Údolí včel

Po formální stránce geniální snímek s naprosto skvostnou kamerou a výbornými výkony nejen hlavních herců (v menších rolích excelovali Josef Somr s Janou Hlaváčkovou). Jenže, jestliže mě film nedokáže chytnout po obsahové, emocionální a duchovní stránce a navíc mám po celou dobu pětadevadesátiminutové stopáže (subjektivně nekonečných pět hodin) pocit, že mě film kope do zadku, nemůžu hodnotit více jak třemi hvězdami. Nedokážu ani skousnout můj odpor k náboženským fanatikům a jejich žvástům všeho druhu. A ano, nejspíše jsem ignorant vůči tvorbě pana Vláčila, je na mě příliš geniální, stejně jako komentář Radka99. (opakovanou projekcí se již trápit nebudu) 70% (08.04.2012)

Někde jsem kdysi četl, že Údolí včel Vláčil natočil mimo jiné proto, aby byla využita rozsáhlá sbírka kostýmů a rekvizit po jeho Marketě Lazarové. A přitom mně osobně se Údolí líbí ještě víc než Marketa a navíc je i filmem kompaktnějším, jednodušším, tedy divácky přátelštějším. Jeden z nemnoha českých filmů, které považuju bez nadsázky za světové. A některé pasáže mi čas od času při nejrůznějších příležitostech stále přicházejí na mysl, jako třeba Kačerovo: "Co jsem se vrátil ze Svaté země, trpím strašnou žízní..." A mimochodem ten teatrální způsob, kterým pak vzápětí Ondřej Armina majzne, by mu v reálu zpřelámal prsty :) Taky mě pobavila Vláčilova údajná počáteční averze vůči mladému a neznámému Petru Čepkovi, který prý dle jeho slov nevypadal jako Slovan, ale spíš jako Avar. A Jan Kačer, který nakonec nezapomenutelně ztvárnil nezapomenutelnou postavu asketického a fanaticky zbožného latentního homosexuála Armina von Heide, byl zprvu Vláčilem uvažovaný pro roli Ondřeje, zajímavé. (07.09.2014)

Poslední pasáž mě naprosto rozsekala. S Markétkou Lazarovic to nemohu ani srovnávat. Neporovnatelně je pro mne údolí včel autentičtější a bližší. Všichni moc dobře víme, že Franta Vláčil to s historii umí, ale že až takhle. Neuvěřitelné! (25.08.2010)

Chladné a mrazivé obrazy Vláčilova středověku, tentokrát spojené jasnou dějovou linkou. Fanatický rytíř asketického křižáckého řádu Armin von Heide dokazuje, kam až může zajít náboženská víra v drsném 13. století. Sugestivní syrový film, který by se dal nazvat z pohledu křižáckého řádu hrdinským eposem za záchranu víry a lidské duše, z pohledu běžného člověka té doby náboženským fanatismem, který zmařil spoustu lidských životů. (08.05.2008)

Ono co taky takovému filmu vytknout. Nejlepší na něm je to, že ani nevíte co se vám na něm tak líbilo. Atmosféra připomíná Sedmou pečeť a první půli Andreje Rubleva, všechno je pomalé (až Vláčné .)) - tiché, děj je prostinký... Přesto je to všechno kompaktní a podivně to funguje... 8/10 (05.01.2007)

velmi ponurý snímek, který mi svou pochmurnou a temnou atmosférou hodně připomínal Vávrovo Kladivo na čarodějnice.. zmíněná ponurost spolu s náboženským fanatismem dle mého dokonale navozují atmosféru 13. století.. (15.04.2009)

"Slabost je nám vrozena a opouští nás, až když hnijeme v zemi.." (25.01.2015)

Sledoval jsem se zatajeným dechem. Silné téma konfliktu dvou přátel zabalené do fantastického audiovizuálního hávu.Středověká poetika jako řemen. Ústřední duo Kačer/Čepek v životní formě. Jeden z vrcholů naší kinematografie. Absolutní onanie..... (29.10.2008)

Vláčil dostál své pověsti a vlastně i odrazu svého jména. Údolí včel není diváckým filmem. Děj se posunuje jen velmi pomalu a dává vyniknout spíš dojmu tíživé monumentálnosti, kterou mají středověké malby. Stejně tak dialogů je poskrovnu a vesměs nemají pro vyznění filmu význam. Režisér by stejně tak mohl snímek natočit němý jen za doprovodu hudby. Nasnímání scén je velkolepé. Během filmu jsem si říkal, že vlastně každý záběr by se dal zastavit a vyvolat jako velkoplošná fotka. Všechny tyto aspekty nám přibližují středověk. Ne skutečný středověký život (místy jsem si říkal, že Vláčilovo zobrazení středověku je ve své snaze o drsnou špinavou realističnost až ZA skutečnou realitou), ale duchovní principy středověku, odvěký rozpor Boží a lidské existence. Život je v tomto pojetí jen hořká pouť k velkolepé spáse. Všechny postavy nesou rysy lidské nedokonalosti, dědičného hříchu lidstva. Ondřej a jeho matka, kteří se dopouštějí hříchu skrze krvesmilstvo, i Arnim, který dokáže předstírat sám sobě, že jedná ve jménu Boha, ale ve skutečnosti pravděpodobně Ondřeje miluje a jeho ženu zabije ze žárlivosti. Tak jako už několikrát, vyvstává do popření Vláčilova zájmu kritika náboženského fanatismu (která ve své době mohla být stejně tak přenesena na dogmatismus režimní), jenž jde proti přirozenosti lidského života a potlačuje základní životní touhy po lásce a štěstí. Nicméně, podobně založená Ďáblova past je snáze stravitelná a mám ji raději. (22.01.2010)

