)
Byly to hry lásky, erotiky a přátelství, které pohltila okupace Československa v roce 1968... Adaptace jednoho z nejvýznamnějších románů českého spisovatele Milana Kundery osciluje mezi osobními problémy hrdinů a jejich vzájemných vztahů, stejně jako jejich pokusem přežít v diktatuře, která následovala po okupaci Československa Sovětskou armádou. Příběh milostného trojúhelníku se odehrává v Praze na pozadí událostí roku 1968. Lékař Tomáš žije v uvolněném vztahu se Sabinou. Z jedné cesty na venkov si přiveze mladou dívku Terezu, která se k němu nastěhuje a s níž se posléze i ožení. Ani potom se Tomáš nevzdává svých sexuálních výbojů. Události „pražského jara“ ale změní život všem… Tomáše ztvárnil Daniel Day-Lewis (Věk nevinnosti, Moje levá noha, Ve jménu otce, Boxer), úlohu Sabiny představuje Lena Olinová (Mr. Jones, Romeo krvácí), postavu Terezy hraje Juliette Binocheová (Milenci z Pont-Neuf, Posedlost, Anglický pacient). Při přepisu Kunderova románu se tvůrci filmu Jean-Claude Carriere a Philip Kaufman soustředili na existenciální ladění příběhu, částečně potlačili složitou skladbu předlohy a vyzdvihli erotickou linii vyprávění. Pozoruhodným způsobem se uplatnila kamera Svena Nykvista. Nabízí vytříbeně estetizující obraz Východní Evropy, často důsledně využívá četná zrcadla, jimiž jsou také odhalovány slabé nebo utajované stránky hrdinů. Ve filmu jsou rovněž promyšleným způsobem využity výňatky ze skladeb Leoše Janáčka. Protože se realizace uskutečnila v době našeho totalitního režimu, byly exteriéry natáčeny v Lyonu a Paříži. Film natočil americký režisér Philip Kaufman (Vycházející slunce, Frajeři). Hudbu napsali Mark Adler a Ernie Fosselius. Sochy vytvořil Michel Rival. Sabininy obrazy nakreslila Irena Dědičová. Kostýmy připravila Ann Rothová. Výpravu zajistil filmový výtvarník Pierre Guffroy. Při natáčení se podílel jako poradce režisér Jan Němec. (Česká televize)
(více)Recenze (223)
Tak jo, mluvila jsem o tom s kamarádem; umení je široké téma a má několik odvětví: hudbu, výtvarné umění a pak taky třeba film a literaturu - dva obory rozdělené zvlášť. Milan Kundera vydal roku 1985 knížku Nesnesitelná lehkost bytí. O tři roky později natočil Philip Kaufman film podle Kunderovy předlohy. Je to jeden příběh a jedna hlava, která ten příběh vymyslela, ale jsou to DVĚ SAMOSTATNÁ DÍLA, která mají a také fungují sama o sobě, nezávazně na tom druhém. Ano, je třeba vědět a šířit, kdo za tím vším stojí, ale k čemu jsou autorská práva a obchod s nimi? K tomu, aby si někdo přečetl knihu, potom se podíval na film a držel se za hlavu a prskal, co to jako vidí? Vždyť SMYSL ZFILMOVÁNÍ KNIŽNÍCH PŘEDLOH NENÍ PŘEVÉST VŠECHNO (včetně atmosféry, dojmů z jednotlivých scén, nálad, abstraktních představ i na chlup stejné sdělení), PROTOŽE PAK BY TO NEFUNGOVALO JAKO DALŠÍ SAMOSTATNÉ DÍLO, NÝBRŽ JAKO KOPIE V JINÉM FORMÁTU. Takže si na filmové předlohy klidně plivejte, ale pro názor, nezkreslený knihou nebo stejnojmeným filmem natočeným o deset let dřív. SROVNÁVÁNÍ JE OMEZUJÍCÍ, a omezujeme se jím sami, což je nejhorší. ()
Hraniční p/r/ožitky. Polibky a polibky. Vzduch je prosycen horkými vzdechy. Ale když se Erós utká s Arésem, opanován je mrazivými strachy. Venku krátké nádechy. Poznat sedmé nebe. Otevřené bublinky a zpátky. Doma dlouhé výdechy. Šumivý sekt s ledovými střepy. ()
Všeobecne známa história hovorí, ako Milan Kundera po tomto filme, ktorý je "úplne vzdialený duchu jeho románu a postáv", zakázal akékoľvek ďalšie adaptácie svojich diel. Ako viaceré skutočnosti okolo neho mi to príde kapánek pokrytecké. Spisovateľ, ktorý sa vyhýba rozhovorom a publicite a tvrdí, že by mal prehovárať výhradne prostredníctvom svojich kníh, údajne chce, aby jeho romány žili vlastným životom, bez neho - ale pritom im to nechce dovoliť! Po emigrácií do Francúzska vykalkuloval (lebo inak sa viacnásobná recyklácia motívov z jeho starších úspešných kníh nazvať nedá) bestseller, ktorý bol na Západe vnímaný ako akýsi