Dvanáct rozhněvaných mužů

|| Scenár: Reginald Rose | Hudba: Kenyon Hopkins | Produkcia: Henry Fonda, Reginald Rose | Distribúcia: United Artists | Rozpočet: 350,000 $ || Pozor: Silne subjektívne: Ukážkový film o tom, že najdôležitejším prvkom je scenár! V tomto prípade je to otázka života a smrti v rukách 12 odlišných ľudí na šachovnici argumentov a dobre položených otázok. Ďalej je to príklad toho, aký je svet malý - Voskovec medzi hereckou elitou HW. A hlavne dôkaz o tom, aký neefektívny a nespravodlivý je justičný systém v Amerike, a tiež v celom svete. Až mráz lezie po chrbte... (29.01.2012)

Rozehrát na tak malém prostoru a prakticky v jedné místnosti takhle působivé drama, to se jen tak nevidí. Sidney Lumet to ale dokázal a stvořil snímek, který je podle mého názoru nejlepším z prostředí soudních síní. Henry Fonda si mě svým výkonem omotal okolo prstu a vůbec, všech dvanáct charakterů porotců je tak dobře prokreslených, až to bere dech (představí se nám např. Jiří Voskovec, Lee J. Cobb či můj oblíbenec Martin Balsam). Výborné herecké výkony a poutavý děj, který nemá ani jedno hluché místo, dělají z tohoto filmu silnou podívanou. A to nejen pro milovníky komorních dramat. Jak by se asi příběh vyvíjel, kdyby v úvodu Fonda (takový šťouravý předchůdce poručíka Columba) neupozornil na pár nesrovnalostí v případu? Brilantní film, jehož 8. místo v žebříčku na ČSFD, je naprosto odpovídající a zasloužené. Jeden z mých nejoblíbenějších filmů vůbec. P.S. K mé převeliké radosti je na DVD původní český dabing z roku 1961 (!!). Hlasy zde porotcům propůjčili např. Lubomír Lipský, Václav Voska, Radovan Lukavský, Bohuš Záhorský, Bohumil Švarc či Čestmír Řanda. Jako trešinka na dortu je Karel Höger, coby elegantní Henry Fonda. Pro fanoušky starého českého dabingu, je to naprosto unikátní lahůdka. (27.02.2010)

K tomu, aby vzniklo špičkové drama, není třeba mnoho. Stačí jedna jediná místnost, dvanáct skvělých herců a brilantně napsané dialogy. A zaručuji vám, že tenhle film upoutá vaši pozornost velmi rychle a nespustíte z něj oči. V 80.letech vznikl barevný remake, ten jsem neviděl, ale pochybuju, že by překonal tuhle starou genialitu. (11.05.2003)

Dvanáct rozhněvaných mužů v uzavřené místnosti argumentačně dokazuje, že k natočení geniálně napínavého snímku není třeba astronomický rozpočet, několik trikových studií ani barevný film. Nikdy jsem neviděl tak skvělý film ze soudního prostředí, nikdy bych nevěřil ve svůj fascinovaný pohled na hádající se chlapy, do této doby jsem ještě nikdy film v půlce nevypnul, abych si ho dal hned znovu od začátku a poprvé jsem viděl, že počáteční stav 1:11 se dá za hoďku a půl bez velkých obtíží otočit. A to nehrála Barcelona s Houslicemi. (19.07.2011)

Tady není o čem. Excelentní filmový zážitek u kterého není žádný tajemstvím, že oplývám jedním z nejlepších scénářů všech dob a vynikajícím hereckým ansámblem s dokonalými výkony. Proto bych se ovšem zaměřil na aspekt, který tu není tak vyzdvihován, ale je stejně brilantní. Režie. Sidney Lumet dokázal jednu místnost s dvanácti chlapama udělat živější a záživnější, než dobrodružné a akční filmy obrážející celý svět. Dynamická obměna uhlů, přerušování monotónnosti změnou prostředí, pomocí záběrování a nebo obměnou denní doby či počasí, skvělý atmosféra příšerného tepla a oblety kamerou napříč celou místností, to vše dělá z Dvanácti rozhněvaných mužů tak úžasný filmový zážitek. Nebýt takto brilantní režie, dalo by se říct, že to mohla být klidně divadelní hra, ovšem v tomhle provedení, to mohlo mít takovou sílu jen jako film. (18.08.2023)