Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po bitvě u Sudoměře se husitské hnutí šíří po celé zemi a lidé odcházejí budovat opevnění města Tábor. Pražané žádají o pomoc proti Zikmundovým vojákům a táborští pod vedením Jana Žižky se vydávají ku Praze Opevní se na hoře Vítkově, aby se v krvavé bitvě střetli s početným Zikmundovým vojskem. (oficiální text distributora)

Videa (1)

TV spot

Recenze (135)

Historik 

všechny recenze uživatele

Já si myslím, že ta Vávrova trilogie není tak špatná, jak se o ní říká. Jistě, je to didaktické, ilustračně popularizační, zjednodušující, místy i naivní, používá se tu slovník padesátých let, ale přesto je to dobře koukatelné. Jsou to velkoryse udělané filmy s výbornou režií. Na to, v jaké době filmy vznikly, je to dobrý počin. Rozhodně to mohlo být horší, kdyby to točil nějaký břídil a skutečný zaprodanec režimu. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Z ohlasů na toto monumentální dílo je nejlepší citace z dobového pramene, která jen potvrzuje oprávněnost všeho, o čem dnes mluví devadesátník-pamětník Vávra. Jasné Žižkovo odlišení nejen od adamitů, ale i sebestředného Želivského nejlépe vypovídá o hodnotovém směřování filmu, které je v plném souladu s Žižkovým životem (pozdější odchod z Tábora do Hradce Králové). Zpochybňování vítkovské bitvy nemůže nic změnit na jejím celkovém kontextu i úspěšném odolávání katolické křižácké přesile. Skvělý Štěpánkův výkon v tomto završujícím dílu dosahuje rovněž svého vyvrcholení - živý muž-pragmatický idealista splývá se svou epochou do dvojjediného symbolu. Symbolu demokratického češství. Prokop Veliký, Jiří z Poděbrad, Jan Blahoslav, Jan Ámos Komenský, Josef Dobrovský, František Palacký, Karel Havlíček Borovský, TGM - zhruba takto probíhá další nosná linka pozdějšího dějinného bytí také Žižkova a Husova odkazu. Zlomem, který dal této snaze její nadčasový ráz, byla právě bitva na Vítkově hoře. A tak patos a celé velkolepé pojetí Palackého koncepce jsou víc než oprávněny. Národní malosti si užíváme do sytosti - proč si alespoň čas od času nepřipomínat také momenty a chvíle jejího opaku? ()

Reklama

Milwa 

všechny recenze uživatele

Od školního věku jsem k tomuto filmu měla předsudky, byl mi popisován jako historický film nulové hodnoty velmi poplatný době. Nemohu jinak, než oponovat. Po zhlédnutí musím říci, že jde o vysoce kvalitní historický film po všech stránkách. Takzvaná ideologie lze snad spatřit jen v zobrazení ideologie husitsví, která byla ve své podstatě totožná se socialismem. Není to ideologické zmanipulování, pouze interpretace. Tento film věrně ukazuje tehdejší společnost v její různorodosti. Není to jen černobílé zobrazení dobrých husitů a zlých katolíků. Jsou zde nastíněny vznikající různorodé frakce husitů, jako byli Táboři, Želivského Pražani, nebo Adamité, na druhé straně ukazuje tehdejší moc a morální stav katolické církve. Jediné, co mi přišlo trochu více přitažené za vlasy byly scény se silnou propagací českého nacionalismu. Co musím velmi vyzdvihnout je kamera a režie a herecké obsazení. Tak bravurně zvládnuté davové scény bez jakýchkoli výdobytků moderní techniky jsem neviděla. Také výprava byla nadstandardní. Do hlavy se mi vkrádá přirovnání k trilogii Pán prstenu.. ..ale ta naše je o 50 let starší. Každému tento film doporučím a doufám, že v budoucnu nebude tak opomíjen, byla by to škoda. Smekám před panem Vávrou. ()

Zagros 

všechny recenze uživatele

Třetí díl velkolepé husitské trilogie je důstojným završením celého díla. Sice se tendenčnosti nevyhneme ani tentokrát, ale celková "politická" situace je nastíněna dobře a vyznění, že boje pánů o moc nakonec vždy odnesou především ti nejchudší, je pravdivé v každé době a situaci. Ten, kdo má majetek a moc se bije za to, co má. Kdo nic nemá, musí se bít za pravdu a čest. Třikrát bravo Otakaru Vávrovi. Celá trilogie je jedním z největších děl československé filmové tvorby. Byl bych moc rád, kdyby se této látky ještě někdy někdo ujmul. Jen se obávám, že by to jen stěží někdo dokázal lépe. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Opět skvěle zpracovaná, velkoryse výpravně pojatá freska z dob českého husitství. Film je zcela v područí Zdeňka Nejedlého, potažmo jeho vzorů, což nám ovšem z dnešní perspektivy nemůže vadit. Velice realisticky zobrazeno nebezpečí zpátečnictví i radikalizace a jejich potlačení. Při sledování bitvy na Vítkově si připadám jako při četbě Palackého veledíla:"Geschichte des tschechischen Volkes in Böhmen und Mähren". ()

Galerie (57)

Zajímavosti (14)

  • Otto Lackovič (Ondřej) dostal počas natáčania filmu telegram od brata, že jeho mama je vážne chorá a leží v nemocnici v Nitre. Nevedel, ako sa má zachovať a pomohla mu pomocná režisérka Věra Ženíšková, ktorá zobrala od neho telegram a zaniesla ho produkčnému, ktorým bol František Milič. Ten následne po dohovore s hercom mu objednal aerotaxi lietadlo a dostal dva dni voľno. Keď sa Lackovič vrátil naspäť na natáčanie, povedal produkčnému Miličovi, že z vďačnosti sa zrieka honoráru za filmy Jan Žižka (1955) a Proti všem a bude hrať zadarmo. František Milič mu nato odpovedal: "Otíku, prosim tě, komunisti mají peněz jako smetí." (Raccoon.city)
  • V záběru svlékající se zfanatizované táborské ženy (Blanka Waleská) je vidět ramínko od podprsenky, která v 15. století ještě neexistovala; na poradě před bitvou na Vítkově má Jan Žižka (Zdeněk Štěpánek) v jedné scéně před sebou na stole červenou čepici lemovanou kožešinou, ale následně má před sebou místo čepice železnou přilbu; při útoku na Vítkov kopne jeden z jedoucích koní do velikého kamene, a ten odletí jako pírko; Jaroslav Vojta, který hraje ve filmu Šimona „Ohnivce“, se účastní bitvy u Tábora a je zabit jako fanatický Pikart na Příběnicích, ale vzápětí bojuje opět živý na pražském Vítkově. (krib)
  • Po závěrečné bitvě na Vítkově Jan Želivský (František Horák) vyhlásil nad Prahou diktaturu a zahájil teror proti všem nepřátelům husitské revoluce. Postavil se do čela husitů při tažení do východních Čech a po fatální chybě v bitvě u Mostu jej nahradil Jan Žižka (Zdeněk Štěpánek). Nakonec byl Jan Želivský zajat a popraven v Praze roku 1422. (Nick321)

Související novinky

Otakar Vávra: 1911 - 2011

Otakar Vávra: 1911 - 2011

16.09.2011

Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)

Reklama

Reklama