Dáma na kolejích

Oproti Starcům, mi tenhle feministický muzikál (dejme tomu i přes svoji pokrokovost socialistické ženy) k srdci nepřirostl. Je pravda, že Bohdalka zde ukázala, že je univerzální a lze ji použít i na vážnější role než na přiblblé paninky do komedií. Je to muzikál a tak by člověk čekal, že si písně národ zamiluje stejně jako ty z chmelové brigády... No zde to nějak nezafungovalo. Vlastním dokonce originál CD, které bylo kdysi jako dárek přibalováno do nějakého časopisu věnovaného filmům a přiznám se, že jsem jej slyšel tak 3x a vlastně dnes ani nevím kde je založeno... Pár písní proslavila reklama (např. Femina) ale zbytek se vám vytratí z hlavy včetně melodií. Na rok 66 velmi slabé. (20.11.2013)

Nevím, co všichni máte. Ten film rozhodně není špatný, navíc je i velmi vtipný (Máte pěknou kravatu, mladíku. Mám ráda muže, kteří ví, co si mají uvázat na krk...). Sice oproti pětihvězdičkovému obrazu, který jsem si udělala po zhlédnutí vybraných ukázek, šel celý film trochu níže, ale stejně je boží. A to i přesto, že Bohdalová je na zabití. Brzobohatý ji nejen herecky přebíjí, ale i zastiňuje svým nehorázným charismatem. Písničky mají střídavou kvalitu, osobně mě neskutečně baví "To by tak hrálo". (25.04.2012)

Zřejmě ten vůbec nejbizarnější český muzikál, v němž můžete mimo jiné vidět: z řetězu urvanou Bohdalku aka Máňu Kučerovou řídící tramvaj, naolejovaného boxera Radka Brzobohatého či dav sousedů pějících neodolatelnou árii "Mějte rozum, paní Kučerová". Těžko říci, zda je tento film tak podivný záměrně či náhodou, nicméně daří se mu díky tomu poměrně slušně obnažit absurditu života v socialistické společnosti. A když už pro nic jiného, je nutné ho ocenit za v té době nepříliš populární téma ženské emancipace. Jen škoda, že tyto provokativní feministické myšlenky závěr filmu tak surově srazí na kolena... (02.08.2016)

Dáma na kolejích je mnohem méně muzikál a mnohem více sranda než jsem čekal. Barvami a nadsázkou hýřící film, který v nejhustším stylu parodií Oldřicha Lipského a jiných vykresluje vzpouru pracující ženy proti světu mužů a jejich milenek. Jiřinka Bohdalová má roli napsanou na tělo- umí skvěle zahrát udřenou ženskou i namyšlenou dámičku. Je jedno, že se jedná o svět socialismu a pracujících, je třeba se na to dívat jako na filmové dílo. Stejně jako v případě Starců na chmelu vznikl mimořádný film, který se však nestal legendou asi díky tomu, že je o pracující ženě. Nevadí, já se pobavil výborně, obraz by zasloužil HD, protože ty barvy by si to zasloužily. 85% (23.01.2016)

Rychmanovy české muzikály vznikaly současně s francouzskými díly vzešlými ze spolupráce Jacquese Demyho a Michela Legranda, oproti nimž se zvláště Dáma na kolejích jeví jen jako pouhá divadelní férie. Jakkoliv jednotlivé dějové sekvence mají vtip a hudebně tanečním vstupům nelze upřít chytlavost, celek nepůsobí zrovna celistvě. Zatímco ta Legrandova čísla v Demyho snímcích vyprávění originálně dynamizují a propracovávají psychologii zúčastněných, písně v Dámě na kolejích nanejvýš zlidšťují lidově demokratickou uniformitu. Kostýmy, líčení, stylizace ani choreografie nemanifestují vnitřní svobodu, ale jen ospravedlňují individuální zařazení v systému. Příznačně tuto neměnnost dotvrzuje i snový rámec celého příběhu: k revoltě nedošlo a ani se k ní tramvajačka Marie neodhodlá. Tyto paradoxy ovšem současně přispívají k otevřenějšímu vyznění, o něž se ovšem primárně zasluhuje mimořádné herectví Jiřiny Bohdalové. Její hrdinka za pomoci bohatého kostýmního vyzbrojení střídá své tváře, aby se nakonec vrátila k té nejvlastnější, odevzdané a trpné. (11.06.2023)