Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Prvý náš film s mírovou thematikou líčí hrdinný boj příslušníků československé armády a SNB s banderovskými vrahy i jejich přisluhovači mezi reakčními politiky a kněžími.  Po válce chtěli západní imperialisté dostat banderovské tlupy, složené z bývalých esesáků, do západního Německa, aby tam spolu s ostatními válečnými zločinci sloužili jako jádro budoucí fašistické armády, určené k přepadení Sovětského svazu a lidově demokratických států. Cesta banderovců vedla z Ukrajiny přes Polsko, kde podporováni Mikolajczykem a jeho stranou, vypálili na 5000 vesnic a zavraždili na 50.000 lidí. V roce 1947 byli vytlačeni lidovou armádou z Polska. Vtrhli na naše území a počínali si stejným způsobem jako v Polsku. Ale dík iniciativě KSČ byla prosazena, přes přímý odpor, sabotáž a zradu buržoasních stran, vojenská likvidace banderovců. Vojáci a příslušníci SNB nastoupili proti hordám nepřítele, který byl nebezpečný zkušenostmi v horských bojích a svou krutostí. Naše reakční strany se snažily, podle pokynů z Mnichova, zmařit komunisty těžce vydobytou vojenskou likvidaci líčením banderovců jako "ubohých štvanců" - tímto tvrzením chtěly nahlodat bojovou morálku našich lidí. Tuto propagandu vřele podporovala církevní hierarchie. Na našem území byla současně rozvinuta banderovská špionážní siť, která měla zaručit zprávy o pohybech vojsk, zajistit ve spolupráci se zrádnými kněžími a rekčními stranami podporu obyvatelstva, přísun munice a potravin a opěrné body pro dobu, až se banderovci dostanou z hor do nížiny. Díky bdělosti SNB a STB se podařilo tuto agenturu, skrytou většinou po farách a klášterech, likvidovat. Přesvědčování, za aktivní pomoci uvědomělých soudruhů, rozbilo lživou propagandu reakčních novin, která u některých lidí již zapouštěla kořeny. Boje s banderovci byly těžké a neobešly se beze ztrát, jak na životech vojáků a příslušníků SNB, tak i obyvatelstva. Nakonec byla "akce B" ukončena vítězně: banderovské tlupy byly likvidovány. Naši vojáci a příslušníci SNB dokázali, že lid vedený myšlenkou obrany míru je silný a pevný. Film byl vyroben za spolupráce ministerstva národní obrany a ministerstva národní bezpečnosti. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (72)

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

To je zaujímavý film. V prvom rade je úplne trápne, neprofesionálne natočený, ale na strane druhej sa v ňom bojuje proti Banderovcom a ja sa len tak zamýšľam, či by vôbec toto bolo možné ešte dnes. Dnes sa ukrajinské fašistické akcie zastierajú, nikomu nevadí, že Bandera má v Kyjeve svoju vlastnú ulicu, na všetko sa zabudlo, lebo existuje už len jeden nepriateľ - Rusko. Takže len tak na zamyslenie, inak filmové prevedenie naozaj slabé. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Padesátá léta byla peklo. Vše zalil rudý háv a inteligenci vytřídala tupost. Režim se nejen vypořádával s těmi, jejichž odvaha prokázaná doma či na západní frontě mohla spolu s demokratickým smýšlením ohrozit diktaturu jedné strany. Církev byla samozřejmě jedním z logických nepřátel, protože mohla ovlivňovat velkou měrou lid a jeho uvažování a to zejména na venkově. Tento film tepe do církve seč může. Je to totiž právě ona, kdo se snaží Banderovi a jeho ozbrojeným bandám umožnit přechod přes naší republiku do Západního Německoa v ústrety Američanům. Naštěstí tu máme naši skvěle vycvičenou armádu s bratry ze SNB a ti sic s oběťmi tlupám projít znemožní. Film je čistě propagandistickou záležitostí a opravdu zaujme snad jen ukázanou výstrojí a to zejména německou. Taktéž průhledy na hory a kopce ve kterých se štvanice na Banderu odehrává byly krásné a je škoda jak již podotkl i Enšpígl, že to nebylo v barvě... Ačkoliv přestřelky jsou tam četné, divák může v úžase sledovat jak pár českých vojáků ukrytých v hájence odolává přesile banderovců, kteří běhají po nekryté louce kolem (ale nic se jim neděje) ačkoliv sapíky střílejí až se z nich kouří. Nakonec pěkně po rusku jejich velitel Rudolf Deyl ml. do té doby pálící dobře kryt roubenkou z okna, otevře dveře, vyjde na otevřené zápraží a dávkou pokosí banderovce. Samozřejmě jednu při tom hned koupí do prsou.... Takových to scén je tam vícero a jedna z nejstrašnějších je ta, kdy po sobě pálí dvě roty ze samopalů (naši mají dokonce bren) ale nikomu se nic neděje, jen hlína ze zěmě odlétává.... Naši nakonec samozřejmě zvítězí a v závěru zdůrazní bratrství se SSSR... No co chcete od filmu z roku 1951 ? ()

