Přepis Hrabalovy autobiograficky laděné předlohy sice naznačuje určitou poetičnost, hájí naivismus jako životní princip, avšak zasazení do libeňské periferie 50. let je příliš povrchní, zúžená na neškodné bohémství. Ani postižení skutečných postav (byť pánové Hrabal, Bondy a Boudník nejsou přímo jmenováni) není nijak oslnivé, jakkoli žijí tak říkajíc mimo reálný časoprostor, oddávajíce se svérázným diskusím o umění a životě. (oficiální text distributora)
Máme svůj explozionismus, svoje vize, umění a zdánlivou svobodu v kleci. A co bude k jídlu, když se toho moc nevydělá? No třeba chlebová polévka: stačí ohřát vodu, vyndat zbytky starého tvrdého chleba a najít kladivo na roztlučení. Nebo se Ti takhle zajištěný život nelíbí?
Tragikomická epopej o životě tří kamarádů z pražské periferie zasazané do 50.let. Velice dobře zahrané od všech tří hlavních protagonistů Goldflam,Polívka,Menzel ,kteří mezi sebou neustále filozufují a dohadují se. "kurva fix" velmi často použité citoslovce. Za zmínku stojí zrychlený sex na výčepu v podání U.Klukové a Z.Srstky.
Ps: je tam jedna chyba a to že se zminují o rozděleném Berlíně zdí což v 50.letech ještě nebylo.
Umělecko-filozofický film, kterej není za žádných okolností ničím víc, než-li holým průměrem, ostatně jako všechny dosavadní Hrabalovy filmové přepisy. Chybí tomu zkrátka poutavější děj.
Vážení přátelé...myslím, že toto je hodně povedená adaptace Hrabalova... Fantastický Bolek i Arnošt Goldflam. Bylo by na pět hvězd, nebýt dvou věcí, které filmu ubírají. Především je to Jiří Menzel, který se na představitele Hrabala typově naprosto nehodí a nechápu jak to režiséra mohlo vůbec napadnout. Menzel má zde navíc svoje plodná léta už bohužel dávno za sebou a to jak herecky tak režisérsky... Jeho mizerné herectví mi tu připomíná jeho poněkud pozdější trapné účinkování v Novácké Hospodě - totálním to sračkoidním výplachu. Ostatně jeho "umělecké" směřování se definitivně potvrdilo v režii Anglického krále - který je podle mě filmovou tagedií roku.
Problém č.2 je závěr filmu. Nikdy jsem moc nechápal, z jakého důvodu tvůrci adaptací mění konec knihy...A nechápu to ani v tomto případě - naprosto neodůvodnitelném. Kdyby to Koliha natočil podle knihy - bude to dokonalý závěr...takhle vyznění celého filmu dostalo notně na prdel. PS: Nechápu taky nesmyslné měnění jmen postav v adaptacích. Zde mám na mysli změnu z Tekly na "Terezu"???
Jestliže je obvykle chápán Menzel jako dvorní režisér filmů podle Hrabalových knih, tak Koliha se Něžným barbarem 100% Menzelovi vyrovná. Krásně různorodá trojice Polívka, Menzel a Goldflám vytvářejí pikareskní skupinku pražských periférií. Film nejenže výborně zachycuje šedivou atmosféru 50. let, ale i zobrazuje konflikt umělce, který svým novým uměleckým směrem explosionalismem předběhl svou dobu a je okolní společností nepochopen. Ne všechny Hrabalovy knihy jsou tak poetické, barevné jako Postřižiny či Anglický král, jsou mezi nimi i melancholické šedivé příběhy, mezi něž patří jak Příliš hlučná samota, tak i Něžný barbar.
Dva zajímavé snímky dotýkající se Bondyho života shlédnuté v jednom týdnu. A pokaždé je Bondy vykreslen naprosto odlišně. Zatím co v sezónách jde o pózerského mladíka, teprve začínajícího básníka (a filozofa), zde je Bondy (a jeho přátelé) jakýmsi chlapíkem, naprosto nepoužitelným pro "normální" život, zasněným, žijícím si ve svém vlastním světě. Těžko říct kde je pravda. A těžko říct, který film je lepší. Každý má něco do sebe. A každý má své chyby. Zde je to abscence nějaké určité příběhové linky a nevýrazný popis doby, ve které se film odehrává.
Film má výborné herecké obsazení a podařilo se do něj dostat část atmosféry knižní předlohy (Bohumil Hrabal: Kluby poezie). Ale kdo tu knihu četl, musí chápat, že dostat její náladu na filmové plátno bude zatraceně těžké. Takže si myslím, že to dopadlo celkem dobře.
Film je jeden z mála českých poeticky filmovaných snímků, ve kterém Petr Koliha (Bohumil Hrabal) vzdává hold jak křesťanství tak i některým slavným osobnostem historie. Skvělý se svým ku*va fix je zde Arnošt Goldflam:-)
Smál jsem se v kině snad jediný, když Evelyna Steimarová říká Bolkovi v bufetu: "Tedy vaší ženou bych být nechtěla". Moc dalších příležitostí k smíchu jsem neměl... Tragikomedie z Hrabalovy tvorby jsou už takové. Snad jsem jen neměl číst předlohu. Film má jiný konec a i v pár dalších detailech je odlišný. Člověka znalého Hrabalovi knihy to musí nutně dráždit. 1989 a dva nejlepší filmy z tohoto roku: Něžný barbar a Vážení přátelé ano.