Nádherná historický Český snímek. František Vláčil prostě uměl. (03.10.2012)

Porovnání s Bergmanovou Sedmou pečetí je vskutku na místě, narozdíl od ní mě ale tento Vláčilův snímek ničím neobohatil a po většinu stopáže jsem se nudil. (19.08.2009)

Český filmy nemám moc v oblibě, i když starý mě skoro dycky překvapí. Tenhle mě taky překvapil, jenom opačnym způsobem. Těšila sem se na topkovej film, na nádhernejch 97 minut, ale dostalo se mi jenom zírání na nudnej děj a odpočítávání dývka. Vlastně ani nevim, proč dal do koše s kytkama ty netopýry. Puberťák nebo nechtěl macechu? (30.11.2008)

Může být báseň téhož vypravěče jiná? V Údolí včel tentýž vypravěč nepřekonává vrcholný svůj vrcholný obraz. Časově úspornější, formálně ale rozmáchlejší, hudebně obdobně mrazivé. Herecky je ovšem Čepek Čepkem - již pouze nenamlouvá hlavní figuru a s Janem Kačerem otevírají dechberoucí obraz souboje spoutaného lidského živlu a ortodoxní a až fanatickou vírou v nijak hezkém středověku. Úkaz filmového umění. (03.08.2013)

Tento historický snímek mám z filmů pana Vláčila nejraději, mýma očima se jedná o nádherný černobílý skvost, dokonale naplňuje mou představu ve všech ohledech, strhující příběh Ondřeje a Armina, otázky ohledně víry, osobní volby, možnost zvolit si vlastní způsob bytí, no a v neposlední řadě úvahy nad řádem, který pozvedne meč či dýku a vezme lidský život.. Ústřední herecký trojlístek - Jan Kačer, Petr Čepek, Věra Galatíková - úžasný, odehráli své role přesvědčivě a podmanivě, závěr zabolel stejně silně jako při prvním zhlédnutí.. Plus překrásná hudba Zdeňka Lišky.. (07.05.2022)

Vláčil, ma už svojím opusom magnum MARKÉTA LAZAROVÁ, mimo remeselnej stránky, ktovie ako neuchvátil. Jeho historické snímky sú poetickejšie, ako ktorákoľvek balada z rúk tých najslávnejších slovanských spisovateľov. ÚDOLIE je koncenrovaná obrazová poema, ktorá by sa možno, s určitými pocitmi, lepšie čítala ako pozerala. Avšak paradoxne, by sme prišli o krásne vizuálne obrazy. (10.05.2023)

Jen jedno slovo: "Krása" (15.08.2009)

Tento historický film, ktorý František Vláčil nakrútil na motívy románu V. Kornera, rozpráva o rozporoch medzi rehoľnými dogmami a každodenným životom. Vláčil konfrontoval postoje a názory Ondřeja (Petr Čepek), ktorý túži po láske k žene a deťom, s krutými ideálmi a dogmami jeho priateľa bezcitného askétu Armina (Jan Kačer). Išlo o nadčasovú tému, prostredníctvom ktorej Vláčil vypovedal aj o spoločenskej realite 60. rokov 20. storočia, teda o rozpore medzi komunistickou dogmatikou a túžbou po slobodnom živote. Myslím, že film Údolí včel je dodnes divácky príťažlivý najmä kvôli svojmu výtvarnému riešeniu a myšlienkovej hĺbke. (20.01.2010)

Nezapomenutelný zážitek - výborná atmosféra, příběh, herci. (29.07.2011)

Markéta Lazarová zůstává i nadále pro mne číslem jedna, ale Údolí včel si i tak zasluhuje plný počet *. Jde o krásný a opět nádherně "vláčilovsky" pojatý historický příběh. Říkám si, co Armin za svůj fanatismus schovával. Snažil se umlčet "bzukot včel" ve své hlavě?? I on pochyboval. Žil spíše v pravdě Ondřej? Pro mne ano. Zkoušek (překážek a bolestí) je v životě tolik a když nějakou nezvládneme, přijde znovu a v daleko větší intenzitě. Tak proč se sám trestat za neúspěch? Slyším stále mnichovu větu:" Pane odpusť jim. Život je potrestá sám." (18.04.2008)

Na poslední půlhodinku už sem byl pěkně zhulenej, ale možná o to to bylo lepší. (06.10.2009)