Obyčejní lidé

Velice silny psychologicky snimek debutanta na reziserske sesli v podani Roberta Redforda a hned oskar. A myslim ze popravu. To co rozehrava hned v jeho prvotine nepatri zrovna do kategorie "tak to sjedeme na prvni zaber a deme domu !" Pan reziser nam ze zacatku, kdy se film pomalu rozjizdi, predstavuje jednotlive charaktery hlavnich hrdinu, aby nam posleze naserviroval poradne rodinne psychologicke rozpory ve vztazich mezi jednotlivymi cleny. No a to na prvotinu neni zrovna lehky ukol. A povedlo se a odmenou za to byli 4 sosky. No neni tohle sen kazdeho rezisera? (16.04.2008)

Výtečný film o (ne)porozumění a (ne)schopnosti naslouchat bližnímu. Svým tématem je nadčasový, má obecnou platnost a to zvláště v dnešní moderní uspěchané době. Klobouk dolů před výkonem Timothy Huttona. Moc se mi líbil závěr - žádný srdceryvný doják nebo snad velké usmíření se nekoná, v podstatě finální scéna naznačuje otevřenost příběhu a jeho možná východiska. (04.06.2009)

85%. Excelentní konstrukce rozkladu rodinných, společenských i individuálních vztahů po emocionálně silně traumatické události, která se vyprávěním nesnaží být ničím víc, než obyčejnou povídkou o obyčejných lidech, avšak v jádru působivého scénáře skrývá silný psychologický rozbor tabuizovaných vzorců, o kterých se nikdy nemluví, natož aby se prožívaly; a ono to funguje. Empatie čiší ze všech stran, ze všech scén i postav, perfektní výkony zde podávají herci v čele se skvělým Donaldem Sutherlandem, kterého jsem potud z nepochopitelných důvodů spíše přehlížel; myslím, že po Ordinary People měřítka upravím. Kontextové vnímání rozmanitých vzorců chování tří hlavních postav, jejich motivace a proměny vzájemných pocitů, zavánějící zdánlivým pocitem nutnosti držet se stereotypních paradigmat, do sebe zapadají, jako by jejich vývoj psal sám život; zoufalství navazující na minulé události a gradace iluzorního pocitu viny na vás jako diváka dopadá jako rosa na trávník; překvapivost některých momentů, stejně jako reakce postav na ně berou dech. Aby také ne, Alvin Sargent své nesporné scenáristické kvality prokázal už sedm let zpátky v Paper Moon a zde, ve vrcholné formě, předal "zelenáči" Robertu Redfordovi žezlo, které se zdálo býti obrovským soustem, leč ten jej zvládl s talentem sobě vlastním a vznikl z toho pro mě osobně zatím jeden z nejlepších režisérských debutů vůbec a zásadní snímek s překvapivě osvobozujícím závěrem, jehož psychologické dopady by měly být otevřeny všem. Špičková záležitost. (31.12.2014)

Úžasný film režijní prvotiny Roberta Redforda....a já jen smeknu. Psychologický náhled do rodiny, kde tragickou nehodou zahyne starší syn a ten mladší je u toho.Komu se co honí hlavou, kdo si dává vinu a matka, která vnitřně dává vinu mladšímu synovi.A tak žijí v jedné rodině a krásném domě všichni, jen ne spolu, ale vedle sebe. Jedinou spojnicí je otec v podání skvělého Donalda Shutherlanda.Jenže i on je jenom člověk. Při posledním záběru jsem byla hodně moc naměko, nikdy totiž nevíte, co vás v životě potká a jestli ti, co milujete, vás nezklamou. (01.01.2013)

Nadherny film. Je prijemne, ze sa mi este obcas podari najst nejaky filmovy klenot. Najviac sa mi pacili sceny rozhovorov medzi ustrednym hrdinom a jeho terapeutom. Vsadim krk na to, ze sa tymto filmom museli aspon trochu inspirovat Ben Affleck a Matt Damon pri pisani scenara k Good Will Hunting. Nejak specialne by som vyzdvihol Donalda Sutherlanda, ktoreho mam za drsniaka, ale tentokrat si zahral citliveho otca a potom ustredneho hrdinu v podani Timothy Huttona. Mam ho rad uz dlhsi cas, ale vela jeho starsich filmov som nevidel a tak to budem musiet napravit. 8/10. (09.02.2013)