Slunce, seno, erotika

Ano, tenhle díl se určitému většímu podílu trapnosti nevyhnul, ale co se mně na něm líbí jsou ty charaktery dovedený až do krajnosti. Hloupost lidí, která tu hraničí až s neexistencí mozku, maloměšťáctví (nebo spíš malovesničkovství) a čecháčkovství, závist, pomlouvání a posazení se na prdel před kýmkoliv z "venku" a tím spíš ještě z Ameriky. Pomyšlení, že si koupím kompl a hned mi miliony spadnou do klína, že na německýho prodejce vybalím zuby po mamince a ten mi kompl dá před nastavenou pěstí, pomyšlení, že tak dlouho režimem zakazovaná a potíraná erotika nás dokáže přiblížit "vyspělejším" státům ze západu. Tenhle film není ani tak k smíchu, ale k pláči a to proto, že spousta lidí taková opravdu je a není to rozhodně zanedbatelná spousta (o čemž svědčí i sledovanost některých pořadů). No a finále, kdy Helenka provolává Evropě obavy, že se Češi už blíží, se všemi těmi slepičinci, rozvrtaným dvorkem, řvoucí žárlící novomanželkou, senilní babičkou v posteli, hádavýma lidma, pivama a se vším tím uboze trapným, co se v tomto dílu stalo hlavním hrdinům, ten konec je prostě jedním z nejsatiričtějších konců českých komedií. (09.11.2006)

Úplně odpad to není, jenom je to strašně trapné. Na druhé straně je to nějaký odraz doby krátce po roce 89. A trochu guilty pleasure, takže jsem nemohl přestat koukat. Největší slanina tohohle díla je, ze oproti těm předchozím, které nějak ukazuji tehdejší vesnici, Erotika jede na nejlacinejsich trendech své doby. (21.05.2023)

Jednoznačně nejslabší díl celé trilogie. Dlouho jsem mu nemohl přijít na chuť, ale s přibývajícími stále hloupějšími novými českými komediemi jsem si uvědomil, že až tak špatný díl to není. Kdo spal u moře, ví, jak pravdivá slova jsou: Ty cikády řvou jako krávy! A živelné zájezdy Čechů do Itálie vypadaly přesně tak, jak ukázal Troška. Mnozí už na to ale neradi vzpomínají. Ještě více mě při dalších sledováních zaujala jakási ironická nostalgie. Když Matoušková řekne: Zlatý komunisti, ty po mně nikdá nic nechtěli, a kdyby mně to na hlavu spadnout mělo, bylo jim to jedno...., jednoho až zamrazí. A s časovým odstupem, kdy retro je v módě, v TV drhnou normalizační seriály a archivní věci v hlavním vysílacím čase - Chalupáři počínaje a ...když nám pánbůh archiv dal konče, pak je to mrazení dvojnásobné. Stejně jako úvahy - ale jakýpak soudruzi, co sme si to sme si...a my vám to nevzali, ale oni.... A snaha být světoví není v tom, že začneme pracovat, ale že vše zakonzervujeme a uděláme z toho věčný skanzen. V určitých momentech tak přechází zdánlivý humor v břitkou satiru naší společnosti. Zatímco někdo se pošklíbne nad parodií Lenina, jiný si uvědomí, že komunisti jsou stálou součástí naší společnosti, kterou prosákli odshora dolů a nazpět.... (05.08.2010)

nostalgické -1* taková vesnická taškařice, která snad moc neurazí a jedním z dílů Troškovy neplánované trilogie. Sice v současnosti, kdy se to objevuje minimálně 2-3 za rok na komerčních kanálech, je to už hodně omšelé a znovu bych se asi nekoukal. Prostě lidová zábava, která docela dobře ukazuje vztahy na menších vesnicích, jaké tam opravdu jsou. Skvělá Růžičková, které role sedí na míru a ostatní jen tak přicmrdávají ;-) Hodně hlášek se z těchto filmů staly kultovními. Ve srovnání jednotlivých dílů dopadl nejlíp ten druhý - u třetího úroveň rapidně klesá a jen se snaží ždímat z popularity předchozích co jde. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (06.12.2019)

V Hoštické trilogii vtipu ubývalo a trapnosti přibývalo. U "erotiky" už Troška naprosto přetočil výhibku směrem k estrádní a pokleslé zábavě. Množství starých pardálů s předchozích dílů nemůžou zakrýt ten zmatek, co nastal po nových pořádcích, jež Troška (k smůle diváků) náležitě využil. Kromě naprosto odpudivého dua Kaiser a Dejdar i samotný děj ke konci kulhá na obě nohy, což Troška nezachránil. Místy se možná zasmějete, ale pak si uvědomíte, že je Vám k smíchu upocená a teatrální zábava... Marná sláva - ta břitkost prvního dílu už navždy zmizela. (28.10.2005)