Nesnesitelná lehkost bytí

Nesnesitelně lehce se mě to místy dotklo... Necelých 5*. | 04/2008 (28.04.2008)

Dělalo mi hodně velký problém pochytit myšlenku a zárověň jsem bojoval s problémem neusnout. Zřejmě další filmová adaptace, která se snažila dostat na stejnou úroveň jako předloha, ale nepodařilo se jí to. Budu si muset přečíst knihu, jinak mi ale některé prvky děje (o doktorovi za jedné velké historické události) připadaly docela podobné Doktoru Živagovi. 70% (23.02.2009)

Je fakt, že délka tohoto díla je až úmorná. Zřejmě ne všechno z Kunderovy knihy (nečetl jsem ji) bylo záhodno cpát i do filmu. Ovšem jako celek to překvapivě působí jako skládačka. Chybí sice poslední dílek, ale mi stejně víme, co na něm je. (25.02.2009)

Přestože Milan Kundera po tomto filmu již další zpracování jeho románu nepovolil, jelikož byl velmi zklamán. U mě tomu tak nebylo, film se mi velmi líbil a díky němu jsem si přečetla i knížku. Příběh sám o sobě není tak zvláštní jako jeho podání, nevěry jsou v dnešních filmech naprosto běžné, ale způsob jakým Tomáš miluje Terezu je naprosto ojedinělý a přesto se nedokáže od jiných žen odpoutat. Režim, který se neskrývá pouze v pozadí a často postavami zamíchá, je velmi reálný. Myslím si, že mně, která jsem tuto dobu nezažila, ji velmi přiblížil. (09.02.2011)

Ani se nedivím, že po tomto pokusu o filmovou interpretaci svého díla už Kundera nechtěl dát nikdy svolení k jeho dalšímu prznění. Špatné je tu téměř vše. Lee-Lewis je určitě výborný herec, ale tady působí mnohem víc jako David Copperfield než jako rozpolcený český doktor a intelektuál šedesátých let. A co hůř - má to být film o lásce, ale není v něm láska. Snaží se sdělit hluboké pravdy - a zůstává zoufale povrchní. A hlavně mluví o době a lidech, kterým vůbec nerozumí. Je vůbec možné, že ty "plakátové" dialogy, při kterých se otvírá kudla v kapse, má na svědomí slavný buňuelovský scénárista Jean-Claude Carriere? Prostě Kundera naruby. Je pravda, že režisér měl za sebou i slušnou Invazi zlodějů těl, ale tohle je trochu jiný šálek kávy... Možná pro Formana, nebo aspoň pro nějakého přemýšlivého Evropana. Jediné plus je obraz od slavného a skvělého bergmanovského kameramana Sven Nykvista, ale to je fakt zoufale málo. (13.11.2012)

Spisovatel Milan Kundera: " Moje kniha Nesnesitelná lehkost bytí byla přeložena bzy do všech možných jazyků a podle její fabule byl natočen americký film, který má s duchem románu i s duchem jeho postav pramálo společného (Po této zkušenosti nepovoluju už žádné adaptace svých románů či novel)". Asi tak.. (26.09.2013)

Není mnoho filmů, které by dokázaly udržet divákovu pozornost po téměř tři hodiny, ale na druhou stranu.. jak by vůbec někdo chtěl natočit Kunderu jednoduše, do třeba sta minut, to by asi vážně nešlo. Dnes již mohu říci, že veleúspěšný, ale tak trochu pedantský herecký fenomén Daniel Day-Lewis je takovou žijící nemainstreemovou hereckou legendou, o to více mě pak zajímala jeho první velká role, zvlášť když hrál Čecha v době Pražského jara a začínající normalizace. Svou mnohovýznamovou postavu lékaře/novináře/disidenta/děvkaře zvládl na výbornou a spolu s dokonalým Lanďákem tak totálně zastínili spíše rozpačitou Juliette Binoche a Lenu Olin. První akt (Pražské jaro) byl kupodivu hned tou nejlepší částí celého filmu, i když by se asi lépe mělo říci, že byl spíše částí nejpříjemnější. Následující období v Ženevě bylo spíše nudnější, aby pak opět pražský závěr dokázal dát divákovi pořádný normalizační direkt. Jen mě mrzí, že nepočkali s natáčením rok nebo dva, přeci jenom pravá Praha je pravá Praha. (25.08.2014)

Tak dobří herci a tak špatné divadlo. Nemůžu si pomoc, ale většinu filmu jsem se nudil. Plytké a nezáživné. Copak se životem máme všichni jenom propíchat jako veverky? (25.12.2014)

