Postřižiny
Komedie / Poetický
Československo, 1980, 93 min
Režie:
Jiří MenzelHudba:
Jiří ŠustHrají:
Magda Vášáryová, Jiří Schmitzer, Jaromír Hanzlík, Rudolf Hrušínský, Petr Čepek, Oldřich Vlach, František Řehák, Miloslav Štibich, Alois Liškutín, Pavel Vondruška, Rudolf Hrušínský ml., Oldřich Vízner, Miroslav Donutil, Josef Vondráček, Jaroslav Vozáb, Zdeněk Podskalský st., Václav Kotva, Zdeněk Kozák st., Pavel Wuršer, Josef Otoupal, Jan Hraběta, Jaroslava Kretschmerová, Jiří Kodeš, Václav Knop, Alexej Okuněv, Rudolf Stärz, Tomáš Töpfer, Ivan Rajmont, Jaroslav Tomsa, Rudolf Serina, Hana Forejtová, Ladislav Lahoda, Miroslav LahodaObsah
-
Mozaika humorně laděných událostí začíná jedním z malých rituálů, kterými si koření spokojené manželství Francin a Maryška. Ta hledá v přítmí ložnice malý dárek, kterým je tentokrát patentní navlékač jehel. Francin je správcem pivovaru v jednom malém českém městečku a druhého dne provází po pivovaru správní radu, kterou seznamuje se situací a také plány do budoucna. Radové však věnují pozornost spíše dění na zahradě pivovaru, kde Maryška rázně pomáhá řezníkům se zabíjačkou. Všichni jsou krásnou ženou okouzleni, zejména pak doktor Gruntorád. A když pánové skončí prohlídku, okázale vyjádří Francinovi svou nedůvěru, velmi ochotně se nechají pozvat paní správcovou na zabíjačkové pohoštění, které protáhne do pozdního večera. Další den čeká Francina další nemilé překvapení. Na pivovarském dvoře se objeví jeho velmi svérázný a především velmi hlučný bratr Pepin. Francin tuší blížící se pohromu. První obětí Pepina se stane čeledín který si po jeho radě jak se má správně sekat dřevo, usekne prst. A to jistě netuší, že to je jen první z nehod, které ho čekají pokaždé, když se s Pepinem potká. V Maryšce najde Pepin se svými bláznivými nápady spřízněnou duši. To se ovšem nelíbí Francinovi, který se sice snaží bláznivé nápady svého bratra nevnímat, čeho je však moc, toho je příliš. Nejprve rozzlobený Francin vykáže dvojici ze zahrady, zvolí však nešťastnou formulaci, aby si šli hlučet, třeba na komín. Pepin a Maryška ho totiž vezmou za slovo a vylezou na komín pivovaru. Zatímco se nahoře dobře baví, Francin dole umírá strachy. Dorazí doktor Gruntorád a současně přijedou také hasiči v čele s kominickým mistrem Giorgim, který je také jedním ze správců pivovaru. Ten vyleze na komín, aby oba vyzval k dodržování pořádku a ve jménu zákona jim přikázal slézt dolů. Jeho vylomeniny však pokračují a jejich důsledkem je nakonec vymknutý kotník paní správcové. Doktor Gruntorád nařídí klid na lůžku, aby se noha zhojila. Francin je spokojený, konečně bude mít klid a navíc může svou ženu obskakovat a zahrnovat pozorností. Raduje se však předčasně. Nevinná doktorova poznámka o nové módě zkracování, vede k další sérii nápadů, pro které nemá Francin pochopení. Nejprve vyléčená Maryška s Pepinem radikálně zkrátí nohy jídelního stolu a poté se rozjede do města, aby si nechala zkrátit své dlouhé husté vlasy, které obdivuje celé město. Holič Dóďa je v šoku a odmítá takový zločin, Maryška však trvá a svém... (oficiální text distributora)
Zajímavosti o filmu (14)
-
Rozpočet snímku byl kolem 4 milionů korun. Do rozpočtu se ovšem dostala i velká zabijačka, jež film zahajuje.
-
Zvláštní je, že jeden z nejpůvabnějších motivů se ve filmu neměl původně objevit. Pozvolná likvidace čeledína (Rudolf Hrušínský) strýcem Pepinem byla dotočena až později, když se Jiřímu Menzelovi začlo zdát, že film je příliš "růžový".
-
Pružiny, na kterých Jiří Schmitzer často ve filmu posiluje, byly vyrobeny z obyčejného drátu, takže se nevracely.
-
Exteriéry pivovaru nevznikaly v Nymburce, kam Bohumil Hrabal svůj příběh situoval, ale v pivovaru Dalešice na Třebíčsku, kde se natáčelo v květnu roku 1980. V době natáčení se ovšem v dalešickém pivovaře pivo nevařilo. Znovu otevřen byl až po rekonstrukci, která začala v roce 1999 a skončila o tři roky později.
-
Interiéry pivovaru štáb pořídil v pivovaru Studená nedaleko Telče.
-
Architekt Zbyněk Hloch musel projet celou Českou republiku a částečně i Slovensko, než se mu podařilo najít ten pravý pivovar pro natáčení. Dohromady objel přes sto objektů.
-
Jiří Schmitzer nakonec scénu, kde s motocyklem jezdí dokola, netočil. Majitel motocyklu scénu raději natočil sám, protože mu Jiří Schmitzer v jiných scénách postupně ohnul obě šlapky.
-
Ve scéně, kdy Pán de Giogi (Petr Čepek) proléza po záchranářské akci vnitřkem komína dolů, je možné poté, co se špičky komína pustí, zaznemanat, že se komín hýbe. Důvodem je skutečnost, že se jednalo o dvoumetrový falešný komín, postavený na střeše. Jeho původ dokládají i odlišné cihly v detailních záběrech na Maryška (Magda Vašáryová) lezoucí po skutečném komínu. Záběry na skutečném komíně z větší vzdálenosti pak obstarali kaskadéři.
-
Hotel se nachází v obci Počátky.
-
Postava strýčka Pepina je skutečná postava ze života Bohumila Hrabala -autora literární předlohy. Strýček Josef byl otcův bratr, který za nimi původně přijel jen na 14 dní, ovšem pobyt se prodloužil na celý zbytek života.
-
Chyba ve filmu: Poté, co se nechává u kadeřníka Maryška (Magda Vašáryová) ostříhat podle Josephiny Bakerové, přijíždí nazpět do pivovaru, kde členové představenstva říkají: "Tímto se odstřihujeme od starého Rakouska-Uherska", což poukazuje na rok 1918. V té době však Josephinu Bakerovou v Evropě nikdo neznal, bylo jí okolo 13 let a v Evropě se objevila až ve 20. letech.
-
Ve scéně, kdy se Pepin (Jaromír Hanzlík) omlouvá Francinovi (Jiří Schmitzer) za zranění jeho ženy, vysí v pozadí obraz Schmitzerova otce Jiřího Sováka, který se objevil již v seriálu Byli jednou dva písaři... (od r. 1972).
-
Poslední věta filmu "Nosím tam pro tebe Francine spisovatele", kterou pronesla Maryška (Magda Vašáryová), je narážkou na Bohumila Hrabala. Postava sládka představuje jeho otčíma, manželka pak Hrabalovu matku.
-
Spolupracovníci navrhovali Jiřímu Menzelovi, aby roli strýce Pepina svěřil Vladimíru Menšíkovi. Režisér se ale nakonec překvapivě rozhodl pro Jaromíra Hanzlíka.
