American History X
Kult hákového kríža
Režie:
Tony KayeScénář:
David McKennaKamera:
Tony KayeHudba:
Anne DudleyHrají:
Edward Norton, Edward Furlong, Beverly D'Angelo, Jennifer Lien, Ethan Suplee, Fairuza Balk, Avery Brooks, Elliott Gould, Stacy Keach, William Russ, Guy Torry (více)VOD (4)
Obsahy(3)
Danny Vinyard vidí vzor ve svém starším bratrovi Derekovi, který se po smrti otce, jenž byl coby profesionální hasič zastřelen v černošském ghettu, stal zapřísáhlým vyznavačem rasistických hodnot. Strmě stoupal v neonacistické skupině Bílá síla. Pak byl ale odsouzen za chladnokrevnou vraždu dvou černochů. Po třech letech v base se Derek vrací domů, ale už to není člověk jako dřív. Poté, co mu černoch ve vězení zachránil život, když se ho běloši snažili znásilnit a zabít, nedokáže být rasista. Jeho bratr Danny ale tento obrat nechápe, sám je členem Bílé síly. Ve škole má průšvih kvůli rasistické eseji. Proto se Derek sejde s vůdcem Bílé síly Cameronem a chce ho přesvědčit, aby nechal Dannyho jít. Všichni z gangu, jeho bývalí bratři, se však obrací proti němu, ani u Dannyho nenachází pochopení. Soukolí gangu se prostě točí dál. Semele i Dannyho? (TV Nova)
(více)Recenze (1 329)
Ještě dlouho po skončení titulků jsem nemohl "popadnout dech". Takhle nekompromisně realistický pohled na rasismus jsem fakt nečekal. Vynikající režie a především opravdu neuvěřitelný (vlastně uvěřitelný) výkon Edwarda Nortona dělají z tohohle filmu nezapomenutelný zážitek. Rasismus je a asi ještě dlouho bude v americké společnosti všudypřítomný a je moc dobře, když se natočí takovýhle film. Myslím si ale, že musí silně zapůsobit na každého. Vřele doporučuji. ()
American History X není dokonalý film, má slabá místa, pasáže vyznívající velmi naivně a taky konec, který jakoby říkal "nebuďme rasisty, ale taky ne přílišní lidumilové", to předešlé staví do trochu jiného světla, ale zároveň má Nortona, Furlonga a hlavně - myšlenku. ()
Oscar 1 nominace: Herec HR - Edward Norton . . . . . . . Nouzový závěr! Velmi mi chybělo asi 20 minut na konci filmu - o střetu Edwarda Nortona s neonacistickou komunitou. Bez nich mi připadá film dosti naivní. Škoda. ()
Závažný film, který by se měl promítat třeba v rámci školních představení. Natočen tak sugestivně, že jsem schopen mu uvěřit i utopický názor, že holé lebky můžou přijít k rozumu. Herecký koncert Edwarda Nortona. ()
Édward Nórton, šá la lá la la, hej. Fotbalový popěvek se k filmu o náckovi hodí, ne? Fakt je, že tímhle filmem si u mě Norton hodně šplhnul... spolu s Prvotním Strachem a 25. Hodinou je to asi jeho nejlepší herecký výkon. O příběhu se nemíním rozepisovat, je pro něj škoda slov. Prostě mi věřte, že je vynikající a neotřelý. Anebo ještě líp, nevěřte mi a podívejte se na to, nebudete litovat. 90% mimo jiné i za výborně fungující spolupráci s druhým Edwardem - Furlongem. ()
Filmů na podobné téma zatím moc nevzniklo, tenhle začíná jako depresivní psychologické drama „evropského“ střihu, ale až příliš brzy se z něj vyklube jenom další moralizující „rodinný“ filmeček plný amerického patosu a na efekt sázejících zpomalených záběrů. Rušivě působily neustále přeskoky z barevného obrazu (současnost) na černobílý (minulost). Osobně bych dal přednost černobílé pro obě časová období. Kult hákového kříže obsahuje a nijak neskrývá několik výchovných prvků a ponaučení, například: „minulosti neutečeš“ a „rasismus, nacizmus a vůbec upřednostňování bílé rasy je hnus“. Což sice je chvalitebné, ale skutečně potřebujeme, aby nám to někdo podobným způsobem vtloukal do hlavy? Nebyla by větší uměřenost efektivnější? Zatímco k filmu výhrady mít lze, k výkonu Nortona nikoliv. Když jako Derek surově zabije dva černochy a následně se s vítězoslavným úsměvem nechá zatknou policií, věřil jsem mu to. Když o tři roky později rozhlašuje, že s Bílou ligou už nechce nic mít, věřil jsem mu to taky. Dokonalý chameleon. Film 60% + Edward Norton 20% = 80% Zajímavé komentáře: ScreamJay, JohnnyD, Pedro, Zombo, Merggie, Aluska88 ()
