48 hodin v Paříži

slusne thrillerove remeslo v hitchcokovskom style (nic netusiaci muz a mcguffin ktory chcu vsetci), clovek presne vie ako sa obycajny clovek (a ziadny superhrdina) harrison ford cit,i teda strateny a osamely v meste kde mu nikdo nerozumie... skoda ze sa polanskemu vynikajuce tempo a atmosfera nedari udrzat po cely film lebo v polke sa pomaly zacina nastavovat kasa a miestami je frantic plny wtf momentov (tanec na diskoteke, skratkove a nezmyselne chovanie niektorych postav...). emmanuelle seigner je zlata so svojim francuzskym prizvukom a harrison hra svojho univerzalneho every-mana... (16.07.2011)

Polanski je maestro atmosféry a práve atmosféra a napätie bolo to čo som najviac očakával. Bol som spokojný, ale od môjho TOP5 režiséra som predsa len čakal viac. Po tom ako v iných filmoch geniálne zobrazil paranoiu, schizofréniu, tak tentokrát prišlo na rad zobrazenie čistej frustrácie cudzinca v Paríži. Prvá polka excelentno-hitchockovská, v tej druhej som čakal väčší tlak na diváka a jeho nervy a bohužiaľ opak sa dostavil. Polanski nerezignoval ani na svoj ironický humor, čo len poteší. Enniova hudba je v celku nevýrazná, asi najslabší soundtrack čo som od tohto hudobného barda počul. Ten záver je trošku diskutabilný, ale aj tak sa jedná v mojich očiach o nadštandartný triler s vynikajúcim (!) Harrisonom Fordom. (19.07.2007)

Když se člověk může zbláznit ... A kde prosím ? V Paříži ! Proč ? Protože Polanski udělal z Paříže New York. ___ Je to typický hitchcockovský film, kde je MacGuffin - falešné tajemství, kolem kterého se vše točí, je strach z výšek na střechách Paříže i s nezbytnou závratí, je osudová žena i žena pobočnice - obě v červeném, a hlavně je v něm americký konzervativní poklidný měšťan, který nejdříve nechápe, co se děje, pak ztrácí naději v pomoc odborníků a pak v zuřivé zoufalosti jedná sám na vlastní pěst. Je to hrdina proti své vůli - člověk postupně vyšilující, avšak neústupně vytrvalý jako buldoček zakousnutý do buřtu. Polanski obehrává anglické slovo s francouzským zněním v názvu filmu i všudypřítomnou americkou sochu svobody a hlavně opakuje hitchcockův vzorec "wrong man" (nepravý muž) v absurditě bezmoci jedince před tváří mocenského nebo totálního spiknutí. Dokonce i název spínače Krytron evokuje Krypton amerického Supermana. Polanski napěchoval film nostalgií hraničící se sarkasmem v pomyšlení na Ameriku, zemi svobody, kam se nemůže vrátit, protože by tam byl uvězněn za to, co se přesně nedá dokázat ani vyvrátit. V podstatě Mission Impossible IV opakuje syžet a stavbu Polanského "Frantiku", který když se postaví čelem k problému, vždy ho dotáhne do vítězného konce, jen s tím rozdílem, že Ethan Hunt je předem připraven na vše. ___ Zajímavý je vliv-znak doby. Chybějící obličej manželky hlavního hrdiny filmu vystřižený z rodinné fotky, tento symbolický čtverec otázek, díra v přítomnosti, bylo možné natočit v roce 1988. Dnes by to již nešlo, protože řezat foto nikdo nebude, jen ho zkopíruje do počítače. Co do významů v něm ukrytých je tento snímek stejným "žrádlem" pro filmové teoretiky a psychology jako Godardovo Pohrdání a stejně tak i emočně studeným, přehledným a nezajímavým, možná až na ty svůdné křivky, které potěší oko diváka. (31.03.2012)

Ennio Morricone bravo, jen hudbu pro scénu s auty bych mu přehrál, je to hrůza. Skvělý dabing Taťány Medvecké, nezvykle Petr Štepánek na Forda a páté kolo u vozu - skvělá Libuška, překvapily i štěky komisaře Maigreta, nadabované Mirkem Moravcem. Asi bych postavy přeobsadil, Emmanuelle Seigner zbytečně moc sexy, Betty Buckley spíš jak americká ministryně zahraničí.. (25.09.2015)

Pravda, kdyby se hlavní role ujal Liam Neeson, tak by měl manželku doma do polední pauzy a Paříž by se vzmítala v plamenech pod americkou vlajkou. Ale mě Ford ve svých doktorských rolí baví, i když očividně doktorem není. A Polanski? Ten thrillery prostě umí mnohem líp, než svádět holčičky před školkou. Nojo, výsledky má v obou případech. (31.07.2013)