Reklama

honajz 

všechny recenze uživatele

Souhlas s flanker.27 - banderovci byli děsná svoloč a bylo jim v podstatě jedno, koho a jak sadisticky zabijí. Ale tenhle film je fakt neskutečně podanou agitkou. Když pak vidím statečného Sováka, který s tím kulometem vypadá děsně komicky, nebo statečnou horalku, jak oknem sapíkem kosí diverzanty, je to prostě přehnané a směšné. Jinak celkově dojde na asi dvě bojové scény, většinou jen se střílením proti sobě, bez napětí. Jinak církev byla zlo a zlým pomáhala, komunisté páchali dobro. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Standardní dílo své doby s řadou černobílých charakteristik, přímým falšováním historické paměti, ale také solidně zvládnutým filmařským řemeslem a atraktivními krajinnými exteriéry. Ponorková teorie spiknutí tu má pro sebe k dispozici až neskutečně velký prostor a využívá ho k žalu poučenějšího diváka až neskutečně. Druhá strana - banderovci z OUN - ovšem na sobě mimo uniformy všeho druhu má také krev a její exscesy se ve své podstatě ničím neliší od jejích protivníků z SNB a armády. Ustálení evropské společnosti po druhé světové válce vůbec trvalo mnohem déle, než se dnes připouští a tuší, ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Je věčnou škodou, že film nemohl být barevný, protože by mnohem více vynikl nádherný kraj ve kterým se odehrával. Druhou věčnou škodou je, že se do filmu naprosto nesmyslně přimíchala komunistická propaganda. To bylo zbytečný. Samotný střet bandervců s českolovenskou armádou by klidně na dramatičnost, napětí a akci bohatě stačil. Mluvit v každý třetí větě o podpoře západu, přímíchat tam ještě nějakýho církevního ošousta, to je prostě trapas. Na druhou stranu je fakt, že v souvislosti s banderovcema střídá jedna propaganda druhou, zatímco komouši je využívali k likvidaci svých politických nepřátel, v dnešní době se zase nějakej novinářskej vůl z Reflexu se pokouší stavět banderovce do jakých si kontroverzních hrdinů a bojovníků proti komunistům, ale jaksi se ve svým článku zapoměl zmínit o masakrech v Kyjevě nebo vraždy civilistů na slovenským Kolbasově či židů, kterých se banderovci dopustili. Takže vést tu polemiky o kontroverznosti banderovů není na místě a nálepka bojovníků proti komunismu, kterou zejména na Ukrajině banderovci dostali po pádu komára rozhodně není amestie za vraždy, antisemismus, rasimus a nacionalismus. Z tohoto důvodu hodnotím jak hodnotím, protože bandervcům rozhodně nešlo o nastolení demokratických poměrů v Československu. První větu komentu uživatele Vikinec klidně podepíšu. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (4)

  • Jiří Sovák (vojín Jula) vzpomínal, že při během natáčení "nám jeden chytrej major učeně předváděl, jak máme zacházet s granátem. Nastoupil před nás a povídá suverénně a důležitě: 'Tak, soudruzi, tohle je granát, uchopte pevně, nebojte se hodně napřáhnout, dejte do toho švih! Nebojte se, je to zcela bezpečný!' To řekl, uchopil pevně, napřáhl - a už ho vezli. Granát mu explodoval přímo v ruce. Málem o ni přišel, prsty potrhaný... Pan režisér Mach vyšel z oblaku kouře v nepromokavým plášti, napůl černej, napůl bílej, jak harlekýn v trikoloře... Major se pak dlouho léčil, ale jeho věta 'nebojte se, je to zcela bezpečný!' se taky ujala. Ve štábu se vryla tak, že jakmile ji kdokoliv pronesl, už jsme ryli rypákama v zemi." (NIRO)
  • Stejnojmenný román Eduarda Fikera poprvé vychází souběžně s premiérou filmu v roce 1952. (NinadeL)
  • Natáčanie prebiehalo v Malej Fatre vo Vrátnej doline. Často vidno v pozadí Veľký a Malý Rozsutec. (Milan.Tobik)

Reklama

Reklama