Dracula

Společnost Universal vydala v nedávné době celou kolekci klasických černobílých hororů ze 30. - 50. let. Prvním v řadě, bráno chronologicky, je Dracula. Ze strany Universalu šlo v tehdejší době o poněkud riskantní experiment, ale vzhledem k tomu, že posléze vznikla další a další pokračování, a následně i mnohé následující filmy s jinými monstry, vyplatilo se. Režie Draculy se ujal Tod Browning, do té doby režisér spíše romantických příběhů, v hlavní roli upířího hraběte se rázem proslavil maďarský přistěhovalec Bela Lugosi.   Bram Stoker by možná v tomto filmu svého Draculu nepoznal – místo v Transylvánii se ocitáme v Maďarsku, postavy mají poněkud pozměněné role i osudy, ale to nic nemění na tom, že vznikla na svou dobu úctyhodná adaptace, plná temných příšeří, rozlehlých prostor plných pavučin a tajuplných schodišť, ale i zajímavého příběhu, kdy se Dracula přestěhuje do anglického opatství a začne se zajímat o zdejší možné oběti.   Obraz – samozřejmě ve formátu 1,33:1 (4:3) – prošel digitálním vyčištěním, i když vzhledem ke stáří se zde najdou chybky. O mnoho lépe si pochutnají uši na zvuku sice v Dolby Digital 2.0, ale rovněž vyčištěném. Tento původní zvuk neobsahuje hudbu, jen dialogy a ruchy. A tak jsme hned u prvního z bonusů, a to hudební stopy (doplněné samozřejmě o ony původní ruchy a dialogy), kterou složil fenomenální minimalista Philip Glass a jeho hudba skutečně naprosto souzní s duchem filmu, a navíc zní v Dolby Digital 5.1!   K filmu si můžete pustit komentář filmového historika Davida J. Skala, který nám prozradí mnohé zajímavosti o natáčení i hercích, o kulisách či kameře. Stejně tak následný více jak půlhodinový dokument představí různé zajímavosti z natáčení filmu, o hercích, o filmových i divadelních předchůdcích a následovnících tohoto filmu, a samozřejmě nemůže chybět povídání a ukázky o dalších „draculovských“ dílech.   Jako třešnička na závěr je zde množství plakátů, fotografií a také trailer. (06.06.2022)

Dracula z roku 1931 je tím typem filmu, kolem kterého se vytvoří obrovské haló a jeden pak od něj očekává něco, co ten film snad ani nemůže nabídnout. Přesto má tato klasická verze svoje kouzlo a to samozřejmě hlavně díky ústřední postavě, Bela Lugosi vypadá přesně tak, jak bych si upírského hraběte představoval. Co mi tam naopak docela zásadně chybělo, byla absolutní absence ikonických upírských tesáků. A ještě musím vyzdvihnout jednu věc- promo plakáty, tomuto já říkám umění, krása. (04.05.2014)

Uf, takže další klasika, která mě nechává naprosto chladným. Snad proto, že nadevše uznávám románovou předlohu a miluju Murnauova Nosferatu (což je podle mě nejlepší horror, který kdy byl natočen). Tohle je prostě jen útržkovitý, zkratkovitý a notně volně převyprávěný výcuc ze Stokerova příběhu. Jen jako několik poznámek k příběhu. Lugosi je až k smíchu a přehnaně teatrální (působivý je jen v záběrech, kdy se nedívá do kamery). Takovou degradaci, zparodování a karikaturu kultovní postavy by člověk pohledal... Jo, pár světlých a působivých okamžiků to má, např. Draculovy upírky jsou parádní, škoda jen, že dostaly tak málo prostoru. Otevírání rakví je taky fajn. Snad Stokerova vdova litovala, že se soudila s Murnauem (byť jen o autorská práva). Miluju černobílé filmy, mám rád černobílé horrory, ale tohle... Tohle mi vážně nesedlo a dost mě to zklamalo. 1.5* 101 hororů, které musíte vidět, než umřete 77/101. (05.11.2021)

Tohle na mě vůbec nezapůsobilo cely film takový tmavý :-D (31.03.2017)

"There are worse things waiting for a man, than death." (31.03.2008)

Dnes již poněkud zastaralé (podle mě působí naivněji než Murnauův Nosferatu), ale stále kultovní zpracování knihy B. Stokera. Bela Lugosi v současnosti působí už trochu směšně, ale některé scénu jsou prostě nezapomenutelné a především úvod v Transylvánii a konec v opatství Whitby. (12.08.2006)

Démonický Bela v nesmrtelné klasice , která ani po tolika letech neztrácí své neopakovatelné kouzlo. Čím jsem starší tím více si to vychutnávám. (22.10.2007)

Já vím, že přelom 20. a 30. let nebyl k filmu, zejména v přechodu na použitelná zvuková zařízení, nikterak přívětivý. Vím, že film je z velké části zápas s technologickým zázemím, realitou a představami, ale omluvte mě, nechci být u něčeho tak vzdálenému tradičnímu zážitku, jako je statický a ve všech směrech nemrtvý Drákula. Je přinejmenším úsměvné sledovat ateliéry připomínající divadelní jeviště, do nichž postavy vchází a odchází bez ohlášení, účelově a naprosto antiklimaticky. Nejpůsobivější jsou pak chvíle, kdy odchod z rámu obrazu, zabírajícího malou část pokoje, znamená automaticky odchod z celé scény. Ano, zvuk z počátku film skutečně zabil, minimálně pro ty méně zkušené (nic proti Browningovy, čistě ateliérová politika Universalu mu asi moc prostoru neposkytovala). (22.02.2013)

