Samotáři

Hanka s Petrem se narodili jeden pro druhého, ale zatím si tím nejsou zcela jistí. Než na to přijdou, tak se budou muset rozejít kvůli voyerovi lidských neštěstí Robertovi, zdeptat pyromanského neurochirurga s instalatérskými sklony Ondřeje, čekat s bodyshotovou barmankou Vesnou na UFO a hlavně si užívat pohodově zhulenou linii života s mírně zapomnětlivým stěhovákem Jakubem. A Japonci mohou být kdekoliv. (04.11.2009)

Knoflíkářům se nevyrovná. Pár dobrých hlášek, které se vlezly do anonce v TV. Zbytek nesmyslný žvást. Kdyby to měl být odraz reaity, pak potěš nás všechny pánbůh. Na soudtracky nějak nejsem, nijak mne tu nezaujal. Od odpadu film zachránilo alespoń to něco od Aznavoura. Nehodlám film již znovu spatřit. (21.04.2005)

Myslel jsem si, že na tohle budu už "starej", ale přiznám se že mě Samotáři nadchli. Škoda sice, že všichni nehrají jako Trojan, Macháček a Mitevská, ale to už by nebylo normální :). Tihle tři to ale odtáhli fantasticky. Ještě že si to Ondříček s obsazením Ivana Trojana nerozmyslel ! Objevil ho pro náš film sice v jeho 36 letech, ale myslím že ho čekají ještě další velké role. Moc se na to těším. (27.03.2003)

„Hele Hanko, já ti musím něco říct. Já sem myslel, že teď spolu budem chodit, ale kluci z kapely mi řekli, že už jako…že už jako jednu holku mám.“ Potřeboval jsem nemálo let odstupu, abych si film dokázal plně vychutnat, ale vyšlo to. A to ať už tu ujetou a pohlcující atmosféru (spolu s výbornou hudbou), trhlé postavy a kreace jejich představitelů (Trojan, Macháček, Maciuchová či neokoukaná Mitevska), spoustu absurdních situací (některé z nich jsou navíc opravdu skvěle vypointované a pár takových se podařilo vygradovat až na hranici toho nejčernějšího humoru…třeba takové zapálení) a těžce „intelektuální“ rozhovory plné „vejšplechtů“, z nichž mě několik opravdu dostalo do kolen (nejsouvislejší „hláskovací“ pasáž je asi ta v taxíku). U pozdějšího Ondříčkova počinu Jedna ruka netleská jsem se sice smál častěji (navzdory velkému rozdílu ve zdejším hodnocení obou snímků), což bylo nejspíš dáno i tím, že tady bylo rozpracovaných až zbytečně moc dějových linek (i když propletených) a také se chvílemi hrálo více na vážno, ale i tak se Samotářům podařilo mě pořádně pobavit a těch slabších 5* nakonec přece jenom dám. „…a máš nás rád.“ – „Myslíš, že vás mám rád?“ – „Samozřejmě, že nás máš rád.“ – „Aha…“ (13.11.2008)

U většiny českých filmů z poslední doby se buď nudíte a nebo se vám z té trapnosti chce zvracet. Samotáři ovšem mezi tyto filmy nepatří. Copak se ale stalo v roce 2000? Ondříček se vynořil ze zabředlých českých kinematografických vod a v ruce nám přinesl vtipnou, inteligentní, netrapnou a hlavně JINOU komedii, na jakou už čeští diváci dlouho čekali!!! Film je dělaný hlavně pro mladé, díky čemuž působí až nečekaně svěžím dojmem a navíc si taky za velmi krátkou dobu získal kultovní status. Nebudeme si nic nalhávat - může za to především životní role Jiřího Macháčka, z jejíhož stínu už nikdy navystoupil a v každém přicházejícím filmu už jen paroduje sám sebe. No a nesmím zapomenout také na úžasnou Muchowovu hudbu. ***Věděli jste, že: Jiří Macháček si ve filmu celkem 37x potáhne marihuany.*** (24.03.2007)