S tebou mě baví svět

Jo tak tohle je Polednakova ve vrcholny forme. Film sice ty skutecne masakralni fory ma jen misty, ale je to celkove milej film s pohodovejma detma a sympatickejma fotrikama, takze je jasny, ze si ho spousta lidi oblibila. Ja ho mam taky rad, ale za komedii stoleti ho urcite nepovazuju. Nicmene se na nej vzdy rad kouknu. (18.11.2007)

V roce 1982 vyfárala madam Poledňáková můj český kinematografický kryptonit. Zkousnu popové halekání zasloužilé Helenky, dětinský humor ala „přiskříp sem si bimbulu“, od kterého mám ještě teď modřiny na kolenou, jak jsem se do nich plácal či na sílu tlačené „groteskní“ momenty, ale ta ideologie nezodpovědných dementních tatínků dostávajících lekci od katalogových maminek mně přijde úplně blboučká. I s ohledem na následující tvorbu autorky mám pocit, že se vypisovala z nějakého osobního komplexu a ten humorný obal jen alibisticky obrušuje hrany. Takže zase za rok na Ydykseb, Marie! Až se bude rozhodovat, jestli Matýsek skončí na infekčním, nebo sociálce a já si těch 80 minut budu užívat jak šťourání smrkové větve v řitním otvoru.. (19.06.2017)

Sázka na humor vyplývající z dětské „roztomilosti“ a rozumové nedostatečnosti, která u mne zoufale nevychází a pocit studu za karikatury chlapů. Tři slepičky, které tráví volno každá ve společnosti dvou dalších slepiček u dortů na módní přehlídce, či na opět společném večírku, kde konzumují „šátečky kořeněné touhou po drahých manžílcích“. Při deklamaci názvů předkládaných jídel už jen zoufale hledám záminku pro odchod z místnosti, kde jde televize. Marie Poledňáková by měla za své rodinné filmy, plné pozitivního rodinného humoru a dětských rádoby roztomilostí, při náhodném setkání ve filových kuloárech Zdeňkovi Troškovi dávat přednost ve dveřích a ještě mu je podržet, bontonu navzdory. (01.01.2012)

Poslední skvělá komedie od Poledňákové....nadále už jen blití. A já si začínám uvědomovat, že to není jen ztrátou kvalitního vyprávění, ale hlavně ztrátou kvalitních herců. Protože ve filmech Jak vytrhnou verlybě stoličku, Jak dostat tatínka do polepšovny a S tebou mě baví svět měla Poledňáková přirozené, vtipné a skvělé herce. Ale dnes už čeští herci ztratili svou přirozenost a s výjimkou Rodena, který se právem uchytil i v hollywoodské produkci, stojí čeští herci za starou bačkoru. Samozřejmě můžeme najít i jiné, ale nechci to tak úplně rozebírat, protože jde buď o staré páky (Polívka), nebo mladší, kteří alespoň umí zahrát vtipně (Macháček). Proto si výše vyjmenované skvělé československé komedie zaslouží to nejlepší hodnocení. (06.04.2012)

Pokud si odečteme bambilion repríz a podíváme se skromnějším pohledem, tahle bžunda zas takový terno není. Spousta děcek - stigmatický trend rodinných komedií let příštích (a nejen tady). Navíc to není vyloženě dětský film a na horách se odehrává jen asi max. 60% stopáže. Jsou tam i plytké linie rodičů, které ve výsledku opravdu nejsou zajímavé. Vždyť ten závěr příliš nevyplývá z předešlé stopáže, je tam hlavně pro lulz. Byli si snad všichni kvit? Ale co, jsou tu výrazy jako “Matýsek se posral” nebo “dostaneš na prdel”, to je nejdůležitější /s. A pak je tu theme se Zlatou Emčou a jiný více zlidovělý song od Heleny Vondráčkové, který úspěšně promuje film už pár dekád. A jo, film se stal jediným dlouhým pořadem, do kterého Nova nevkládala reklamy, aspoň během éry třetího loga. Během let s ulitou, to už nevím. (13.01.2023)