Co je vám, doktore?

O tom, že Vorlova Cesta z města nebyla prvním filmovým přikývnutím fenoménu návratu k přírodě a s tím spojeným útěkem před civilizací, nás může přesvědčit i tento snímek Víta Olmera. Příznačné je, že tvůrci závěrečnou scénou naznačují, že odchod z města (v Čechách, potažmo v Evropě) není vlastně možný, neboť civilizace si pro člověka přijde a přitáhne si ho zpátky. Co je vám, doktore je v kontrapunktu se zvolenými výrazovými prostředky (které zestárly spolu s dobou svého vzniku) film svým obsahem až překvapivě nadčasový, a nepoukazuji tím jen na jeho zjevný ekologický rozměr. Olmer tu na příběhu stárnoucího intelektuála zkoumá i v české kinematografii spíše opomíjenou hodnotovou krizi české společnosti (jejíž rámec má ale rozměr širší, evropský či spíše euroatlantický) a především pak krizi středního věku. Svěrákův dentista má pod Olmerovým režijním (ne)vedením až překvapivě hodně prostoru a vytváří tak zcela příznačnou ,,svěrákovskou" postavu, přičemž platí, že jeho hrdina dělá celý film, bez něj by byla aura filmu velmi mlhavá. Olmer prokázal velmi dobrý prognostický odhad a z podoby gulášového socialismu u nás velmi trefně předpověděl charakter konzumní společnosti, která se naplno rozvinula v etapě budování tržního systému po roce 1989. Kdyby výrazové prostředky charakteristické pro dobovou československou kinematografii (podivně roztřesená kamera snímaná z ruky, syntezátorová hudební složka, šedivá mizanscéna...) tak nerušily při percepci díla, měli bychom tu i dnes film, který bez satirického nádechu zcela pregnantně popisuje materialismus Česka současnosti... (24.07.2011)

Pod zdatnějším vedením mohla tahle neškodná blbina nabobtnat jinačejších proporcí, tématický potenciál by tu přeci jen byl. Dnes se však bez ostychu může pochlubit pouze excelujícím Zdeňkem Svěrákem v hlavní roli (jak jinak) a několika hláškami v pravý čas, po stránce filmařské je to katastrofa s velkým K. I tak zřejmě nejlepší Vítkův film. 2,5* (28.10.2008)

"Já se zrovna chystám na Onen svět, tak jsem si říkal, jestli byste třeba nechtěla jet se mnou." Čerstvej vzduch mám radši než čoudící fabriky, ale dokázal bych se vzdát všech technologickejch vymožeností, abych přírodu zachránil? Některejch určitě ano, zejména těch "chytrejch", ale na lovení potravy holýma rukama, shánění otopu v lese, několikakilometrový procházky do práce a praní v neckách se opravdu necítím. Přesto fandím každým ochránci přírody, kterej není organizován v nějaký "zelený" ekoteroristický organizaci a takovej Dr. Burda je. Naivní, idealistickej a vtipnej. Vždy jsem byl na jeho straně a přál jsem mu, aby uspěl v boji s projektanty přírody a ekologicky zkompostoval manželku. (13.09.2018)

Moment. To fakt točil Vít Olmer? Ten, co stojí za těmi hrůzami, jako Playgirls nebo Sůva z nudlí? Fakt je to on? Protože to, co jsem viděl byl, naprosto profesionálně udělaný film o muži nespokojeném se svým životem, který navíc žije ne zrovna v šťastném manželství a jeho žena pro něj tudíž nemá pochopení. Kromě tohoto tématu je zde i na pozadí drobná ekoagitka, která ale nepůsobí přehnaně a všeobecně se zde ukazují rozdíly mezi přírodou a moderní dobou. Ano, v určitých místech to může působit trošku příliš agitačně, ale když tak vidím dnešní dobu, je ten film hodně aktuální. V jedné nejmenované pražské čtvrti je to fakt hodně znát, protože se v ní snaží zastavět každou zelenou plochu, hlavně aby na ní stály hnusné baráky s předraženými cenami za byty. Co se ale jinak tohohle filmu týče - je skvěle a poutavě natočený (obzvlášť se mi líbily ty záběry jakoby ze stropu), uvěřitelně zahraný a celkově to prostě funguje, drží pohromadě, má co říct a má i poměrně silný závěr (byť zrovna ne moc happy, ale je v něm realističnost SPOILER a to bourán chaty je hodně smutné KONEC SPOILERU) s precizně vymyšlenou závěrečnou scénou. Fakt tomu nemám moc co vyčítat a už vůbec se mi nechce věřit tomu, že to točil právě Olmer... Jestli jo, tak mu dlužím omluvu, ale i tak, co se s ním proboha stalo? Možná se jenom rychle vyčerpal, fakt nevím... Každopádně Co je vám, doktore mě hodně mile překvapilo. 5* (28.06.2020)

Je nás zřejmě hodně, co už jsme zažili, že nám všechno přerůstá přes hlavu a ve chvilce ticha, nebo ve vaně při poslechu Jarka Nohavici / jako třeba já:) / si člověk říká " a dost seru na všechno, už mě to takhle nebaví, uteču někam do přírody a budu mít klid, jenže pak si člověk dává jedna a jedna dohromady a nakonec jde vysypat odpadky, zkontrolovat baterku v mobilu, vyřešit poslední pracovní mejly, políbit partnerku nebo partnera / pokud není vztah zrovna v krizi / a unavený jde spát, aby byl připraven na další den v moderním světě. Tenhle film je o člověku, který své odhodlání /"....seru na to" /, dotáhnul do konce. Ve filmu jsou klíčové dvě ženy, první Svěrákova manželka - přesně ten typ ženský, který bytostně nesnáším a Svěrákova přitelkyně - přesně ten typ ženský, který se moc a moc líbí, ale bohužel se už moc "nevyrábí". To jen kdyby někoho zajímalo jaký typy ženský mám rád a jaký ne, jako že je Vám to úplně u prdele, co ? :) Doktor, kterýmu vlastně nic není je mě moc sympatický. (10.10.2007)