Ženy od hluboké řeky

Zvezenie sa na popularite o rok staršieho filmu Cannibal Holocaust. Načo bolo dobré spraviť prológ s vraždou? Mizerná technická stránka. Dej mimo kanibalizmu neprináša žiadnu kvalitu. Jedna z najhlúpejších výprav do pralesa (pri jazde autom) v podaní mizerných, afektovaných hercov výsledku veľmi nepomáha. Aspoň ale všetci neriskujú toľko, čo jedna výprava v Cannibal Holocaust. Exploatácia a zákony džungle sú pre film plus. Romantická hudba po vzore Cannibal Holocaust robí možnému nebezpečenstvu výrazný kontrast, no nefunguje rovnako dobre, ako v spomínanom filme. Pitva korytnačky z Cannibal Holocaust nie je prekonaná, rovnako ani násilie, spôsob rozprávania príbehu a tak ani film samotný. (11.03.2020)

Ženy od hluboké řeky byly svého času zakázány v jednatřiceti státech a i dnes se nejedná o snímek, na který byste mohli narazit ve večerním programu televizních stanic. Po jeho zhlédnutí mohu konstatovat, že pojmy jako primitivismus, sadismus a zejména buranství zde dostávají nový rozměr. Prvoplánové masakry nebohých zvířat se dají vzhledem k dobovým kontextům a praktikám ještě pochopit, nejsou však omluvitelné, ovšem myšlenky, které se nám Lenzi snaží podsouvat působí více než urážlivým dojmem. Technická stránka je extrémně ubohá. Kameraman absolutně nechápal co a kde se děje, vedení herců neexistuje a o prvcích, jako jsou střih či svícení, se nedá mluvit ani se zavřenýma očima. To vše se kloubí s naprosto absurdním příběhem a scénářem, jehož jedinou funkcí je posouvat děj od jednoho brutálního výjevu k druhému. Osobně nemám problém s detailním zobrazováním násilí ani diletantskou technickou stránkou. Neskutečně mi však vadí, že se nám autoři prostřednictvím postav snaží vštěpovat jakési bláboly a úvahy. Takovéto umělé povyšování celku je krajně stupidní, nepřístojné a odporné. Ve chvílích, kdy se Lenzi snaží posunout stereotypní gore někam dále, míra urážlivosti stoupá geometrickou řadou. Jako studijní materiál je to poměrně fascinující produkt, jako samostatný film ubohý brak. Absurdnost a buranství v plné síle. (08.08.2005)

Slabý kanibalský kousek. Lenzi dává až přespříliš najevo svou inspiraci v Deodatovi a v podstatě nám tu předvádí jen několik nových zajímavých scén. Celková dějová linie i zpracování jsou mizerné až na několik vyjímek, které se vyskytnou v samém závěru filmu (mozeček, prsa), ale jinak vleklé nic. Film se i tentokrát, alespoň na pozadí, snažil upozornit na nějakou jinou myšlenku, než jen na pobavení (chcete-li znechucení, vystrašení) diváka, ale co je horší, i ta myšlenka byla přeně zkopírovaná z Deodata. Dlouho jsem to chtěl vidět, nic jsem nečekal a ani jsem nic nedostal. Je to na 30%, ale ty dvě hvězdy zatím nechám, pokud si to později nerozmyslím. (04.10.2008)

Oproti Cannibal Holocaust je tohle mnohem nudnější a nezábavnější, zabíjení a mučení tu skutečně vypadá čistě prvoplánově kvůli co největšímu šoku divákovu. Jinak příběhově je to jen snůška klišé různě pospojovaných a napatlaných na sebe. Jestli u Cannibal Holocaustu jsem jen stěží chápal, proč to bylo tak zakazováno, tady to opravdu netuším. Zabíjení a mučení lidí tam vypadalo jako skutečné, tady na první pohled každý vidí, že odřezávaný pyj je gumový a že mačeta řezající pupek jen po kůži barví červenou čáru. Jo, ještě ke kanibalským scénám domorodců. Obvykle bych myslel, že když už někoho jím, sním spíš jeho maso, než třeba střeva a jiné ne zrovna libé vnitřnosti. Přesto se toho jedlíci ani nedotkli a dál chřoustali sleziny a plíce a jánevímcoještě. No a na první pohled je jasný, že se tvůrci snažili okopírovat Cannibal Holocaust, ať už srovnáním divošskýho prostředí s civilizovanými lidmi, tak pouštěním toho strašlivě nechutnýho disco kam jen mohli. Tohl je blbost a ne kvůli nějakýmu zobrazení násilí nebo zabíjení několika zvířat, ale prostě jen kvůli své nenápaditosti a hlouposti. Každej dialog vypadá jak vytaženej ze zadku, každej projev herců vypadá nehercovsky. (18.09.2006)

Žánrová klasika, u které jsem po letech přidal hvězdu navíc. Film je samozřejmě určen jistému okruhu diváků, snad proto i mizerné zdejší hodnocení (na IMDb spíše odpovídá). Samozřejmě jde film ve stopách Deodatových Kanibalů, ale mně to vůbec nevadí. Lyrickou složku tedy obstarává krásná příroda a řada živočichů - ara, anakonda, nosál, jaguár, krokodýl, leguán, kotul...a pirani. Epiku pak představuje příběh skupinky bělochů, co se chová k domorodcům tak, že za to zaplatí. Nejslavnější, a pro režiséra následně nejproblematičtější, scénou je Zora pověšená za prsa na háky. Nechybí kuchání, svérázné skalpování i kastrace. Snad jen u těchhle filmů nikdy nevěřím, že by si kanibalové pochutnávali na lidských střevech. Ale je to efektní. A je zde také moralitka o tom, co indiánské kmeny k podobnému jednání vede. A rovněž nechybí srovnání zelené a betonové džungle, kdy v obřích metropolích je možná méně bezpečněji, než v pralese. (20.01.2022)