Vetřelec

Vetřelec je podobně jako Hvězdné války "instantní klasika" na poli sci-fi žánru. K tomu se navíc jedná o prvotřidní a naprosto brutální horor, který ve své době neměl obdoby. Z dnešního pohledu se sice o něco hůře sežvýkává Vetřelcův kostým a možná i tempo některých scén, ale film jako celek funguje překvapivě dobře. Ba dokonce skvěle. Nefalšovaný strach ze zvuků ve ventilaci, úlek a zhnusení, když se to monstrum objeví na obrazovce, to vše i po více než 40 letech funguje... 9/10 (21.01.2008)

Na astronautské hody na palubě nákladní lodi Nostromo se dostaví i ocasatý hybrid, vychutná si Kaneovu snídani a pak se v jedné z nejsilnějších scén vůbec provrtá na svět. Nepotřebuje plenky, ani mateřské mléko, protože roste doslova před očima a potravu si záhy obstará sám. Je to dokonalý organismus! Monstrum H. G. Gigera budí strach nejen u posádky, ale i u diváků. Potemnělé chodby, zákoutí, či průlezy Nostroma přináší infarktové scény. Výkřiky hrůzy skvěle rezonují s hrobovým tichem vesmírných dálav. Výsledek?? Nejpůsobivější sci-fi horor který ani po tolika letech neztratil vůbec nic ze svého mrazivého kouzla a kyselinového odéru. Ellen Ripleyová se navždy stala nebojácnou hrdinkou a její jméno zakořenilo jako jedno z nejznámějších. 11 miliónů dolarů(rozpočet)/105 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/41,5 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí) (15.04.2006)

Vetřelec je jeden z těch mnoha filmů, od kterejch jsem čekal hodně a dostal jsem málo. Neřikám, že to byl špatnej film, ale čekal jsem nějakou hustou atmosféru a zajímavej příběh a místo toho je tam akorát mimozemšťan, kterej to má zachránit tim, že vypadá hnusně a tečou z něho sračky a sliz. Já spíš upřednostňuju horory, který mě dokážou nějak přitáhnout atmosférou. Tohle zkrátka jako horor u mě moc nebodovalo. Dost mě překvapuje hodnocení 90%. Kdybych měl vybrat nějaký horory, který sázej na hnusně vypadajícího mimozemšťana, tak podle mě je třeba lepší (i když jen o trochu) Věc a oba 2 filmy pak jasně poráží Predátor. Pro mě je celkově Vetřelec spíš zklamání... (20.09.2006)

Vetřelec je jedním ze zásadních děl žánru sci-fi, který znamenal definitivní emancipaci sci-fi jako plnohodnotného žánru, který může spadat do áčkové kategorie a soutěžit o nejvyšší mety na filmových festivalech. Dokončil tak proces, který nastartoval Kubrick se svým snímkem 2001: Vesmírná odysea. Zároveň rehabilitoval motiv vesmírných "potvor", který byl zprofanovaný lacinými béčkovými snímky předchozích desetiletí. Režisér přistoupil k tématu s maximální vážností a pracoval jednak velmi pečlivě se scénářem, jednak si zvolil výtečného spolupracovníka v podobě do té doby nepříliš známého výtvarníka H. R. Gigera. Právě po výtvarné stránce jde o mimořádně podařený snímek, který používá širokou škálu barev k navození ponuré atmosféry. Mimozemská loď působí neobyčejně zvláštně. Prostředí opotřebované kosmické lodi plné nejrůznějších zvuků vydávaných technikou vytváří zvláštní napětí, které diváka neopouští až do posledních okamžiků. Pomalu se stupňující napětí střídají šokující "lekačky". Vetřelec působí originálním dojmem a vzbuzuje skutečný strach. Herci přistupovali k filmu se zřejmou skepsí, považovali ho za jeden z běžných laciných žánrových filmů a byli příjemně překvapeni výsledkem. Film katapultoval Sigourney Weaver mezi hvězdnou hereckou elitu a zaručil jí do budoucna velmi zajímavé honoráře. Ripleyová se stala její životní rolí a spousta fanoušků si ji s důstojnicí hvězdné lodi jednoduše ztotožnila. Pamatuji si na zoufalou snahu tehdejší omladiny dostat se na filmové představení do kina. Na film byl obrovský nával a navíc přístupný až od určitého věku. I s odstupem doby, byť dnes technicky už dávno není na špičce, má Vetřelec velmi působivou, plně funkční atmosféru. Celkový dojem: 100 %. (18.04.2008)

Nouzový signál, přistání na neznámé planetě, líheň vajec. A první přisátí. A dotáhnutí parazita mezi další členy posádky. Právě řady původně sedmičlenné posádky lodi Nostromo se v klaustrofobických prostorách povážlivě tenčí. Mezi nimi je astronautka Ripley, která zachovává chladnou hlavu a měrou vrchovatou se podílí na tom, že tu máme významný žánrový mezník, který se zapsal do historie sci-fi zlatým písmem. Vizuálně snímek vypadá špičkově a je vyloženě radost dívat se na něj na velkém plátně. Dietní rozpočet navíc téhle látce paradoxně pomáhá. Nesází na nějakou velkohubou akci, ale poctivě buduje atmosféru strachu, nabízí nespočet průletů skrze dlouhé chodby lodi, klaustrofobních ruchů a šumů a hlavně výtečnou vizuální podobu monstra. (04.07.2017)