Stíny horkého léta

V době vzniku, kdy se filmový jazyk a řeč obrazů staly minimálným jevem Vláčil uchvacuje pečlivými kompozicemi a využitím nádherných exteriérů. Hlavně se mu však daří budovat tak hutnou a vygradovanou atmosféru, že se dá v tomto ohledu těžko srovnávat s jiným českým filmem (notný podíl na tom má také invenční až hypnotická hudba Zdeňka Lišky, která se hluboce zarývá pod kůži). Díky originální westernové stylizaci film neztrácí nic na svěžesti, i když ve srovnání s Vláčilovou předchozí tvorbou jde přeci jen o dost přímočarý příběh s jasným poselstvím, kterému chybí příznačná komplexnost. (27.08.2009)

Ohromný film. Přímo baladický způsob, jakým mistr Vláčil předvedl tak drsný příběh s vypořádáním se s poválečnou brutalitou, se dnes již moc nevidí. Snímek nijak výrazně nepropaguje ani práci v době dějiště čerstvě založeného Sboru národní bezpečnosti, ani se nesnaží za každou cenu podávat historickou pravdu o banderovcech. O to víc se soustřeďuje na vnitřní prožitky postav v existenciálně vypjaté situaci, v paměti mi z filmu utkvěla síla lidské statečnosti řadového chudého sedláka v střetu s ozbrojenou zločineckou skupinou. Dechberoucí dusná atmosféra, podtržena temnou Liškovou hudbou, často dlouhým mlčením i vizuálně vyšperkovanými záběry. Sparné léto, strašlivé tváře a pohledy banderovců, všude přítomný strach a napětí i síla manželského vztahů Ondřeje s Terezkou... Obsah, který mě hodně zasáhl až rozsekal, ale (nejen díky svému poselství) zanechal hluboký dojem. Také mě fascinuje Gustáv Valach v roli doktora.. úžasný! A v závěru mě dostalo, že na pohřeb dorazil i padlého největší protivník v osadě. Nářez! 100% (Filmová výzva 2018 - Karlas) (30.11.2018)

O pozitívach filmu výstižne popísali iní. Dodávam dve poznámky. 1. V komentároch som sa dočítal, že ide o alegóriu, hoci ja som film takto širokospektrálne nevnímal. Ale ak aj film je alegóriou okupácie ČSSR cudzími vojskami, tak potom celkom iste je zároveň alegóriou znárodňovania a zdruštevňovania, vykonávaného často hulvátmi bez spôsobov a vysvetľovania (mlčiace zlo). Druhá poznámka - počas návštev Ukrajiny často navštevujem miestne múzeá, no a na západnej Ukrajine som našiel minimálne dve (bývalé izby revolučných tradícií), kde je veľká časť expozície venovaná pamiatke Stepana Banderu - podľa tam dostupných archiválií a popiskov - historického nezlomného hrdinu, symbolu nacionalizmu a boja proti boľševizmu. (18.02.2013)

Psychologické drama par excellence, bezútěšnost horkého léta a nastavší situace na odlehlé usedlosti hluboko v lesích na diváka z filmu přímo sála, téměř na vlastní kůži lze pocítit pot stékající po tváři osamělého rolníka Barana, kterého tak výborně ztvárňuje Juraj Kukura, nebo strach a obavy rodiny, co bude po odchodu "hostů", jež nikdo nevítal... Mlčenlivé, ponuré, bezvýchodné... Jiří Bartoška je zde k nepoznání, zajímavá role pro něj... Film, u něhož si mimo jiné uvědomíte, že ty nejnespravedlivější rány osudu přichází odtud, odkud je očekáváte nejméně... 80% (18.01.2014)

Mistrovské dílo Františka Vláčila, ve kterém rozehrává takřka antickou tragédii odvahy, zodpovědnosti, zoufalství a statečnosti. Ondrej Baran je postavou, jež je se všemi těmito stavy konfrontována a musí ukázat, co v ní vlastně je. Příběh je více než symbolistický a přesto nepůsobí nikterak nerealistickým dojmem. Za nejgeniálnější Vláčilův počin zde považuji charakteristickou málomluvost, která je nejpřiznačnější pro pětici banderovců (zajímavě zamaskovaný Jiří Bartoška, Karel Chromík, Augustín Kubán, Zdeněk Kutil a Gustav Opočenský), jež za celý film nepronese ani slova a dorozumívá se pouze skrovnými gesty. I mluva, která je tu použita, zní zas z úst horalů neuvěřitelně nepřítomně a archaicky. Juraj Kukura tu pak odehrál snad svůj největší part celé kaiéry. (28.12.2004)