Jediné, co sem i kromě herců na filmu líbilo byl děj odehrávající se v Československu. Snímek podle Kundelovi knihy není ale moc dobře sfilmovaný. Knihu jsem tedy nečetl, ale zde to byla velká protažená nuda. Na film jsem byl zvědavý jenom díky tomu ději, jinak film není moc dobrý. (12.03.2015)

Tak předně, s Kunderovou kritikou, že by film vůbec nevystihl duši knihy, nesouhlasím. Chápu, že snímek nemohl zachytit ony filosofické výžblepty, které na čtenáře každou chvíli útočí, nicméně film dle mého názoru relativně zdařile podchytil všechny podstatné zákruty děje i atmosféru knihy. Co se mi na snímku nejméně líbilo, byla herečka ztvárňující Terezu - vypada jak tetka někde z diskontu, navíc polobláznivá, takto na mě z knihy tedy rozhodně nepůsobila. Naopak protagonistka Sabiny byla nádherná žena, která splendidně dostála své předloze. Kritisovat na snímku by se jistě dala i prazvláštní plejáda lokací simulující Prahu a šedavé Československo, ale to mi zas tolik nevadilo, když holt komunistické svině zakázaly natáčet v Praze, což v posledku založilo poměrně pěkný mix a snovou atmosféru. 3,6 periodických (16.02.2020)

Když se české klasiky ujme zahraniční produkce, tak to nemůže dopadnout dobře - aneb David Copperfield v hlavní roli. (03.03.2020)

Hned na úvod zmíním, kterak se v zajímavostech se píše, že Milan Kundera se o filmu vyjádřil, že má s duchem jeho postav a duchem románu málo společného a také se tam uvádí, že po natočení filmu byl rozhodnut nepovolovat žádné další zpracování jeho románů. To samo o sobě o něčem vypovídá. Mě zaujala hned v počátku nesnesitelná krutost délky. Sto šedesát šest minut je prostě těžko stravitelných i u mnohem zajímavějších filmů. Snímek se dělí vlastně na dvě část, z nichž zastánce každé z nich dostává svou část. Jedna je komunismus v Československu a tragický osmašedesátý. A druhá jsou vztahové a milostné problémy. A vyberte si. I přes kvalitní herecké výkony se chvílemi valí obě témata přes sebe a jedno bez druhého by nemělo smysl. Na druhé straně ten smysl se při takové délce trochu ztrácí, protože díky silnému erotickému podkresu a nahotě film nikdy nevysílají před dvaadvacátou hodinou a to neuspí asi jen zaryté příznivce veledíla. Líbila se mi kombinace hraných záběrů a těch skutečných, dokumentárních, ale znatelně je poznat, že se nejedná o natáčení v Praze. Těžká, velmi těžká psychologická vztahová sonda do smutného okupačního roku. (28.08.2020)

Z lásky ke Kunderovi a patriotismu. (03.08.2007)

předloha mne osobně brala více... možná celkový dojem sráží i délka, která není zrovna tím nejlepším... jinak herecké výkony vcelku dobré... kvůli předloze od mého oblíbeného autora Kundery dávám 3 hvězdičky *** (05.09.2007)

Je to špatný, trapný a dělá to z Československa kanál. (08.02.2009)

Film, na který člověk musí mít náladu, musí být v určité psychické poloze mysli, kdy právě a jedině tento film pochopí a ocení jeho kvalitu. Můžete ho vidět a zavrhnout, a pak, po pár letech, ho vidíte znova a okouzlí vás, možná jen na jeden okamžik, možná na pořád. Mě okouzlil. (22.02.2009)

Viděl jsem to už v roce 1989 jako pubescent - rebel. Mělo to na mě tenkrát silný vliv. Dnes po letech jsem to podruhé shlédl a chtěl to hodnotit kritičtěji. Ale nic naplat, kouzlo ani po letech nevyprchalo, ačkoli do knižní předlohy to má fakt daleko. (08.05.2009)

Nelze však srovnávat s předlohou, poté by bodové hodnocení šlo dolů... (21.10.2009)

V podstatě celkem vydařený film, myslím, že vyjadřuje to, co chtěl Kundera světu sdělit. Proti erotickým scénám ve filmech nic nemám, ale na můj vkus jich zde bylo již příliš. Knížka mě bavila o dost víc, v ní jsem nenašla jedinou pasáž, která by mě nezaujala nebo při které bych se dokonce nudila a měla chuť pootočit o pár listů dál - ve filmu jich pár bylo. (24.01.2010)

70 %?!?! To snad ne?! Nechápu, proč tento film není na česko-slovenské filmové internetové databázi v červených číslech... A vždyť o to tu neběží :) Jde přeci o to, že je to skvělý film! :D (06.09.2010)