komplexný a definitívny obraz komunizmu vo východnej Európe - a potom mu vadí, čo si s ním Západ robí.. Na Západe, drahý Milane, je však celkom bežným zvykom sfilmovávať úspešné romány (ostatne podobne ako všade inde)! A málokedy je prevod úplne bezproblémový, aby vyhovoval všetkým. Filmová NEZNESITEĽNÁ ĽAHKOSŤ BYTIA nie je síce nejaký výsostne umelecký film - na to je akosi príliš uťahaný a reálneho deja sa držiaci - ale nie je to ani výnimočne zlá adaptácia. Philip Kaufman nie je nezaujímavý tvorca - ale nie je to ani nejak zvlášť výnimočný filmár. Filmu sa posnažil dať taký ten matný európsky look na festivaly, má to aj zaujímavé momenty a herci sú podľa mňa výborní, možno aj tá rozťahanosť mala nejaký zmysel v priblížení tých dlhých prázdnych rokov marazmu a "ľahkosti" normalizácie 70. rokov... - ale chýba tomu čosi naozaj výrazné. Takže vo výsledku tak ako kniha nie je pri znalosti Kunderových starších prác výnimočne dobrý román - nie je ani jeho adaptácia výnimočne dobrý film. Či mohol byť, sa už nedozvieme... - čo by v tejto umelej, no presvedčivej, v parížskych ateliéroch postavenej Prahe vzniklo, keby sa réžie chopil producentmi pôvodne preferovaný Miloš Forman ? Tá predstava je vzrušujúca! Ale rozhodne by ma zaujímala predstava Kunderova, ako človeka, ktorý prednášal literatúru na filmovej fakulte, ako by musel vyzerať tento film, aby nedošlo k zákazu ďalších adaptácií... Mám podozrenie, že žiadna taká potencialita neexistovala, že by ho jednoducho neuspokojila žiadna podoba - a k zákazu by došlo tak či tak. ()
hmm... ()
Velice zdarile natoceny pribeh z dob okupace ruskou armadou v roce 1968. Herci jsou skvely, zvlaste zenske predstavitelky odvadeji vyborne herecke vykony. Ceskeho divaka urcite zaujmou zabery z okupace a i obsazeni Pavla Landovskeho do jedne z vedlejsich roli. Film ma svoji osobitou, zajimavou atmosferu a urcite stoji za pozornost nejen znalcum knizni predlohy od Milana Kundery. ()
Nebudu moc přehánět, když řeknu, že jedna hvězdička je za Juliette a druhá za Lenu. Na rozdíl od mnohých si nemyslím, že je Kunderova předloha natolik filozoficky vrstevnatá, že by zcela znemožňovala zfilmování. Ale opravdu jsem nečekala, že je možné zpracovat ji do tak koncentrované, ploché, bezmála tříhodinové nudy. Pohled "zvenčí" nepřináší zhola nic nového, český divák se může jen ironicky pousmívat nad nevěrohodností a naivitou některých scén. Ale i to, na co se tvůrci tolik zaměřili, zkoumání intimity mezi ústřední trojicí, ve filmu postrádá hloubku; hlavně proto, že postava Tomáše je zde oproštěna od jakékoli psychologie a Daniel Day-Lewis skutečně nemá co hrát. Když pak do toho jako blesk z čistého nebe přijde replika typu "jsi naprostý opak kýče", snad jako pokus o alespoň drobný přesah, je jasné, že toto se prostě nepovedlo. ()
Tak zkurvit výjimečné dílo. ()
Zcela se shoduji s Flankerem. Film je pojat jako omezené hloupé dívání se na dva seladony a dvě štětky. Pražské jaro je kulisa, která má snad působit reklamně a nezávisle. Bohužel výsledek je pouze nuda bez poselství. 2* za hezká nahá těla. ()
Snaha sfilmovať to, čo sa sfilmovať naozaj nedá!!! ()
Především musím vyzdvihnout obdiv Danieli Day-Lewisovi: znám ho z Posledního mohykána coby vlasatýho indiána s vypracovanou postavou, pak z filmu Moje levá noha coby postiženého a pak další úplně jiná role, a to nepoučitelného sukničkáře - neuvěřitlený, jak se tu dokáže tvářit (na mě to teda působí slizce, věřím ale, že určité dámy to rajcuje:-D). Abych pravdu řekla, vůbec jsem nevnímala délku filmu - někdo by mohl tvrdit (viď, starbrejkře), že se za tu dobu nic neděje - ale ono se tam toho děje právě spousta - stačí jen správně vnímat náznaky..je tu krásně ukázána situace okolo 68. roku, rozdíly mezi životem v zahraničí a u nás, a hlavně! Rozdílnost vnímání lásky a sexu u mužů a žen..líbí se mi ale, že i přes Tomášovu slabost pro dámy stále uchovává stálý cit ke svojí ženě, a ona má neuvěřitelnou toleranci..je tu nádherně vidět, jak se jejich život odvíjí, mění se, ale jejich vztah je vlastně pořád stejný..Úžasná je taky scéna, kdy se navzájem dvě "sokyně" fotí nahé - tady se právě musí hledat hlavně v očích, o co tady vlastně jde.. Celkově mám velice zvláštní pocit po skouknutí a dumám nad vším, samozřejmě se pak hrabu i ve vlastním osobním životě, porovnávám, pitvám se v myšlenkách..a přesně o tom tenhle film je - abychom se zamysleli... ()
