Vražda v Orient expresu

V některých ohledech je to asi nejlepší poirotovská adaptace, především díky tomu, že disponuje naprosto perfektní áčkovou skladbou herců - ve všech rolích, které mají víc jak tří věty, hrají herci takových kvalit, že v jiných detektivkách by hráli roli hlavní a navíc je to celé evidentně tak drahé, že některé scény jsou snad až zbytečně opulentní. Jenže problém mám s tím, jak je Poirot uchopený jako postava, jeho kouzlo tkví v tom, že jakákoliv akce, nebo i jenom fyzická aktivita je pro něj nepříjemná, nepřípustná a je to ve skrze podivín. A Branagh ho sice hraje skvěle, ale není to Poirot, ten tu běhá a pronásleduje podezřelého, bez opory leze po střeše zasněženého vagonu a jeho výstřednost je tu dílem jen pár scén, nikoliv toho, aby to z postavy vyzařovalo a za návrh té odpornosti, co má přimontovanou pod čenichem a kterou se všichni snaží vydávat za knír, by si někdo zasloužil hodně nepěkné věci. Jenže ono je to fakt perfektně natočené a výtečně vygradované. PS: to že z dr. Arbuthnota udělali černocha je změna, která dokonale podporuje charakter postavy a skvěle se hodí k jeho osobnímu příběhu (30.03.2018)

Přebarvená a přehnaně opulentní krimi limonáda v rukou prvotřídního fajnšmekra estéta, pedanta a milovníka klasických literárních předloh v jednom. Že to nejde moc dohromady ? To je pravda a podle toho to vypadá. Ne snad, že by Branagh před kamerou nebyl dobrý. Ze všech je naopak nejlepší, ale zároveň je jediný koukatelný. Pokud tedy nepočítáme působivé kamerové celky Istanbulu a horských výšin. Na to si ale člověk může pustit discovery. Ušetří si alespoň zklamání z nenaplněných očekávání kvalitní a hutné detektivky. (16.02.2018)

Opravdu velká škoda. Zběsilé, umluvené, bez možnosti představit víc postavy, nebo se do nich vcítit. Barevné a veké, začátek v Jeruzalémě bych úplně vypustil a věnoval se hlavní lince. Nejemocionálnější Poirot s opět jiným přístupem k lidem ve vlaku, ale co je na tom, když lidé, kteří klasický film neviděli tolik, jako já (i snímek s Suchetem je famózní), budou po téhle jízdě nahoru a dolů říkat něco jako "Agáto, ty už to nehul." Chtělo jen trochu zpomalit a vše ve filmu by působilo opravdovějším dojmem. (13.11.2017)

Tak mně Kenneth ukázal jak vypadá solidní průvan a kaskadérský kousek v podobě Poirota, jinak notoricky známého v této roli hlavně Davidem Suchetem. Tak jako u Suchetovského Poirota na mě dýchá velmi intenzivně staroanglické prostředí a atmosféra, tak tady na mě zavanul téměř moderní, novátorský duch a Branagh s normální mluvou, na kterou jsme zvyklí. To beru jako velké plus. Knírek byl úsměvný a celkově tam bylo víc momentů, kdy na mě Poirot komicky juknul. V tomhle případě jsem mile překvapená. Bylo vidět, že si s tím Kenneth vyhrál, co se zpracování a digitálu týká a o hereckém obsazení nemluvě. Docela by mě zajímalo, jak sehnal takové super filmové star třeba jen na pár větiček v celém příběhu. Kenneth to všechno vsadil na jednu kartu a myslím, že se povedlo i když Suchet je už přece jen víc pod kůží a v povědomí diváků. O to víc dávám Kenovi palec nahoru za tu kuráž. (17.02.2018)

Proslulého detektiva, jehož Kristova Agáta ve svých knihách prudérně označovala jako výstředního mužíka, nekompromisně pojal film jako belgického homosexuálního autistu jménem Erkül s vytepleným žabožroutským přízvukem. Nejprve jej Finly představil jako progelovaného plachého řiťopicha, poté Ustinov jako slizkého tlustého buzeranta, aby jej nakonec naprosto ikonizoval a uzurpoval pro sebe Davča Süšé jako rozkokošně sympatického cükrouššše, co chodí, jako by měl v prdeli pravítko, a obsedantně si voskuje dle vlastního mínění módní homoknír. Až teď, autorčině popisu proporcionálně zcela neodpovídající, dobře stavěný, vysoký, vzpřímený elegán Ken postavu alespoň trochu vychladil, dehomogenizoval a vnesl do ní kapku heterošarmu, takže se u jeho sledování přirozeně sexuálně orientovanému divákovi už tolik panicky nestahuje konečník. Pod nos si sice nalepil obskurně ohyzdnou jitrnici, nicméně „bon“ a „manifique“ zní z jeho úst dostatečně machisticky, a ne jako výzva k homofelaci. A vůbec je v roli naprosto skvělý, přirozený a sympatický, jakož i zbytek osazenstva toho snobského Pendolína z Istanbulu, tedy až na tu násilně topornou a neskonale odpornou Džedáj rytířku, která asi přeblafla nějakého vlivného agenta, nebo ukojila Kennethovy zoochoutky. A co jinak říct k x krát přečtené a viděné swingrsvraždě, když z ní nakonec nepřekvapivě nevypadlo, že vrahem je vlastně zahradníkův mongoloidní pomocník jménem Rupert? Inu, důstojné zpracování, výborná režie, vymazlené digitální kulisy a zplastikovaná, sekunďákem poslepovaná Fajferka je v šedesáti asi stokrát píchatelnější, něž když v pětadvacetidvaceti anorekticky valila pydlooké bulvy na Tonyho Montánu. (12.11.2017)