Reklama

Reklama

Obsahy(1)

25 let po brutálních vraždách v městečku Woodsboro se na scéně objevuje nový vrah, který si nasadil na obličej kultovní bílou masku. Tentokrát se zaměří na teenagery, oživí tím dávno pohřbenou noční můru a opět odkryje strašidelnou minulost města. (Forum Film CZ)

Videa (2)

Trailer 5

Recenze (442)

Vančura 

všechny recenze uživatele

Ty metafikční píčoviny mě sraly už v jedničce (jejíž popularitu nechápu), a zde to už dosáhlo míry takřka nesnesitelné, což v kombinaci s nesympatickým obsazením (čest jediné výjimce jménem Jenna Ortega!), stupidními dialogy, příšerným soundtrackem a debilním dějem vedlo k tomu, že jsem to veskrze protrpěl. ()

castor 

všechny recenze uživatele

„I'm Sidney fucking Prescott. Of course I have a gun.“ Vrah v ikonické masce je zpět. Otázkou zůstává, zda jsme o to stáli. První dva díly miluju. Tehdy se ve videopůjčovnách neohřály, Wes Craven si dělal, co chtěl, v rozporu s očekáváním odkrouhl hlavní hereckou hvězdu hned v úvodu, byl nápaditý, přichystal řadu naschválů, sehnal snaživé herce a předložil šťavnaté scény i svižné dialogy. Duo Matt Bettinelli-Olpin a Tyler Gillett ovšem jen převařuje dobře známé motivy a schémata, a ač pomrkávají na diváky a znovu si utahujeme z pravidel hororového žánru i z všemožných filmových pokračování, pořád tomu něco chybí. Každopádně děvče z úvodu je držák, schytala toho dost, ale přežila, což je dostatečný důvod pro její starší sestru se po letech vrátit domů. Záhy se dozvíme i kus z její minulosti a tedy důvod, proč se k téhle značce měli vrátit i diváci. A statistický úřad v městečku Woodsboro bude muset zase pár obyvatel vyškrtat. Což nenechá spát několika starým známým (herecky mě bavil zejména David Arquette), kteří nakráčí do několika známých lokací (ale přiznejme si, že jejich účast je poněkud nadbytečná). Kamera postupně umírající omladinu zabírá z ideálního úhlu (zavírání dvířek nebo lednice) a hra odkud bubák vyskočí může začít. Potud je to fajn. Jenže pak začne naskakovat množství nesrovnalostí (prázdná nemocnice, postřelený Ghostface je druhý den jako rybička, nesedí, že by měl tolik síly – pochopíte po odhalení), feeling z druhé poloviny devadesátých let je pryč a ani ta hra na hádání, která z postav je vrah, nebaví (určitě uhádnete brzy). Docela mizerné je to s napětím, i střet lidského masa s velkým kuchyňským nožem se drží až nečekaně hodně (výjimky jsou) při zemi. A hlavně tři hvězdy dávám kvůli závěrečnému nenápaditému zúčtování v domě Stu Marchera (z jedničky). Pětka je asi lepší než číslo 3 a 4, ale na staré dobré časy rozhodně nemá. Tehdy se totiž Craven rozhodl, že nás nejen vyděsí, ale i pobaví. Natočil poctu žánru, plnou odkazů a stylových hlášek. Režisérské duo rovněž natočilo jistou poctu plnou odkazů, ale má jeden velký problém – nedokáže překvapit. Divák by čekal/přál si, že promažou jeho závity a začnou přepisovat hororovou historii, ale oni vlastně jen opisují to, co jsme milovali v roce 1996. ()

Reklama

Psychor odpad!

všechny recenze uživatele

Doba, kdy byl hororový žánr vnímán pouze jako prostor úniku a prostředek prostoduché zábavy, je (doufejme) nenávratně pryč a Matt Bettinelli-Olpin, Tyler Gillett ani jiní přivolávači starých pořádků na tom nemohou nic změnit. Pokud patříte mezi vzdělanější část publika, která je alespoň rámcově obeznámena s historií hororu a chápe tedy celý kontext, tak již bezpochyby tušíte, že narážím na Cravenův Scream z roku 1996. Tento kasovně veleúspěšný snímek bohužel otřásl hororovým žánrem do takové míry, že dalších deset let bojoval o holé přežití, kdy fanoušci žánru doslova trpěli u hororů plných humoru. Horor je z podstaty podvratný. Tečka. Pokud se někdo svou tvorbou vysmívá esenciálním základům hororové teorie, tak mě to jakožto zdejšího hororového experta bytostně uráží, a proto tento zhůvěřilý pokus o resuscitaci celé Scream franšízy nemohu ohodnotit jinak než odpadem. ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Wes Craven nejdříve v roce 1984 představil světu Freddyho Kruegera v Noční můře v Elm Street a světu tak nadělil jednoho z nejznámějších slasherových zabijáků. V roce 1996 poté Craven nakopl novou vlnu zájmu o slashery, kdy se chopil snímku Vřískot, který si z velké míry utahoval z hororových klišé a právě díky sebeuvědomění pravidel žánru a vyspělosti šlo o kritický a především divácký hit, který se dočkal celkem tří pokračování, které pokračovali směrem utahování si z klišé a především klišé v rámci slasherových pokračování. Wes Craven měl poté v plánu chopit se i pátého Vřískotu, v roce 2015 ovšem opustil svět a Vřískot 4 z roku 2011 tak zůstal jeho posledním celovečerním filmem. Po dekádě se nicméně série Vřískot opět vrací, kdy se režie chopila dvojice Matt Bettinelli-Olpin a Tyler Gillett zodpovědná za snímek Ready or Not/Krvavá nevěsta. Stojí návrat za Vřískotu za pozornost nebo má Wes Craven důvod k obracení se v hrobě?   Pátý Vřískot pracuje s tím, že od posledního Vřískotu uplynula celá dekáda a s tím si v jisté formě prošel vývojem hororový žánr. Zdrojový kód zůstává víceméně zachován a nový Vřískot dokáže vyvolat pocit, že přesně takhle nějak by ho natočil samotný Wes Craven. Betinelli-Olpin a Gillett Cravenův odkaz ctí a servírují nejspíš přesně to, co se dá od Vřískotu očekávat. Nebál bych se ovšem pátý Vřískot označit za nejchytřejší díl série právě od původního filmu a díky tomu i celkově nejlepší. Předchozí pokračování totiž prakticky s metahumorem již neznali míru a většinu času vlastně až příliš sázeli na to, že mohou být blbými filmy, protože si pořád tak trochu uvědomují, že spadají do kategorie blbých filmů. Nový Vřískot ovšem přichází s částečně čistým štítem, kdy sice sází na návrat staré známé trojice Dewey-Gale Weathers-Sidney Prescott, pozornost tu ovšem má především moderní generace teenagerů, která na horory pochopitelně pohlíží z tak trochu jiného úhlu než hrdinové v původním filmu.   I pátý Vřískot tak zůstává věrný odkazování na ostatní horory či přístupu Hollywoodu k slavným značkám. Dojde tak na řešení toho, že jsou jistá pokračování až přímo odkloněna od originálu, že jisté filmy radši ignorují filmy předchozí a také na to, že posedlost originálem může být někdy až nebezpečná. Pod slupkou typického hloupého slasheru se tak schovává další sofistikovaný horor, který odkazuje na Riana Johnsona, Jordana Peleea či horory s přesahem. A tím nový Vřískot bezpochyby je.   Původní čtveřice filmů se v podstatě točila kolem tří ústředních hrdinů, kdy o takové Neve Campbell v roli Sydney Prescott šlo snadno říci, že již od druhého Vřískotu nemá co hrát. Vztah reportérky Gale a policisty Deweyho poté v podstatě pořád fungoval na úrovni kolovrátku a o charakterním posunu těchto tří ústředních postav vlastně toho vlastně nebylo mnoho co říct , ani když se Vřískot v roce 2011 vrátil po 11 let dlouhé pauze. Ani páté řádění maniaka s Ghostface maskou se bez stálic série neobejde, protože je pro ně řádění tohoto maskovaného zabijáka pořád až příliš osobní (a nejzajímavější postavou ze staré gardy je ve finále Dewey, který má v rámci pátého Vřískotu nejlepší charakterní oblouk), pátý Vřískot se ovšem věnuje zcela novým postavám z generace Z. I nová generace má poté svého odborníky na horory, možná až očividně podezřelé osoby a především nové ústřední postavy, které zároveň rozšiřují mytologii. Rodinné historie či stěžejní pojítka jsou přitom zapojena smysluplně a přitom vlastně pořád následují stopy typických WTF zvratů v rámci žánru.   I pátý Vřískot dokáže obstát jako vyložený slasher, zároveň lehká mysteriózní detektivka a také i jako satirický komentář. Divák, který bude chtít čistou hororovou řezničinu se dočká, protože nový zabiják v masce Ghostface se na svých obětech umí vyřádit. Ošizen ovšem nezůstane ani ten divák, který chce i něco víc. Přesně něco jako původní Vřískot. Je zvláštní si uvědomit, že má pátý Vřískot k tomu prvnímu nejblíž ze všech pokračování a to i přes to, že se režijní židle vyměnila až popáté. Svěží přístup je ovšem poznat a především se ukázalo, že byla rozumná volba s dalším Vřískotem počkat dekádu. A možná by se vyplatilo, aby se Vřískot vždy vracel v obdobích, kdy si žánr projde tak razantním vývojem.   Nový Vřískot dokáže pracovat s napětím a i z něj si v jistých momentech utahovat neskutečně chytrým způsobem. Stejně jako po vzoru původního Vřískotu se dokáže pracovat s očekáváním ohledně toho, kdo přesně se vlastně pod maskou skrývá a až do posledních chvil dokáže Vřískot za pochodu šokovat. V jistých momentech sice dojde k momentům, kdy je opět hra s metahumorem a sázením na to, že jde o film držící se pravidel hloupých filmů na hraně, většinu času ovšem pátý Vřískot je skutečně chytrý a souboj s hranicí mezi utahováním si z blbých filmů a regulérně blbým filmem zvládá skutečně nejlépe ze všech pokračování Vřískotu.   Pátému Vřískotu možná dělá problém slabší rozjezd a zakomponování Gale a Sidney do scénáře Jamese Vanderbilta a Guye Busicka možná mohlo být tak trochu více sofistikovanější a rovnou bych si dovolil říct, že se mohl pátý Vřískot obejít bez původní Final Girl. Nové postavy totiž ve finále dokážou dostatečně obstát sami o sobě a jediný Dewey se skutečně dočkává nějakého alespoň trochu zajímavého charakterního archu. Noví herci jsou ve svých rolích velmi dobří, na poměry slasheru až nadstandardně dobří. V některých případech jsou sice nové postavy vyloženě variací na postavy jako Randy či právě Sidney a některé nejsou ve finále k ničemu jinému, než aby měl i tentokrát Ghostface tučné konto obětí, přesto Vřískot většinu času nelpí čistě na staré gardě a je to jen dobře.   Vřískot se po letech vrátil v podobě svěžího startu, který dokazuje, že dekáda je přesně ta ideální pauza, kterou tahle série potřebuje. I přes svěžest ovšem ctí odkaz Wese Cravena a je téměř chytrá, zábavná a šokující jako klasika z roku 1996. Dodává vlastně přesně to co se dalo od nového Vřískotu očekávat, ovšem skutečně v sympatické formě. Craven nemá důvod k tomu se v hrobě obracet, naopak se jeho duch nejspíš široce usmívá..... Viděno v kině: 3x () (méně) (více)

pepo 

všechny recenze uživatele

Podarilo sa. Chcelo by to vsak uz trochu zmenu konceptu alebo nabrat viac odvahy ist trochu inym smerom. Je to super natocene, napinave, uvedomele a obcas vylozene super (natahovanie jednej sceny je mega). Bohuzial, piatykrat to iste. Ale keby bola kazda 5ka kvalitna a drzala uroven, bol by svet hned krajsi 7/10 ()

Galerie (54)

Zajímavosti (33)

  • Sidney Prescott (Neve Campbell) a Sam Carpenter (Melissa Barrera) mají mimo hlavní roli ve franšíze společnou ještě jednu věc – dva členové jejich rodin byli vrahy v minulých filmech Vřískotu. V případě Sidney jde o jejího nevlastního bratra Romana Bridgera (vrah ve filmu Vřískot 3, 2000) a její sestřenici Jill Roberts (vrah ve filmu Vřískot 4, 2011), v případě Sam to byl její otec Billy Loomis (vrah ve filmu Vřískot 1, 1996) a její babička Nancy Loomis (vrah ve filmu Vřískot 2, 1997). (kesinaa)

Související novinky

Sedmý Vřískot vítá staré známé

Sedmý Vřískot vítá staré známé

12.03.2024

Kolem vřískající série bylo v nedávných měsících poměrně velké rušno. Poslední Vřískot 6, jenž měl premiéru zhruba před rokem, v kinech vydělal slušné peníze, stejně jako jeho předchůdce pátý díl,… (více)

Sedmý Vřískot střídá post režiséra

Sedmý Vřískot střídá post režiséra

03.08.2023

Oblíbená hororová řada opět mění tvůrčí tým. Poté, co otěže nad sérií původních čtyř filmů z let 1996 až 2011 v režii legendárního Wese Cravena v roce 2022 převzalo režijní duo Matt Bettinelli-Olpin… (více)

Reboot Spy Kids našel hlavní hvězdy

Reboot Spy Kids našel hlavní hvězdy

27.06.2022

Po úspěchu snímku Můžeme být hrdinové režiséra Roberta Rodrigueze (Alita: Bojový Anděl, Spy Kids: Špioni v akci) se Netflix rozhodl prodloužit spolupráci se známým tvůrcem, a to rovnou do takové míry… (více)

Diverzita ve filmech vede k vyšším tržbám

Diverzita ve filmech vede k vyšším tržbám

25.04.2022

Co si fanoušci mohli už dávno domyslet, nyní potvrdila nejnovější studia. Jedním z největších témat moderního Hollywoodu je v posledních letech tlak na smysluplnější rozmanitost ve filmovém průmyslu.… (více)

Reklama

Reklama