Reklama

Reklama

Epizody(5)

Obsahy(1)

Jeden z nejlepších a nejoblíbenějších českých seriálů, dnes už uznávaný jako klasika, vznikl v polovině sedmdesátých let. Znamenal novou kapitolu v historii našeho původního seriálu. Prozaik Jan Otčenášek a dramatik Oldřich Daněk, v té době oba již renomovaní tvůrci, označili své dílo termínem "televizní román". Dali tak najevo, že jím nejde o běžný, spotřební, zábavně - populární žánr, ale že míří k televiznímu dílu hlubšího záběru. Na vypjatých historických okamžicích let 1936 až 1945 sledují zvraty českého osudu i podoby českého charakteru. Ve scénáři našel zalíbení režisér, jehož jméno čteme na dlouhé řadě těch nejvýznamnějších seriálů od dob jeho počátků dodnes - František Filip. Přivedl před kameru celou plejádu hereckých mistrů všech generací: Miloše Nedbala, Karla Högera, Danu Medřickou, Janu Hlaváčovou, Vladimíra Menšíka, Jiřího Adamíru, Josefa Somra, Petra Čepka, Jiřího Hrzána, Jaromíra Hanzlíka, Slávku Budínovou a dlouhou řadu dalších.

Epizody:

1. Stěhovavá trafika
2. Bio Ilusion
3. Jízda do tunelu
4. Ďábelské ostrovy
5. Obvaziště Boccaccio

5. Barikáda ve vedlejší ulici - Přetočený poslední díl seriálu, doplněný o bojové revoluční scény (a s novými herci: Bohumil Švarc, Josef Čáp, Dana Syslová, Viktor Preiss, František Hanus, Vlastimil Hašek, Otto Lackovič a Jan Přeučil) a bez předčasně zemřelého Jana Libíčka. Po roce 1989 však tato verze odvysílána nebyla. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (181)

kingik 

všechny recenze uživatele

V tomhle obyčejném pavlačovém domě se psaly dějiny českého národa. A divák byl při tom. S laskavostí sobě vlastní natočil velezkušený režisér František Filip jeden z legendárních seriálů a se stejným přístupem sepsala dvojice Daněk/Otčenášek scénář k němu. Odvíjejí se v něm osudy nájemníků jednoho pražského domu, kteří prožívají své obyčejné radosti a strasti v předválečné a posléze válečné době. Jejich nesmírné vlastenectví dokázalo bojovat proti fašistickým utlačovatelům, a ačkoliv v pěti dílech neopustíme dům a nezbavíme se úsporného divadelního pojetí, tak si troufám tvrdit, že je na co se dívat a co prožívat, sice zprostředkovaně, ovšem perfektními českými herci. Herec, který v tomhle seriálu nehrál, jako by nebyl. Sešla se tady opravdová elita českého herectví. Z těch služebně starších nesměli chybět Hlaváčová, Abrhám, Adamíra, Větrovec, Vala, Libíček, Čepek, Moučka, Menšík, Sovák, Medřická, Myslíková, Vinklář, Somr a mnozí další. Herecká omladina měla zastoupení v budoucích velkých talentech, a dejme tomu v jejich nástupcích či následovatelích, k nimž patřil především Hanzlík, Hrzán, Trejtnarová, Postránecký nebo Obermaierová. Ti všichni se sešli v Bagounově ulici pod jednou střechou, pod kterou se držela soudržnost a utvořil se silný národní duch, který proti nastupující fašistické moci vzdoroval po svém. Někdy s humorem, a někdy se slzami v očích, ale vždy to bylo to hrdé češství. Seriál staví na naprosto dokonalých a propracovaných charakterech jednotlivých postav, které jsou nad to mistrně zahrány a není zde k vidění jediný slabý herecký výkon. Za pozornost stojí skvělé vystižené doby, o které se zasadil renomovaný architekt Jan Zázvorka. Divák se sice nedostane exterierně dál, než na ulici před domem, ale je to dobře zvládnuté. Oproti tomu nelze chválit interiéry bytů jednotlivých partají, které přece jen nezakamlufují svůj studiový ráz. František Filip, který se poté stal vyhledávaným seriálovým tvůrcem pro svoji kvalitní řemeslnou režii a vynikající práci s herci, se na dlouho vzdal filmové režie, ačkoliv měl za sebou kritikou uznávanou filmovou komedii "Utrpení mladého Boháčka", a upsal se televizi. V televizní tvorbě uplatnil svůj cit pro příběhy, jimž vtiskl opravdovost a řemeslnou zručnost. Přes výborně napsaný scénář mě v něm zarazilo pár nedostatků. Např. Eva Trejtnarová hraje náctiletou naivku a byla to jedna z mála postav, která kazila dojem, zvláště když herečce v té době bylo 25 let(!) a na náctiletou opravdu nevypadala. Také jména z řecké mytologie, která pro své syny vybral nerudný pan radní Nerudný ztvárněný skvělým Milošem Nedbalem, nebyla zrovna to, co příběh potřeboval a zkrátka to nějak rušilo. Rozjezd seriálu vlažnější. V prvním díle se především řešila trafika stojící před domem, která odporovala určitým politickým názorům a stala se terčem sváru, a vedle toho se divák postupně obeznamoval s nájemníky domu a jejich rozličnými charaktery. Od dalších dílů se to rozjelo a přidalo se na dramaticky vystavěných a vyhrocených situacích, kterých nebylo zrovna málo. Kvalitně udělaný seriál, který ocení milovníci lidských příběhů podložený mimořádnými hereckými výkony elity českého herectví. A myslím, že nebude mnoho těch, kteří jej ještě neviděli a přibude mnoho těch, kteří se zase na něj rádi podívají. Mé hodnocení: 80% () (méně) (více)

