The Lady of the Lines
Režie:
Ladislav RychmanScénář:
Vratislav BlažekKamera:
Josef HanušHrají:
Jiřina Bohdalová, Radoslav Brzobohatý, František Peterka, Libuše Geprtová, Stanislav Fišer, Eva Svobodová, Jiřina Bílá, Jan Maška, Helena Blehárová (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Tramvajačka Marie zjistí, že manžel je jí nevěrný a vyvodí z toho důsledky – stane se opět půvabnou a přitažlivou ženou... Dva roky po premiéře prvního českého muzikálu Starci na chmelu se na plátnech našich kin objevilo další společné dílo scenáristy Vratislava Blažka a režiséra Ladislava Rychmana. Byl to opět hudební film – tentokrát však veselohra – Dáma na kolejích. Na rozdíl od Starců, kteří oslovovali především mladší publikum, se děj Dámy na kolejích obracel spíše ke střední generaci. Autoři zde představili typickou českou pracující ženu 60. let. Tak trochu ušlápnutá tramvajačka Marie spatří jednou na ulici svého manžela, jak se líbá s půvabnou kolegyní. Šokovaná žena odejde jako v mrákotách, vybere z vkladních knížek všechny úspory a začne od základu měnit jak svůj vzhled, tak svůj život… Titulní hrdinku ztvárnila Jiřina Bohdalová, kterou v té době režiséři zařazovali především do jediného komicko-naivního šuplíčku, která nicméně v každém filmu dokázala přesvědčit o šíři svého hereckého talentu, jenž osciloval mezi komickou a tragickou polohou. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (117)
"Ovšem při dobré vůli by se nějaké to místečko našlo." Roztomilé retro s tancem a zpěvy, starou krásnou Prahou, úsměvné scény (Radek Brzobohatý přepásaný pouze ručníkem, propleskávací kůra v kosmeťáku), půvabná módá šedesátých let a překvapivě silný hlas Jiřiny Bohdalové (s mírným vibrátem.) Zajímavé komentáře: sportovec ()
Nevím, co všichni máte. Ten film rozhodně není špatný, navíc je i velmi vtipný (Máte pěknou kravatu, mladíku. Mám ráda muže, kteří ví, co si mají uvázat na krk...). Sice oproti pětihvězdičkovému obrazu, který jsem si udělala po zhlédnutí vybraných ukázek, šel celý film trochu níže, ale stejně je boží. A to i přesto, že Bohdalová je na zabití. Brzobohatý ji nejen herecky přebíjí, ale i zastiňuje svým nehorázným charismatem. Písničky mají střídavou kvalitu, osobně mě neskutečně baví "To by tak hrálo". ()
Kterak socialisticky uvědomělá, pracující žena, přistihla svého muže při polibku a nadělala mu ze života následně fašírku :-). Pokud stejným způsobem postupovala i v soukromém životě (za totožného obsazení :-)) tak panu Brzobohatému a hlavně jeho peněžence dodnes nezávidím. Neštěstí je, když výborná herečka a skvělá bavička publika všech věkových katergorií přijme hlavní roli v muzikálu a jejím nepopiratelným mínusem je zpěv. Proč se tak stalo asi nezjistím, pátrat po tom nehodlám, ale divné to je. ()
Místy sžíravá satira na tehdejší režim, místy paralela touhy po emancipaci dosahuje takové síky, až se divím, že tento snímek našeho nejlepšího muzikálového režiséra nebyl spálen ještě před distribucí. Úžasné barevné kompozice kontrastují s místy provokativně zmiňovanou šedí. Dokonce i fatální herecký antitalent Peterka je zde snesitelný. Intonačně velice neotřelý zpěv Bohdalové se velice hodí k celé té atmosféře velkého předstírání a dokonalé Potěmkinovy vesnice zastoupené kolonou barevně sladěných Felicií. ()
Dámská vzpoura z poloviny 60. let, kdy takovýto počin nebyl zdaleka obvyklý. Od ženy se očekávalo dokonalé zabezpečení domácnosti a od socialistické ženy ještě nádavkem odvedená 8 hodinová pracovní doba. Emancipace teprve začínala, proto je i ve filmu poněkud naivní. Filmu nechybí vtip i kapka napětí, proto za 3. ()
Galerie (23)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jindřich Panáček
Zajímavosti (13)
- „Zpívám strašně ráda, i když asi trochu falešně. Všechno jsem ale tehdy nazpívala sama, tedy až na ty vejšky. Tam to za mě převzala jedna operní pěvkyně, která měla podobný hlas jako já. Nikdo to nepoznal. Tenkrát jsem ještě měla lepší hlas, než jsem si ho stačila zničit těma televizníma Křemílkama,“ prozradila herečka Jiřina Bohdalová. (SONY_)
- Průvodčí tramvají viděných ve filmu jezdili v pražských tramvajích od června roku 1891, to se jim ještě říkalo konduktéři či konduktoři. Slovo konduktor nalezneme v polštině a jedná se o železničáře, který je podřízený přímo vedoucímu vlaku a kromě jiného má na starosti jízdenky cestujících. Nejdříve průvodčí tramvajovými pražskými vozy procházeli, později měli uprostřed vozu vyvýšený prostor, kde seděli a kam si cestující pro lístek musel dojít. V Praze bylo povolání průvodčího zrušeno v roce 1974 a nahradilo jej primitivní zařízení na prodej lístků ve vozech. (sator)
- Scénář hudebních a pohybových scén: Ladislav Rychman. Zdroj: Český hraný film 1961-1970, NFA 2004. (ČSFD)
Související novinky
Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012
Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (více)
Reklama