Strach

Úvodní příběh sice nepatří mezi nejlepší filmy s majorem Kalašem, ale pořád jde o příjemnou detektivku. Ideologické zabarvení v podobě špionáže pro zlý Západ naštěstí nepřevládá a beru ho jako úlitbu době, aby film vůbec prošel schvalováním. Tedy soudní líčení je vpravdě mrazivé a připomene úděsná 50. léta. Syrová černobílá kamera a chladná až strašidelná hudba napomáhají vytvářet tajemnou a tísnivou atmosféru. Velkou devizou jsou kvalitní herecké výkony. Netřeba zmiňovat Hrušínského s Brzobohatým, ale třeba i taková Jarmila Smejkalová v roli Milnerové strčí s přehledem současné herečky do kapsy. Stačí jí jen pohled, zachmuřené obočí, skleslé koutky a člověk hned ví, co prožívá. Napínavý příběh, mrtvoly a výborní herci za to zkrátka stojí. (16.04.2021)

Velmi příjemné vyšetřování s ještě příjemnějším hlavním duem vyšetřovatelů, kteří pro mě byli hlavním lákadlem pro zkouknutí. Pravda, trošku se mi toulala pozornost jinam, takže jsem se v ději ztrácela, ale i tak jsem si kriminálku vychutnala. U dalšího dílu už jsem dávala větší pozor. Musím se poplácat po rameni, že jsem poznala malého Potměšila. Uhádnout vraha bylo těžké, i když vyšetřování bylo velmi důkladné. Těším se na další díl a zajímavější vraždy mladých dam. (02.10.2023)

Odsýpající Schulhoffův celovečerní debut, ve kterém Kalaš ve své lehké aroganci a bez použití slovíček děkuji a prosím rozlouskne případ s ideologickým zabarvením. Zaměření na posluhovače prohnilého západu tomu ublížilo, ale chápu, že úlitby soudružským přáním byly průvodním jevem této doby. Nutno podotknout, že při pohledu na přístroje na nasávání pachů z hlíny či odhalovaní odstraněných tratolišť krve by Horatio z CSI Miami neměl hlavu na straně, ale nevěřícně s ní kroutil. A v okamžiku, kdy major zavolal z obchodu kolegům přibližnou lokaci, kde by se mohl ukrývat podezřelý a oni mu za pár desítek sekund zavolali zpět, že tam dotyčný není a chata je vykradená, by si slavný Horatio tu hlavu ukroutil.. (03.04.2020)

Ansámbl českých hereckých es v době, kdy je ještě takřka kojily jejich matičky. Nesmírně sympatické mi bylo zejména duo kriminalistů ve složení Hrušínský a Brzobohatý. Případ se zprvu zdál poněkud nezajímavý. Postupem času se však začaly objevovat nové a nové mrtvoly a divák se zaplétal do spletitého příběhu, který sahal až hodně do minulosti. Víc jsem si však užíval herce samotné, než tento příběh. [70 %] (29.09.2023)

„Tak co, podepsal se?“ Nepodepsal, nadporučíku Vargo. Ale Schulhoffův zřetelný rukopis tu už cítit byl. Jde znát, že oproti dalším Kalašovým případům Vrah skrývá tvář a Po stopách krve se zde všichni teprve rozehřívali. A i se zahrnutím Machova příspěvku Na kolejích čeká vrah (Sovák-Kalaš) z toho Strach vychází jako nejslabší příspěvek série (barevnou Diagnózu smrti nepočítám). To ale neznamená, že nejde o dobrou detektivku. Vraha jen těžko odhadnete a i dvojka vyšetřovatelů s tím má problémy. Ačkoliv vlastně nejde tolik o to, kdo to udělal, nýbrž proč, pozadí příběhu spolu s motivacemi postav rozhodují. Což pro někoho může být kamenem úrazu, jistou poplatnost době v tom totiž bohužel ucítíte, ale osobně jsem s tím neměl zas takový problém. Spíš mě trochu zklamalo, že ze všech zmíněných filmů je ve Strachu nejméně humoru (který případy osvěžoval a vyšetřovatele zlidšťoval), takhle jsem se víc pousmál snad jen u Potměšilova ucha. Překvapilo mě ovšem, že došlo i na (bohužel tendenční) soud. Celkově hodnotím slabšími 4*. (18.05.2019)