Balada pro banditu

Úspěšně zakonzervovaná nálada doby; kdo se někdy nechal okouzlit „kotlíkářským“ viděním světa, tomu se tady intenzivně připomene jeho prostá emocionální síla. Střídání divadelní a filmové stylizace, možná ještě o kousek dotaženější než v JCSS, pozvedá jednoduchoučký příběh na symbolickou rovinu; mýtický úvod, čarodějnické scény s uhrančivou Blankou Rudovou(?), milostná obraznost, Polívkův slizoun hostinský nemají chybu. Muzika se zavrtá do uší a nevyleze, i když do lidové prostoty má daleko – když si člověk ty písničky zkusí zazpívat s kytarou, zjistí, že nejdou vůbec pěvecky ani muzikantsky „po srsti“, jsou samý rytmický a melodický naschvál a vyžadují víc než slušný rozsah. O to větší poklona zejména Donutilovi, jehož ve všech pozdějších polohách, ať hereckých nebo lidově bavičských, srdečně nemusím. Jen škoda, že film-představení neudrží vysoko nasazenou laťku celou dobu, po opravdu silném úvodu ztratí ve střední zbojnické části dech hlavně souhra choreografie s kamerou a magie se do velké míry vytratí. Vidět to naživo Na provázku, to musel být zážitek opravdu mimořádný. (28.12.2012)

Legendární představení brněnského divadla Husa na provázku na plátně moc nefunguje. Pro film se prostě divadelní výrazové prostředky nehodí a připadá mi to celé, jen jako by si pár lidí udělalo radost a zfilmovalo si svou ikonu. I na tehdejší měřítka je film z hlediska techniky odfláklý, hlevně zamrzí postsynchrony, které jsou opravdu příšerné - dívat se na detail Ivy Bittové, která otvírá pusu o slabiku pozadu, je tristní. Nad vodou se film drží jen díky písničkám. (15.06.2007)

Trampská kolektívno-táborákovo-guľášová kultúra a k tomu hudba ala Zelenáči ma nikdy neoslovovali. Muzikál divadla Husa na provázku prevedený do filmu ale stavia práve na tomto. Zrúcanina starého hradu, na ktorom sa koná divadelný potlach, country skupina hrá pesničky k tragickému príbehu lásky, samotní herci majú (mimo spevu) len krátke výstupy medzi spústou pesničiek. Našťastie nejde len o priamočiaro jednoduchý film. Premiešanie divadla v exteriéroch so zasnenými filmovými scénami, vyfarbené zábery krajiny zaliatej svetlom zapadajúceho slnka, zapojenie divákov do deja a spoľahlivé herecké výkony patria k pozitívam, zaraďujúci film k priemerným muzikálovým filmovým adaptáciám. (17.03.2005)

Trampský hippie muzikál o zbojníkovi z Podkarpatské Rusi, něco takového mohlo vzejít jedině z Provázku. Písně jsem znal, film ne (a původní představení vůbec), ale přesně takhle jsem si ho vlastně představoval. Je to lyrické, je to tragické, je to ohromně nápadité a své, má to kouzlo a když to skončí, ještě dlouho na to myslíte a ta skvělá hudba vám zní v hlavě. Miroslav Donutil je opravdu výborný, ale stejně jako jeho Nikola se mi líbily postavy Bolka Polívky a Jiřího Pechy. (04.10.2018)

kdysi jsem viděl představení v Mostě a docela to ve mě zůstalo...ale tohle fakt nee...kotlíkářská onanie...vypreparovaná pruda......nevim, co z toho příběhu vyhodili nebo jak to upravovali...ale každopádně to nějakym způsobem zjednodušili a zahustili...drama zmizelo, zůstala jenom metafora, která jen tak sama o sobě působí neuvěřitelně povrchně a průhledně.......je fajn, že se Sís snaží o budování svébytného filmového časoprostoru, ale je nedůsledný...kdyby to natočil uplně normálně jako klasickej film, udělal by líp...zcizováky mě místama fakt vadily...divadelnost iritovala.......písničky jsou blbě použité...narvané za sebou jako kdyby se jejich prostřednictvím měl vyprávět děj...ale to je nepochopení jejich funkce, kdy děj nenesou, ale dotvářejí, obohacují ho, tvoří jeho svrchní významovou vrstvu......baladičnost se uplně vytratila...vůbec jsem z toho necítil motiv blížící se smrti, tragičnost osudů jednotlivých postav, koloběh změn ve společnosti atd....na jednu stranu to byl ve své době určitě progresivní počin, ale zůstal ani ne na půli cesty...a těch pár zajímavých nápdů to nevytrhne... (19.11.2011)