UncleG 

všechny recenze uživatele

Otevřeně přiznávám, že nemiluju seriály "na pokračování". Ale to, co předvádí pánové Daněk s Filipem a prakticky všichni páni Herci (s velkým H), to je jedna jediná obrovská laskomina. S ohledem na dobu vzniku jsou kupodivu krocený i komančský agitační vášně a seriál budí dojem prožitých osudů konkrétních lidí v konkrétní době. Kvalitativně má celá série bohužel lehce sestupnou tendenci. První díl s trafikou je v podstatě geniální, nejhorší je tradičně "rudé" osvobození v závěru. I tak si ale autoři troufli mezi řádky shodit "Poslední bitvu, co vzplála" a veliký plus vidím v tom, že bolšana Dlaska nelíčej jako bůhvíjakýho klaďáka (spíš takovýho umolousanýho nemakačenka - jak se na správnýho proletáře sluší). Jinak... Moje nejmilejší postava je epesní dědeček v podání Františka Kováříka. ()

Reklama

lucascus 

všechny recenze uživatele

Půvabný koukatelný miniseriál, který může vděčit za svůj úspěch především perfektním herců - a že se jich tady sešlo. K dokonalosti mi něco málo scházelo, možná i nějaký ten šestý díl navíc, který by dovyprávěl příběhovou linku určitých postav, které zůstaly jaksi nedořešeny. Škoda, že seriálů, které by tak věrohodně vykreslovaly povahu českého člověka, je tak málo. Točí se pokračování Nemocnic na kraji města a Sanitek, ale opravdové skvosty zůstavají pořád v pozadí. Světélkem v tunelu je pak letošní výtečné "České století". ()

kajas 

všechny recenze uživatele

Naprosto geniálně obsazený (až na ty puberťáky ztvárněné třicátníky) historický seriál, podle mě i minimálně zatížený dobovou ideologií. První dva díly byly vyloženě rozjezdové, malinko drhly, o to větší zážitek mi ale připravily zbývající epizody. Menšík Čepkovi (budoucímu zeťovi) před mobilizací: "Kdyby se ti tam něco stalo, buď klidnej, já se o to postarám. A jmenovat se to bude po tobě!" "Ne, to radši ne..." "Já ani nevím, jak se jmenuješ." "Adolf." ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Pod příkrovem tuhé normalizace vzniklo prací scénáristického dua snů (Otčenášek-Daněk) vynikající dílo, které je jak apoteózou posledních let První republiky (jedna z mála zmínek o jinak úzkostlivě utajované benešovské válečné půjčce), tak minuciózně přesným záznamem života za protektorátu. Pavlačový dům je pojímán jako soběstačné fórum svého druhu, vybavené kinem, blokovou, opravdu lidovou hospodou a navíc hrazdami pavlačí. Panovnickou lóži nahrazují okna bytu majitelů. Kaleidoskop událostí, osudů, tragédií a neživotných komunistických zjevů (Valův malíř Dlask a ještě mlžnější emisar Kominterny, Řehořův Hrach starší) i znamenitě vykreslených žižkovských (?) lidových a "vysokých" postav (jedineční Nerudní Nedbalův a možná o něco ještě vyhraněnější Patrokles Nerudný Jiřího Adamíry). I konec seriálu, symbolická zbytečná smrt na barikádě, z níž se nikdy nevystřelilo, je příznačná pro květnové povstání (až 2 000 padlých na naší straně nepočítaje vlasovce, řada hlavní zákeřných odstřelovačů, zhruba dvou třetin postavených barikád se boje vůbec nedotkly). Režie i herecké obsazení vydatně přispěly k vytvoření jednoho z nejvýraznějších děl naší dramatické a filmové tvorby sedmdesátých let. Třicáté výročí konce německé nadvlády se proti vůli Husákova režimu tehdy podařilo oslavit opravdu důstojně. ()

Galerie (142)

Zajímavosti (74)

  • Pojmenování „trafika“ pochází z italského „traffica“, což znamená obchod. Trafiky byly rozhodnutím císaře Josefa II. přednostně přidělovány válečným invalidům či vysloužilcům za prokázané služby v boji. Slovo se dostalo časem i do politiky, kde má pejorativní význam a je projevem klientelismu a nepotismusu, tedy zvýhodňování přátel a rodinných příslušníků tím, že jim jsou poskytovány místa nebo zásluhy, na které nemají nárok. (sator)

Související novinky

Zemřel režisér František Filip

Zemřel režisér František Filip

09.01.2021

Ve věku 90 let zemřel český režisér a scenárista František Filip. Zprávu o úmrtí plodného tvůrce televizní produkce přinesla Česká televize. Absolvent pražské FAMU má k dnešnímu dni na svém kontě na… (více)

Reklama

Reklama