UDĚLALY TVOJE SKUTKY Z MINULOSTI TVŮJ ŽIVOT LEPŠÍM? Na snímku nejsou těžkosti jeho vzniku vidět. Film pečlivě zobrazuje cestu člověka k náckovství a zpět a samozřejmě je na něm vidět, že chce být (v dobrém smyslu toho slova) výchovným, proto občas ty patetické a zpomalené a zkratkovité pasáže, holt, někdy to vadí méně a občas víc. Proto bych to za sebe viděl tak na 90%, i přes tu skvělou dramatickou roli, kterou příběh nabídl Beverly D'Angelo. ()
Výborný film s vynikajícím Edwardem Nortonem o tom, že pakáž se najde mezi bělochy i mezi černochy. To snad ale ví každej, kdo to má v hlavě trochu v pořádku. Na otázku jak tento problém řešit už ale snímek neodpovídá. Pokud se tedy nemá divák stotožnit s naivní myšlenkou převýchovy nácka ve vězení. Ale i kdyby byl ten film sebehloupější (a on hloupý není, jen trošku myšlenkově nedotažený), Nortonův výkon by ho stále držel nad vodou. ()
Když jsem dostal do výzvy film o fašounech, říkal jsem si ach bože, co to bude tentokrát, fašoun se zamiluje do koho už tu byla homo láska, láska do židovky, láska do černošky, nebo fašoun ze sociálně chudý rodiny, fašoun bez táty nebo co to bude zase za gejzír "orginality" . Omyl, tohle byl film, který měl svým konečným vyzněním dostihl a trefil přesně a silně. Ed je sice charismatickej a zajímalo by mě jak zrovna on přišel k tak skvělý postavě, ale to hlavná je tady po mě Danny v podání Edwarda Furlonga, jeho postava je totiž skutečným motorem filmu a druhý Ed ho hraje bohovsky. Přesně jsem viděl jakou měl Danny před sebou křižovatku a držel jsem palce Derekovi ať mu posvití baterkou na tu správnou cestou, protože v určitým věku bychom měli mít brášku jako je Derek co už byl na procházce peklem a umí říct, pozor chlapče, tady už jsem šel a ne je to slepá cesta. Vastně to White power téma tady beru jako podružný, silnější pro mě byl krásný bratrský vztah rozvinutý v druhý části filmu i když je ukrytý ve filmově atraktivnějším obálku a tématu. ()
Precenená, nekonečne naivná hollywoodska báchorka o tom, ako sa ultratvrdý neonacista v base skamarátil s ukecaným černoškom a zrazu sa z neho lusknutím prstov stal "židácky, liberálny, hippícky neger". LENŽE: hrá tam Edward Norton. A hrá tak, že aj tejto inak nefungujúcej čiernobielej limonáde pre masy musím nadeliť solídne 3 hviezdy. ()
Realizace zajímavé myšlenky o tom, že náprava sebevětšího lumpa je možná, je udělána sice precizně, ale stejně si myslím, že skutečnost by byla zcela jiná, jelikož já v možnost nějaké nápravy nevěřím. Možná se pletu, ale je to můj názor. ()
Tak tenhle film se jen tak nevidí. Režisér se nebál natočit film na téma fašismus a jeho následky. Na tomto filmu je vidět jak je důležité mít rodinu a jak se podle ní jejich dětí řídí. Finální scéna je očekávatelná ale naprosto úchvátná. A k tomu opravdu vynikající výkon Edwarda Nortona. Opravdu nemůžu dát jinak než za pět, protože jak již řeklo mnoho uživatelé přemýšlel jsem nad timto filmem ještě dlouhou dobu. ()
║Rozpočet $20miliónov║Tržby USA $6,719,864║Tržby Celosvetovo $23,875,127║ Mrazivo dobré, herecky brilantné. /90%/ ()
Dva Edwardové vládnou všem... Edward Norton vládne filmu pevnou rukou a starý známý rebel Edward Furlong se představuje v jedné svých posledních, opravdu dobrých, rolích. Kult hákového kříže má myšlenku, jde si za svým a předkládá mnohé argumenty. Pro neznalého amerického světa může tohle být poměrně mrazivá sprcha z rasistického stylu života tamních tvrdých bělochů... Jednoznačně film, který vás donutí zamyslet se a ještě nějakou dobu na něj vzpomínat... v dobrém. ()
Nadprumerne film dotykajici se velmi ozehaveho tematu neonacismu, ktery ma vyrazne nadcasovou platnost a zaujme opravdu vybornymi vykony a skvelym scenarem. ()
Scénář: David McKenna .. Byl to rasistický frajer. Nenáviděl barevný a byl členem skupiny lidí, kteří s nimi vedly pouliční boje. Až jednou, při krádeži jeho auta, kdy krutě vyřídil oba negry, co se o to pokusily se dostal před soud a na pár let do basy. Tam zažil skutečný očistec a hlavně poznal, že špatní nejsou jen ti barevní.. Po návratu k běžnému životu ovšem zjišťuje, že vymanit se z minulosti, není tak snadné. Navíc jeho mladší brácha začíná kráčet plně v jeho stopách... Drsný a sugestivní pohled na rasismus v Americe s výtečným náckem Edward Norton. Fuck White Power! Nenávist je přítěž. ()