ikdyž to není dokonalé, musím dát 5*. Kniha je krásná a film jen lehce pokulhává ()
Jak je pomijive letat z jedne kvetinky na druhou. ()
Binoche za mlada viděti a zemříti (a to přesto, že má hnědé, nikoli modré oči). Mimochodem, ve filmu kromě Landovského hraje i jeho synovec, který je mu velmi podoben (je to ten muž s vykloubenou rukou). ()
Zvláštně prázdný film, což vyplývá z téměř tříhodinové délky a také z vyvanulé atmosféry. Philip Kaufman projevil obrovský smysl pro detail, a i když byl film natáčený ve Francii, na první pohled to poznat nejde. Všude jsou české nápisy, puntičkářsky vybraný kompars a odkazy na české reálie. Přesto film nevystihl českou povahu ani blbým omylem a téměř o ni ani nezavadil. Samotný příběh má prý s knihou společnou jen dějovou kostru. Předlohu jsem nečetl, ale kdyby nebyla hlubší a nápaditější, předpokládám že by kolem ní nebyl takový rozruch. Příběh adaptace je totiž úplně tuctový a vcelku o ničem. Skvělá Juliette Binoche a úžasná hudba. Daniel Day-Lewis mi přišel jako castingový omyl. ()
Dlhé, dlhé, dlhé... a dosť zbytočne. Kaufman sa síce pekne pohral s Kunderovým dielom a potešilo ma aj to, že sa to natáčalo v Čechách, s českými nápismi a všetkým, čo k tomu patrí. Príbeh je taktiež výborný... ale tá stopáž je proste problém, ktorý uberá na dokonalosti. ()
Od plného hodnocení mě odrazuje pouze přílišná excitace prvků, které mají působit na diváka (zejména toho amerického). Zaplivanost a odpudivost komunismu je vykreslována jednoduchými a přímočarými motivy (oprýskaná fasáda...). Trapná a z kontextu vytržená mi připadala třeba i scénka ze svatby. Navíc naprosto zbytečný mi přijde pes, který má jediný úkol - zemřít (pro větší dojímavost na rakovinu). To je asi pro ty, kteří nechtějí přemýšlet nad pointou filmu... Jinak ovšem jde o zajímavý film, především pro ty, kteří se u něj nebojí zamyslet. ()
Z knihy jako je Nesnesitelná lehkost bytí Milana Kundery prostě NEJDE vytvořit kvalitní film, který by se předloze myšlenkově jen přibližoval. A jestli ano, rozhodně úplně jiným způsobem než jak je zpracován tenhle film. Nesnesitelná lehkost bytí NENÍ o ději a film na ději založený naprosto nemůže vystihnout to, co chtěl autor říci :) I kdyby byl třikrát dobře natočený (a netvrdím, že to je tento případ), někdy to prostě nestačí.... ()
Neviem, nie nepríjemný, ale ani nič extra... ()
Kvality knižní předlohy Milana Kundery samozřejmě tento snímek nedosahuje, ono to ani dost dobře nejde, protože Kunderův román je takřka nezfilmovatelný, plný filosofických úvah, symbolů a dvojsmyslů. Ale pokud budeme brát toto dílo z pohledu filmu, bez srovnávání s předlohou, vyjde nám velice povedené dílko, oku i smyslům lahodící, s příjemnými herci, příjemným prostředím (žasnu, jak se tvůrcům podařilo zachytit pražské kulisy, a to i přes to, že měli zákaz filmování v Praze), krásnou poetikou a lehkou erotikou. Té erotiky tam možná bylo někdy i přespříliš, ovšem zde ve filmu nevadila a nebyla vulgární. Tedy jako samostatný film každému doporučuji, ovšem nehledejte zde Kunderu, toho hledejte pouze v knižním románu. ()
Docela mě překvapilo, když se část filmu odehrává v Ženevě, jak všichni mluví anglicky. Opravud všichni kdo v 68 emigrovali, uměli perfektně německy, aby se ve Švýcarsku bez problému domluvili? ()
Související novinky
Festival íránských filmů
5. ročník Festivalu íránských filmů proběhne od 13. do 17. ledna 2016 v pražských kinech Světozor a Bio Oko, nově zavítá také do kina Lucerna. Od 19. do 20. ledna se potom festival už podruhé… (více)