Co je vám, doktore?

O tom, že Vorlova Cesta z města nebyla prvním filmovým přikývnutím fenoménu návratu k přírodě a s tím spojeným útěkem před civilizací, nás může přesvědčit i tento snímek Víta Olmera. Příznačné je, že tvůrci závěrečnou scénou naznačují, že odchod z města (v Čechách, potažmo v Evropě) není vlastně možný, neboť civilizace si pro člověka přijde a přitáhne si ho zpátky. Co je vám, doktore je v kontrapunktu se zvolenými výrazovými prostředky (které zestárly spolu s dobou svého vzniku) film svým obsahem až překvapivě nadčasový, a nepoukazuji tím jen na jeho zjevný ekologický rozměr. Olmer tu na příběhu stárnoucího intelektuála zkoumá i v české kinematografii spíše opomíjenou hodnotovou krizi české společnosti (jejíž rámec má ale rozměr širší, evropský či spíše euroatlantický) a především pak krizi středního věku. Svěrákův dentista má pod Olmerovým režijním (ne)vedením až překvapivě hodně prostoru a vytváří tak zcela příznačnou ,,svěrákovskou" postavu, přičemž platí, že jeho hrdina dělá celý film, bez něj by byla aura filmu velmi mlhavá. Olmer prokázal velmi dobrý prognostický odhad a z podoby gulášového socialismu u nás velmi trefně předpověděl charakter konzumní společnosti, která se naplno rozvinula v etapě budování tržního systému po roce 1989. Kdyby výrazové prostředky charakteristické pro dobovou československou kinematografii (podivně roztřesená kamera snímaná z ruky, syntezátorová hudební složka, šedivá mizanscéna...) tak nerušily při percepci díla, měli bychom tu i dnes film, který bez satirického nádechu zcela pregnantně popisuje materialismus Česka současnosti... (24.07.2011)

Je úžasné, jak dobré filmy dokázal kdysi Olmer dělat. Jeho schopnosti jaksi s přibývajícími léty vyvanuly. Ale tady máme čest s nefalšovanou krizí středního věku jednoho zubaře, který má pocit, že má život za sebou a nic si neužil. V takové chvíli obvykle do života takového chlapa vstoupí mladá holka plná očekávání a ideálů, která staříkovi naslouchá a považuje ho za moudrého a zkušeného. No a krize je zažehnána. Heslo: Rodinný rozvrat. Pán se rozvede a může třeba začít nový život, jinak a lépe. Návratem k přírodě a lidem. Jako tady náš pan doktor. Nesmíme ovšem zapomínat, že život je kruh, vše se opakuje a jenom neustálá touha po změně to nevyřeší....80% (10.06.2014)

Kolikrát jsem film viděl, nespočítám ani neodhadnu, kolikrát jej ještě uvidím..... Aby filmu člověk porozuměl, musí mít právě duši Bohouše Burdy....Já člověče trpím fixní ideou že se svět někam řítí...co by tomu pan Máša říkal dneska...Já myslel že už vrtáte bez bolesti, taková civilizace stojí za hovno... (27.05.2010)

Pod zdatnějším vedením mohla tahle neškodná blbina nabobtnat jinačejších proporcí, tématický potenciál by tu přeci jen byl. Dnes se však bez ostychu může pochlubit pouze excelujícím Zdeňkem Svěrákem v hlavní roli (jak jinak) a několika hláškami v pravý čas, po stránce filmařské je to katastrofa s velkým K. I tak zřejmě nejlepší Vítkův film. 2,5* (28.10.2008)

Vít Olmer patřil k vlně režisérů, která stárnoucí muže ve svých filmech viděla jako jedince chytající druhou mízu. Nabízela se možnost konfrontovat takového muže s autentickým prostředím a situacemi a vybrat hlavně někoho, kdo ústřední postavu stomatologa nebude až tak hrát, ale autenticky se s ní sžije. A to se právě překvapivě povedlo nalézt u scenáristy snímku Zdenka Svěráka, který svoji postavu obdařil kouzlem osobnosti. I když přece jen vypadal ještě nejméně o deset let starší, než měl být věk lékaře, kterého hrál, tak náročný úkol rozložení nejednoznačného charakteru postavy díky jeho osobitému hereckému projevu, ustál. Není nic neobvyklého na milostném vztahu generačně rozdílného páru. Chtělo to však, tak nějak ten trochu obyčejně vyznívající film, něčím ozvláštnit. Olmer v jeho nejlepším filmu "Bony a klid" právě takového ozvláštnění docílil obsazením brilantního Romana Skamene. Tady se scény střídaly někdy až téměř hekticky a trochu neukotveně až roztříštěně, což mělo za následek, že film jako celek nevyzněl do něčeho silného a celistvého. Občas v některých scénách byla cítit naléhavost, která se podle všeho do scénáře až tak pevně nevešla. Olmer byl svého času vynikající režisér, kterému hořké komedie šly pěkně od ruky. Výsledkem je film příznačný pro jeho dobu vzniku, s výborným hereckým obsazením a s nepříliš tvárným scénářem, ze kterého režisér vytěžil tak akorát, ale ne maximum. Ne však vlastní vinou. Scénář více neumožnil. Navíc tento film bývá často zaměněn za obdobně laděný snímek "Jako jed", jehož režii měl Olmer rovněž na starost. Mé hodnocení: 60% (29.11.2013)