Již sám český název filmu vymezuje jeho tématické pole. Kult hákového kříže - neonacismus v současných USA. Všimněte si ale názvu originálního - American History X - americká historie neznámá, zjevný odkaz na extrémní názorová hnutí afroamerické populace, organizace typu Nation of Islam, v kontextu filmu logická alternativa k historickému pohledu paradigmatem norimberských zákonů... Jde tu vlastně o paradoxy absolutní svobody slova, vyplývající z amerického právního systému, beztrestně totiž můžete hlásat téměř cokoliv, tedy i bludy, a to velmi nebezpečné, o nadřazenosti bílé rasy a novém uspořádání světa... Status quo současné Ameriky je tristní - Ku-Klux-Klan se transformoval do neonacistických buněk rozesetých už nejenom po jižanských státech, v knihovně si můžete volně půjčit Hitlerův Mein Kampf, koupit CD s Oi kapelou či vlajku, plakát či propriety týkající se Třetí říše, v Army Shopu i pořídíte pěknou nacistickou uniformu či pouze bombera a okované Martensky... To vše vám zaručuje svoboda slova. Tenhle film tedy popisuje status quo, ale zároveň se i ptá - kolik kroků ještě zbývá k realizaci pochybných rasových ideí v běžném životě? Odpověď je bolestivá ... příliš jich není. Příběh Dereka je natolik sugestivní, že jeho sledování bolí. Scéna vraždy černochů mě doslova přimrazila, stejně jako mě fascinovala vizáž, tetování, muskulatura a celkové charisma Edwarda Nortona - to, co předvedl v tomhle filmu mě znovu utvrdilo v přesvědčení o jeho herecké genialitě. Na něm stojí a s ním i padá vyznění celého filmu. Filmu z linie snímků tvořících filmové svědomí Ameriky - Hořící Mississippi, Ples příšer a mnohých jiných. Mou jedinou výhradou bylo vlastně jen to, že skrze legendu, která tomuto snímku v mém okolí předcházela, jsem čekal tenhle film mnohem a mnohem naturalističtější a syrovější, režisér Tony Kaye v podstatě vše podává eufemisticky (snad jen ona scéna vraždy černošských zlodějů se tomuto tvůrčímu záměru vymykala), zabalené do velkofilmového rodinného balení s povinnou, ale nerušící, dávkou patosu... Přesto velmi silný a osvětový film. Spolu s dalším vynikajícím australským filmem Romper Stomper či americkým Svatým bojem úhelné kameny západní filmové reflexe ineditního světa novodobého neonacistického svinstva... ()
Skvostná, byť nikterak příjemná podívaná. ()
Opravdu výborný film s výtečným Nortonem a Furlongem. Film, který ukazuje, že rasismus je fakt píčovina a že tudy cesta ale fakt nevede. Skoro bez výhrad akorát ten jejich černej učitel byl možná až moc přemoudřelej. Jo a Ethan Suplee taky válí. ()
Film začíná. Sledujete černobílé záběry, které vám ukazují přílivy a odlivy moře, které se v dálce spojuje s nebem. Do toho hraje emotivní hudba, klidná, ale i znepokojivá. Chorály vám napínají svaly. Jako byste se měli bát toho, co se skrývá za poklidnými vlnami někde tam, kde zapadá slunce. Kamera se pomalu odvrací od poklidného moře a zprostředkovává nám pohled na město, které pomalu začíná žít svůj noční život. Malý Danny Vinyard nemůže spát. Jeho bratr Derek souloží se svojí přítelkyní ve vedlejším pokoji a její křik je slyšet snad po celém domě. Dannyho upoutá rachot pod jeho oknem. Přichází k oknu, aby zjistil, že se tři muž černé pleti snaží ukrást Derekovo auto. Danny to oznámí Derekovi, ten vytahuje ze šuplíku pistoli a míří po schodech dolů ke vchodovým dveřím. Má na sobě jen spodky, takže máme možnost prohlédnout si všechna tetování která zdobí jeho tělo. Jde o tetování s nacistickou tematikou, kterým dominuje velký hákový kříž na jeho prsou. Derek rozráží dveře a chladnokrevně zastřelí jednoho zloděje, druhého postřelí a třetí odjíždí pryč. Derek následuje ujíždějící auto a s kamenným výrazem po něm střílí, dokud