Něžný barbar

Vážení přátelé...myslím, že toto je hodně povedená adaptace Hrabalova... Fantastický Bolek i Arnošt Goldflam. Bylo by na pět hvězd, nebýt dvou věcí, které filmu ubírají. Především je to Jiří Menzel, který se na představitele Hrabala typově naprosto nehodí a nechápu jak to režiséra mohlo vůbec napadnout. Menzel má zde navíc svoje plodná léta už bohužel dávno za sebou a to jak herecky tak režisérsky... Jeho mizerné herectví mi tu připomíná jeho poněkud pozdější trapné účinkování v Novácké Hospodě - totálním to sračkoidním výplachu. Ostatně jeho "umělecké" směřování se definitivně potvrdilo v režii Anglického krále - který je podle mě filmovou tagedií roku. Problém č.2 je závěr filmu. Nikdy jsem moc nechápal, z jakého důvodu tvůrci adaptací mění konec knihy...A nechápu to ani v tomto případě - naprosto neodůvodnitelném. Kdyby to Koliha natočil podle knihy - bude to dokonalý závěr...takhle vyznění celého filmu dostalo notně na prdel. PS: Nechápu taky nesmyslné měnění jmen postav v adaptacích. Zde mám na mysli změnu z Tekly na "Terezu"??? (08.10.2007)

Absolútne rozčúlený Egon Bondy. Takého som ho zažil na čítačke poézie kedysi začiatkom 90. rokov v Bratislave, keď sa ho na záver jeden z divákov opýtal na názor na tento film. Pána filozofa skoro šľak trafil. Odzneli aj nejaké slová o protestnom liste. Najviac mu vadilo, že to nezodpovedá ani predlohe a už vôbec nie skutočnosti. Z priateľstva troch umelcov, čo si radi vypili vraj robí hlupákov a šašov. Ktovie, či za tým nebola len ješitnosť. Film je predsa vždy len fantázia a fikcia. Osobne zaujala šedivosť exteriérov, v dnešnej dobe premaľovaných fasád a reklamných pútačov zakrývajúcich skutočnú podobu mestskej krajiny, len ťažko sfilmovateľná. Naopak ťažko sklamala deklamačná teatrálne patetická nepresvedčivosť prednášaných viet od umelcov, ktorí nielen v zmysle predlohy, ale aj životného postoja mali byť skôr živou zásobárňou improvizačného talentu a okamžitého nápadu. (19.02.2013)

V umení musí byť niečo krásne, povznášajúce, ako keď sa dívate niekedy do mrakov, vidíte konkrétne tvary, takže každý môže byť maliarom...takže je to o tom, čo si tam vlastne predstavíme a čo tam sami chceme vidieť......takto sa nám to asi snaží podať autor, teda to Vladimírkové umenie, ktoré niekto berie aj ako inteligentnú prašivú provokáciu veď národ buduje päťročnicu a on robí ľudovo povedané hovno. Zaujímavou postavičkou je aj spomínaný Egon, ktorého každá veta začína a niekedy aj končí kurva fix a jeho snaha vyhýbať sa pracáku je fakt skvelá, kľudne sa zavrie do blázinca a potom sa sťažuje, že musí aj tam okopávať repu...,,čim viac budem zdravší, tým je to pre mňa horšie, zdravie je pre poéziu učinený hrob“ Každopádne ako dráma sa to ku koncu veľmi stupňuje až ku nevyhnutnému tragickému koncu a symbolika búrania tehlovej steny je už len záverečným konštatovaním neslávneho konca...,,tak si myslím kurva fix, že ešte mal počkať pár piatkov s tým čo nám urobil“...,,nám? Sebe to nemal urobiť“...posledné slová a už len symbol v podobe krákania vrany. Film je tak zaujímavý, že vás chytí a už nepustí, najprv som sa len čudoval ako takéto niečo ide vymyslieť, ale so zistením, že išlo tak trochu o biografický počin som pochopil, takéto situácie môže priniesť iba život a či už všetko v scénari, alebo Hrabalovej predlohe je pravda, pri spätnom pohľade na film musím povedať, že bol výborný, lebo ani na chvíľu nestratil svoje čaro a či som ho už správne pochopil, alebo nie, nie je podstatné, beriem to ako Boudnik svoje umenie, každý tam vidí to svoje. A je pekné, že film je o umení, láske, samote, priateľstve, o pene na pive, o erotike, či o pokušení...lebo presne o tom je aj život. Polívka sa svojej úlohy zhostil viac než statočne a aj vďaka tomu a aj vďaka ostatnej hereckej suite je to pre mňa jeden z najväčších filmových zážitkov tento rok...proste ma film chytil a ani netuším aké naň boli kritiky. Hodnotenie: 90% (25.05.2010)

"U mě si tajní podávají dveře tajně!" - "Pohlavní styk s vlastní ženou po pěti letech manželství, pánové, by měl být prohlášen za krvesmilstvi a trestán!" - "Nehrajte si na velmoce!" - "Vy člověka taky donutíte, aby kurva fix, šel něco dělat!" - "Aby bylo pohlazení, musí být napřed presdržka!" - "A víte, co je ze všeho tady nejhorší? 4x denně musíme pít mlíko... Armageddon!" Tohle předrevoluční Hrabalovské komediální drama mne jaksi minulo nebo jsem je prostě zazdil, přitom jde o parádní, především konverzační, poetickou záležitost ala Postřižiny či Slavnosti sněženek s důrazem na filosofické a zde docela útočné monology a dialogy vůči upadajícímu režimu. Skvěle napsáno, natočeno i zahráno. Zaslouženě plný počet. (01.04.2024)

Boudníka jsem neznal a nic jsem o ně nevěděl, ani jsem netušil, že někdo takový existoval. Měl-li mi tento film něco o něm říct, dozvěděl jsem se, že to byl hospodský povaleč a umělec, kterému ani vlastní přátelé příliš nerozuměli. Nemyslím si, že toto se dá označit za pravdu. Těžko soudit, jak příběh napsal Bohumil Hrabal, nečetl jsem. Na druhé straně se podařilo dobře vykreslit atmosféru, ačkoli ani z té šedi jsem nevypozoroval, že by se jednalo o nesmírně krutá 50. léta. Boleslav Polívka dostal charakterní roli v níž se mohl pořádně předvést. Hodně mě bavil i Arnošt Goldflam. (15.04.2024)