Nastala chyba při přehrávání videa.
  • balba
    ****

    Komediální moralita v níž není kladného hrdiny.(27.1.2007)

  • nascendi
    ****

    Svatbě jako řemen som už niekoľkokrát menil hodnotenie a je načase , aby som ho ustálil na štyroch hviezdičkách. Pri zbežnom pohľade je to obyčajná sranda, z ktorej si divák zapamätá Pucholtove hlášky a množstvo postavičiek, ktoré medzi sebou rozohrávajú samovoľne sa komplikujúcu hru. Ale pri reprízach začne vnímať aj náznaky a inotaje ukryté pod zdanlivo banálnym povrchom. Tvorcovia tej doby sa vypracovali na majstrov odkazov, ktoré mali ostať pre cenzorov skryté a pre diváka prístupné. Obávam sa, že schopnosť dešifrovania týchto odkazov u mladšej časti diváctva postupne vymizne ako nepotrebná.(9.3.2011)

  • D.Moore
    ****

    Prvních padesát minut jsem se velice dobře bavil přehlídkou všech těch postaviček a jejich slovními přestřelkami, po příjezdu na svatbu jsem už vykřikoval smíchy. Vladimír "No co, co, co?" Pucholt a Jan Vostrčil coby příslušníci SNB vydávající se za kamarády zoufale se hroutícího Jiřího Hrzána, František Filipovský jako otec se (sebe)vražednými sklony, bezchybná Iva Janžurová, které to navíc velice slušelo, malé i větší figurky skvěle ztvárněné Pavlem Landovským, Josefem Hlinomazem, Janem Libíčkem, Iljou Prachařem, Jiřím Lírem a dalšími.... K tomu Mahlerův a Krejčíkův chytře vtipný scénář (pánové se rýpání do státního aparátu nebáli, inu, taková byla zrovna doba), doslova pohodová režie, Liškova rozverná hudba používající motiv "Už mou milou od oltáře vedou"... Čtyři a půl hvězdy.(22.2.2012)

  • Subjektiv
    ****

    Byť se na tom nejbližším povrchu může Svatba jevit jako naprosto nezávazná taškařice, ještě tak zesměšňující věčné, nehezké lidské vlastnosti, již při zahledění o malinko bližším je znát záměr si rýpnout do problémů doby, především SNB. Je znát nejen záměr, ale i určitá odvaha podpořená pocitem, že teď je čas, kdy konečně můžu věci nazvat pravým jménem. A když tak mluvit můžu, tak to taky udělám. Že práva občanů na papíře a ve skutečnosti si tak docela neodpovídají (SPOILER 1 - "Já mám právo vědět, proč mě odvádíte." "No, to máte, to právo Vám nikdo nebere." KONEC SPOILERU 1). Že zákon neplatí stejně pro papaláše a obyčejné lidi. Že SNB je buzerační nástroj s přebujelou mocí. (SPOILER 2 - Že případ ututlaný je lepší vyřešený - KONEC SPOILERU 2). Že schopnosti nehrají u "orgána" roli. Přitom všem však Svatba nikdy nepřestává být svižná a vtipná. A kdyby někdo tvrdil že ne, tak NEBYL TÁZÁN! Silné ****.(10.3.2009)

  • sportovec
    *****

    Představa komunistického čtyřicetiletí jako monolitu hrůzy a zločinu při konfrontaci se skutečností selhává až příliš často. SVATBA, dílo "pražského předjaří", je typickým projevem tehdejšího současného filmu. Zdánlivě banální příběh intimní situace, která se pohybuje i nepohybuje na pomezí znásilnění a zhrzeného a oklamaného citu, rozehrává celou škálu lidských povah a jedinečných kreací. Mladá generace, která se tu představuje, je poměrně záhy rozváta do celého světa. Ale ve filmu zblízka vidíme dožívající obávanou aroganci padesátých let, z níž zbývá zteřelá a ne příliš vážně braná frazeologie, počínající konzumismus na pozadí zastaralých aut a oprýskaných domovních omítek i nástup společnosti, která je odhodlána tento stav zvrátit. Zvlášť výmluvný je v této souvislosti tradičně prostořeký Landovského komentář z bonusů, z něhož se dozvíme, jak se Pucholt, skvěle ztělesňující socialistickou karikaturu kadeta Bieglera, o přestávkách mezi natáčením bavil tím, že zastavoval řidiče a po příslušném pokárání jejich servilnost odměňoval jimi dychtivě konzumovanými lízátky pořizovanými VP "obětavě" za jeho vlastní peníze. Lze-li režim tohoto typu pojednávat tak uvolněně a současně přesvědčivě, je za to třeba poděkovat dvěma nadčasovým mistrům našeho hraného filmu: scénáristovi Zdeňku Mahlerovi, který v té době prožíval zřejmě vrchol své tvorby, a pábitelsky sveřepému režisérskému dělníkovi českého stříbrného plátna Jiřímu Krejčíkovi. Je otázkou, nakolik některé detaily "kosmetiky doby", tj. šedesátých let, mohou být plně srozumitelné i dnes. Je to nicméně otázka, vyvolaná skvělým dílem mimořádné doby. SVATBY zdálky času tak zlatých let šedesátých.(25.4.2008)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace