Nejistá sezóna

po injekci dvou "cimrmanů" ve dvou dnech začínám tomuto fenoménu (ne)bezpečně přicházet na chuť. 80%. [Festival nad řekou, 2010] (08.08.2010)

85% - Jinak než velmi nadprůměrně to ani dopadnout nemohlo, když to měli na starost Svěrák se Smoljakem... :) (14.09.2007)

Už to tenkrát začínlo trochu jít - dělat si srandu z ředitelů umění, kultury a ideologie. Je moc dobře, že toho "Cimrmani" využili právě v tomo teprve vznikajícím uvolňovaní, kdy byli onoho posměchu a sarkasmu plní. Později by to už buď nevzniko, nebo nebo by to v retrospektivním ohlížení ztratilo ten správný říz. (25.02.2011)

Vůbec ne cimrmanovská komedie, ale hodně hezká melancholická, místy smutná, sonda do tehdejší doby a asi i do zákulisí souboru Svěrákova + Smoljakova divadla. (06.09.2007)

Ač bohužel zdejší osazenstvo dokáže ve všem vidět jen ideologické vyznění, které se dá najít v reáliích, tak si myslím, že sezóna je jednak nutností pro každého cimrmanofanouška a jednak hodně pěkný dobový film. Nic víc, nic míň. S ideologií jděte někam na svoje filmařský fakulty, nebo dál. (22.05.2008)

Smoljak- Svěrákovský humor nemôže sklamať, aj keď miestami to trošku strácalo na sile. Hlavne z dôvodu často opakujúcich sa príbehových prvkov v dejovej linke. Aj keď na druhú stranu to chápem, asi tak totiž nejak vyzeralo borenie sa divadelníkov totalitným bahnom. Každodenný boj o svoju existenciu. Nadpriemer. 75/100 (14.03.2020)

O jednom souboru, který baví lid už téměř 40 let a o době, ve které nic nebylo lehké. Vtipné, trefné, ale i dost mrazivé, soudruzi. [Přesná stopáž: 89 min] (25.12.2009)

Dokument. Krom cimrmanologů (včetně jejich pomvědů) hrajících zde sebe samé (srov. též příjmení Špaček nebo Melichar) vidím jen samé neznámé herce (včetně jistého Karla Kachyni) hrající šedivé lidi (z nichž zvláště hodná paní provozní je famózně autentická) v šedivém městě, šedivém sále, šedivých chodbách, šedivých kancelářích . Vypustil bych tu nudnou pasáž s těmi čísly. Zvedněte tu rukavici! (21.03.2012)

Nádherně poklidný film o neklidné (nejen) divadelní době jednoho všem známého souboru. Autentičnost a reálnost scénáře dodává snímku neopakovatelnou atmosféru. Cimrmani si napsali takové ohlédnutí za svou prací, která byla skutečně od srdce a z lásky k divadlu. Nelehké, dnes již směšně působící překážky v tvorbě a sice malé, ale patrné rebelantství vůči pravidlům "Já tam nechám toho cikána, ne?". Jasně se uvolňující atmosféra konce 80tých let určitě dopomohla k jisté pravdomluvnosti o tehdejších poměrech a možnostech divadelních umělců. "Když je člověk na něco krátkej, měl by si z toho dělat aspoň srandu, to platí o smrti i o politice". (05.11.2012)

„Když je člověk na něco krátkej, tak si z toho aspoň musí dělat srandu. To platí o smrti i o politice.“ Takové mírně melancholické pozastavení nad každodenními problémy Divadla Járy Cimrmana v době, kdy si člověk musel dávat bacha na to co říká. Je to takový milý a nostalgický pohled do zákulisí jednoho z největších českých kulturních fenoménů české divadelní scény. Plnohodnotné dílo. (23.09.2012)

V roce 1987 vznikla celkem hořká komedie, která se satirickým podtextem líčí peripetie malého divadelního souboru, který si říká Divadlo starých forem, a jehož ústředními protagonisty jsou Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Přestože má divadlo úspěch u publika, má také současně neustále potíže s nadřízenými orgány tehdejšího totalitního režimu. Většinu absurdních situací, popisovaných ve filmu, tvůrci sami ve své divadelní praxi prožili. Možná v dobách totality to mohl být dobrý film, ale dnes už bohužel působí vyčpěle a výrazně ztratil na aktuálnosti. 40% (03.03.2009)

Obsah je velice zajímavý a nevím, kde vzali Cimrmani herce (???), kteří hrají kontrolory z Národního výboru, ale všichni do jednoho jsou mrazivě přesní. Film má velice dokumentární nádech a označovat jej za komedii, bych se osobně zdráhal. (05.09.2007)

je neuvěřitelné ( vzhledem k podmínkám v jakých vše vznikalo a jakými " porodními " bolestmi si divadlo po celou dobu své existence procházelo) , že dotyční pánové v sobě nacházeli stále novou sílu bavit diváky a toto jejich nadšení přetrvalo až do současnosti.Tohle " řemeslo " je totiž především o LÁSCE, člověk k němu musí míti vztah. Tady se nedá nic šidit, ( vnímavý ) divák to okamžitě odhalí. Nejistá sezóna je hořkou komedíí, líčící s humorem vlastním tvůrcům, patřičným nadhledem a nádechem nostalgie, strasti " malého " divadla. Dotyční pánové jsou totiž také obyčejní lidé, řešící každodenní starosti. p.s. pro tyto pány a jejich druh humoru budu já mít vždy slabost.... (26.09.2010)

Nejistá sezona je na hranici divadla a filmu v tom zmysle, že množstvo vtipných scén sa odohráva na javisku a pre niekoho budú možno ťažiskom humoru filmu. Lenže množstvo výborného a častokrát aj ťažko postrehnuteľného humoru sa deje aj v "deji", takže Nejistá sezona je tak plnohodnotná komédia. Postavy sa oslovujú iba krstnými menami, čo bolo určite správne rozhodnutie, teória, že sa jedná o postavy hrajúce samých seba, je tak vtipným cimrmanovským spôsobom napadnuteľná. No ale podstatné je, že to čo má byť vtipné aj vtipné je, že kádri sú síce trochu prihoretí, ale nie sú karikatúrami a že tak divadelníci môžu hrať to, čo pripadá ľuďom v hľadisku vtipné. Inak by z toho bola asi dráma. (04.04.2014)

Svěrák se Smoljakem si konečně troufli dost otevřeně promluvit o politický situaci v minulým režimu (sice až dva roky před revolucí, ale přece). Film plyne přesně v duchu jejich her i filmů, takže není žádný překvapení, že jim z toho vyšel zdánlivě do absurdity stylizovanej tragikomickej obrázek vlády komoušských dementů nad vším (a tedy i nad "kulturou") v naší zemi, na kterým se na ty dementy ukazuje prstem, ba celou rukou. A zdá se, že jim to prošlo. Stylizace do absurdna je ale opravdu jenom zdánlivá, protože tenhle film je ve skutečnosti hlavně realistickej. Ve svojí době všemocní hodnotitelé-povolovatelé-zakazovatelé čehokoli jsou totiž z dnešního pohledu extrémně komičtí sami o sobě. Ovšem tenkrát to vlastně moc legrace nebyla, spíš bezmoc. Ostatně obličeje protagonistů při střetu s těmi blbci o tom vypovídají dostatečně. (12.12.2006)

No tak co k tomu říct...Divadlo Járy Cimrmana zbožňuji a tento film mi umožnil nahlédnout i do zákulisí. Navíc, film nechť je důkazem, že sranda se dá dělat ze všeho a kdykoliv. Úžasná reflexe doby, shrnutá do 88minut zábavy v dosti nahořklé atmosféře. Film se možná tváří jako komedie, ale skrývá se v něm mnohem víc. * * * * (06.11.2011)

Divadlo Járy cimrmana je prostě skvělé a tenhle jejich film nemá snad žádnou chybu. Film je veden v naprosto jiném duchu, než film Jára Cimrman ležící, spící, a právě tento styl mi více vyhovoval. Je v něm mnohem více toho běžného "cimrmanovského" divadelního humoru a taky se to vlastně celé točí kolem divadla. A pokud je to tedy vše dle skutečnosti (i když jména a vše tomu moc neodpovídá), tak to mělo DJC tedy hodně těžké (čemuž bych se ani nedivil ;)). Ať žijí Kydal a Rybník :D 9/10 (03.01.2007)

Zajímavý pohled do zákulisí oblíbeného divadla, o jehož těžkých začátcích jsem neměl povědomí. Hezké připomenutí pasáží některých her a vtipné zákulisní scény. Kvitoval jsem, že se nevyhnuli ani vnitřním problémům divadla, jako dochvilnost či presence herců na zkouškách nebo spory mezi samotnou tvůrčí dvojicí. Že to nebylo jen takové veřejné brečení před národem typu "nikde nás nechtěli nechat hrát a ještě nás censurovali"... 100% (07.06.2012)

Film o vzniku hry Posel z Liptákova. No neměli to s těmi komisemi lehké. Vysvětlovat, proč je tam studená Němka nebo proč jim po lokále běhá cikán s nožem v zádech. Můžeme tu vidět, jak vznikaly některé fóry. Třeba z pouhých přeřeků. Nebo jak se do hraní zapojuje první kulisák. "Tak já se podívám tady panu Daňkovi na ptáčka." :D (31.01.2013)

Trio Smoljak x Svěrák x Cimrman prostě patří k tomu nejvtipnějšímu, co se v našich luzích a hájích nachází. A je tomu už hodně dlouho. :) (15.12.2006)