mu nedojde zásobník. Danny je celou tou podívanou šokován. Derek se ve zpomaleném záběru otáčí na kameru. Ohromná hora svalů kráčí vstříc raněnému zloději. Z očí mu tryská nenávist. Následuje rychlý střih a obraz už získal barvy. Sledujeme situaci, která se odehrává o tři roky déle. Danny je předvolán k řediteli kvůli eseji, ve které líčí svůj kladný postoj ke knize Adolfa Hitlera „Mein Kampf“. Ředitel Sweeney je černoch a Danny mu dává najevo svoje opovržení k jeho rase. Sweeney mu zadá nové téma na esej. Chce po něm, aby napsal práci o jeho bratrovi Derikovi, který se právě vrací z vězení a byl Sweeneyho žákem. Danny se po návratu svého bratra pouští do svého nového úkolu a tím nám zprostředkovává sérii dalších černobílých flashbacků, které nám poskytují realistický a syrový pohled do života neonacistické komunity. Kult hákového kříže je sice filmem, který je plný násilí a vulgarismů, ale je také velmi citlivou záležitostí. V jednu chvíli vás vyděsí scéna, kdy je černoch donucen, aby se zakousl do obrubníku a následně mu jedna z hlavních postav dupne na hlavu a v další scéně sledujete, jak se ta samá osoba stará o svou rodinu. Když sledujete nějakou násilnou scénu, kamera se neodvrací, ale zprostředkovává vám celou scénu a vy nemáte čas na chvíli vydechnout. A když už máte možnost vydechnout, v hlavě se vám znovu přemítá to, co se zrovna na plátně odehrálo a, věřte mi, budete o tom přemýšlet ještě hodně dlouho. Tento film se vám dostane pod kůži. Napravený Derek vrací z vězení a zjišťuje, že svým dosavadním přátelům už vůbec nerozumí, že se jeho bratr Danny dostal tam, odkud se on nyní snaží utéct, do neonacistické komunity a vy cítíte tu beznaděj, která začíná Dereka pomalu pohlcovat. Když se Danny přijde svému bratrovi pochlubit s nacistickým tetování, okamžitě se vám vybaví začátek filmu, kdy jste poprvé spatřili Derekovo tetované tělo a dostáváte pocit, že tohle nemůže dopadnout dobře. Beznaděj, to je to, co vás bude provázet celým filmem. Nejsilnějším momentem je ale až samotný závěr filmu, který jen umocní celkový zážitek, hodně emocionální zážitek. Samotný film by ale nebyl tak silným zážitkem nebýt kvalitních hereckých výkonů. Edward Furlong, známý jako mladý John Conner z druhého Terminátora, odvádí opravdu kvalitní výkon v roli Dannyho. Jsou chvíle, kdybyste mu nejradši dali pár facek za jeho frackovitost, ale většinou spíše budete cítit lítost nad jeho životem, ve kterém si prožil spoustu nepěkného. Celému filmu ale kraluje Edward Norton v roli Dereka. Herec, který do té doby hrál slizké pohublé postavy, se zde prochází jako tetovaná hora svalů s vyholenou hlavou a věčně naštvaným výrazem ve tváři. Poté, co se vrací z vězení, působí už jako moudrý a vyrovnaný člověk snažící se utéct před svou minulostí. Ale stejně jako mu nezmizela tetování, ani minulost nezmizí. Dále máme možnost v některých scénách vidět Nortonovu postavu, kdy ještě nebyl uznávaným neonacistou. Zde je ještě pohublým a naivním studentem. Nortonův výkon ale nestojí na jeho fyzických proměnách. Zvládá jeho postavu interpretovat od sebejistého a naštvaného násilníka až po zlomenou trosku, která se utápí v slzách. Ostatní herci odvádějí také kvalitní výkony, ale Kult hákového kříže je hlavně hereckým koncertem Edwarda Nortona. Za tuto roli získal i oscarovou nominaci a je škoda, že ji neproměnil. Ještě musím zmínit hudbu, která je vskutku excelentní a skvěle doplňuje film. Jeden příklad za všechny. Skupina neonacistů hraje basketbal proti černochům a vítěz získává celé hřiště. V této scéně hraje skoro až válečná hudba, a tím evokuje, že sledujete spíše skutečný boj než basketbalový zápas. A když se neonacisté radují nad konečným vítězstvím, rozezní se oslavné tóny a patetické smyčce. Kult hákového kříže je výborným filmem. Je to film s hloubkou a obsahem, který je až mrazivě skutečným. Režisér s kameramanem sice nepředvádějí žádnou vizuální exhibici, ale spíše se soustředí na opravdu kvalitní herecké výkony, což je jen dobře. () (méně) (více)