Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Jiří MacákHudba:
Jaroslav UhlířHrají:
Rudolf Hrušínský, Petr Čepek, Josef Somr, Vida Neuwirthová, Július Satinský, Zdeněk Svěrák, Miloš Kopecký, Lubomír Lipský st., Jiří Kaftan, Milan Lasica (více)Obsahy(1)
Dělostřelec Pankrác, dragoun Bimbác a kuchař Servác jsou váleční vysloužilci, kteří dostanou od skřítků tři kouzelné dary: klobouk, schopný vyčarovat jakýkoliv předmět, bezedný váček se zlaťáky a harfičku, přivolávající libovolný počet sloužících. Zatímco Pankrác by chtěl jít na ryby a Servác odpočívat, Bimbác si přeje navštívit všechna místa, kde bojovali. Když hodlá na poli, kde už oráč obdělává půdu, zopakovat bitvu, rozhodnou se kamarádi, že ho ožení, aby přišel na jiné myšlenky. Nápad by to byl dobrý, jen kdyby se Bimbác nezamiloval do zlé princezny Bosany z království Monte Albo, která se svým otcem veterány o jejich kouzelné předměty okrade. A tak zase nemají nic a musí spoléhat jen na sebe. Jsou sice tak mazaní, aby kouzelné předměty získali zpátky, a ještě nenechavou princeznu i jejího otce vytrestali, co je ale důležitější, poznají, co je v životě důležité a co naopak vůbec ne, co vadí a co nevadí. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (587)
Poprvé jsem to viděla hodně malá, takže mi připadalo matoucí, že ti skřítci mají tváře, které už jsem někde viděla (ano, a budou jí mít i po milion pátý, dokonce i po milion šestý), taky jsem nechápala, jak v pohádce můžou být velbloudí cigarety, které doopravdy existují. Vítejte, naši cizinci versus cizinec není našinec dítě školku navštěvující plně nedocení, pěsti hrozící z kadibudek ano. Otázku, zda matka obluda je jen figurína, nebo nějaká herečka, jsem si nezodpověděla dodnes. ()
Texty ve Werichově Fimfáru bych rozhodně neoznačil jako pohádky. Naopak jistým způsobem to jsou spíš horory, na mě z nich čiší chlad, odcizenost mezi lidmi, zlo. Chybí láska, dobro, hřejivost. I ty povídky, které "skončí dobře" tak úplně dobře nekončí, vždy je tam nějaké ale. Z těchto důvodů se mi nijak zvlášť nelíbí ani Tři veteráni, neb o nich platí vše, co jsem napsal výše. V muším království jsou všichni zlí a vyčůraní, tři veteráni se k sobě taky nechovají nijak zvlášť pěkně a dobrý konec v jejich případě znamená, že se budou protloukat světem chudí s flašinetem. Ale zahrané je to pěkně. ()
Bude to znít asi pitomě, ale je to jeden z mála filmů, který mě jako děcko přinutil k přemýšlení nad "žebříčkem hodnot". Také mi na velmi krátký čas implantoval do hlavy hříšnou a nebezpečnou myšlenku, že "nemít prachy - nevadí". Taková umná propaganda se musí ocenit! Ovšem nevím, jak se v dnešní době dívají političtí korektátoři na to zesměšňování balkánských států. Slabé ****. ()
To, o co se dnešní pohádky neustále pokouší, s celou svojí galantností zvládli Tři veteráni v roce 1983. Nedivím se, že zrovna jsou legendou v oboru. Která pohádka Vám zaručí radost dětí, ale i dospělých v jednom. U dětí na celé čáře vyhrává příběh a dlouhý nos princezny Bosany a u dospělých vyhrává kopa hlášek, které prostě nemají chybu. Navíc se ve filmu sešel tak velký počet hereckých legend, že tolik jich dnes nemáme ani pohromadě. ()
"Volá Německo. Jestli prý k nim nepřestaneme strkat rypák, vyhlásí nám válku." Takže Německo, abys tomu rozumělo, tak není nutno, aby bylo přímo veselo, ale s třemi veterány veselo je. A abys to lépe pochopilo, tak nemít prachy - nevadí ... tedy když máš nemovitosti, nadupaný vozový park, letadlo, akcie Googlu, Bundeswehr, alej frňákovníků a továrnu na cigarety s velbloudem. Chápeš? Nechápeš, ale to je tím, že ty jsi, milé Německo, nikdy nemělo smysl pro humor. A proto ti budeme každé vánoce strkat ctěný nos do tvých záležitostí. Jawohl? Já taky. ()
Galerie (27)
Zajímavosti (45)
- Rozprávka mala úspech aj v Nemecku. Uvádzala sa tam dokonca s dvoma rôznymi titulmi. Zatiaľ čo vo Východnom Nemecku ju uviedli pod názvom Prinzessin mit der langen Nase, v Západnom Nemecku dostala názov Ein verschenktes Glück. (Arsenal83)
- Když nos princezny Bosany (Vida Skalská) putuje přes Prahu, tak tam hrají lidovou písničku „Na tom Pražským mostě“ a při zpáteční cestě „Šly panenky silnicí“. Jedná se o stejné verše jako v komedii Rodinné trampoty oficiála Tříšky (1949). (hrnpol)
- Vida Skalská (princezná Bosana) musela chodiť na pľac o hodinu skôr ako ostatní. Tak dlho maskérom trvalo, kým jej dva a pol metra dlhý nos pripevnili k tvári. Nos ovládali dvaja bábkoherci a každý z jednej strany ťahal za drôtiky. (Raccoon.city)
Reklama