Škoda, že v upírském filmu nešli vidět upírské zuby a kousance. Mrzí mě, že ve filmu nezní hudba; odfláknutá režie Toda Browninga, který vše co bylo napínavé - nedokončil nebo spíš odporně sestříhal. Nejlepším na celém filmu je vynikající a možno i nejlepší představitel hraběte Draculy -> Bela Lugosi. (24.08.2010)

Nosferatu pre mňa znie strašidelnejšie než Dracula, taktiež ten starší film mal perfektnú hudbu a bol strašidelnejší, tu naopak úplne chýbala, čiže podľa tohto by to mal byť skôr prepadák, no film nebol nudný a tiež nemal prehnanú dĺžku. Bol to obyčajný priemerný film, ktorý síce miestami napríklad nasvietením Draculovho oka vyznieval skôr smiešne, no nedá sa povedať, že by niečo pokazil. (22.07.2013)

Legendární zpracování Stokerova příběhu představuje divákům poprvé pozdější pilíř hororvých filmů společnosti Universal Belu Lugosiho v roli démonického hraběte Drákuly. A je to právě Lugosi díky kterému stojí za to vidět tento jinak celkem průměrný Browningův film znovu a znovu. Děj je oproti předloze dosti pozměněn (odpovídá divadelní hře, ve které hrál Lugosi Dráculu o několik let dříve) a okleštěn a film je zbytečně krátký. Tím vzniká plno nelogičností a nerozvinutých zápletek (například nemrtvá Lucy sající krev malých dětí, která se tam jen tak mihne, aniž by se s ní cokoliv stalo atd.). Z herců kromě již zmíněného Lugosiho zaujme ještě Dwight Frye, kterému role šíleného Renfielda požírajícího mouchy sedla více než dokonale („Yes Master!!“) a Edward van Sloan, jehož Van Helsing je také dosti sympatický. Oproti tomu hlavní klaďas David Manners coby Johnatan Harker působí tragicky (v Mumii o rok později už je o hodně sympatičtější) a krásná Helen Chandlerová v roli Míny je zase místama nudná, unylá a celkově nevýrazná. Pokud byste od upírského filmu čekali zakrvavené špičáky, malé dírky na krku od kousnutí anebo dřevěný kůl trčící z Drákulova srdce při jeho zabití, nedočkáte se. Ono to tam jaksi všechno samozřejmě je, ale jaksi to kamera ani jednou nezabere. No ale všechna tato negativa, která jsem právě vyjmenoval musí být zapomenuta, neboť je tu mistr Bela Lugosi, se svým pláštěm, ve kterém byl i později pohřben (na žádost své bývalé ženy a syna, nikoliv svou vlastní, jak se mylně traduje), svýma uhrančivýma očima, a kultovníma hláškama („I never drink … wine.“ „For the one who has not lived even a single life-time, you’re a wise man, Van Helsing.“ atd.). Dalším velmi silným atributem je Bélova angličtina s velmi zvláštním přízvukem a intonací. Díky ní i obyčejná věta „I am Dracula“ zní tajemně. Bez představitele titulní role by to byl jen jeden z mnoha černobílých hororů, které jsem viděl a který už asi pravděpodobně neuvidím, ale mistr Lugosi z tohoto dílka činí neobvyklou podívanou a velmi silný filmový zážitek. Poslední věc, kterou bych vyzdvihl je ticho. Až na scénu v opeře zde neuslyšíte žádný hudební doprovod a tento neobvyklý soundtrack nádherně doplňuje temnou, ponurou atmosféru Drákuly. Kdyby odpadly alespoň některé z negativ, o kterých jsem mluvil výše, nerozpakoval bych se a dal filmu pět hvězdiček, takhle zatím zůstanu u čtyř. (31.03.2008)

Dobovo strašidelné, kúzelné a strhujúce. Síce sa tu nedočkáme akcie a trikov ala VAN HELSING, to čo vás pohltí je jeho neopakovateľná atmosféra s brilantným Belom Lugosim. Klenot hororového žánru spolu so svojím filmovým bratom Frankensteinom z toho istého roku. (07.09.2010)

Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete. (18.11.2010)

Veľmi mám rád staré filmy,lebo sa silno držia atmosféry.A tento nieje výnimkou,atmosféra je tu neskutočne mrazivá a ponurá.Film v tejto dobe vyznel silno groteskne a niektoré scény by som aj groteskou nazval.Ale bavilo ma pozerať na B.Lugosiho a keď vypúlil oči,vždy ma to rozosmialo.O príbehu hovoriť nemusím,ten je medzinárodne známi.Nebudem to zbytočne obkecávať.Film by som rozdelil na dva polčasy a to na silno atmosferickú z démonickým Lugosim a na grotesknú,lebo film v niektorých scénkach sa snažil byť vážny ale vystrelilo to presne na opak a viac krát som sa pousmial v chvíli,čo malo byť vážne dramatické.Keby tento film nemal viac ako 80 rokov ale bol by zo súčastnosti,to by u mňa dobre nedopadol. (29.10.2014)

Když se člověk dívá na horor, chce se hlavně bát, a rok vzniku neomlouvá, že prakticky všechny rádobyděsivé scény zde jsou spíš směšné (ať už jde o cukající se napodobeniny zvířat na gumičce nebo ďábelské pohledy Bely Lugoshiho zvýrazněné baterkou rozsvícenou do očí, při kterých mi automaticky naskakovalo "Beware! Beware of the big green dragon!!") Vše důležité (kousance, Draculova smrt) se odehrává mimo záběr a v tomto případě to vyjímečně nepřispívá ke zvýšení napětí, ba naopak. Nemůžu si pomoct, ale tato adaptace Stokerova románu je, i s ohledem na rok vzniku, tak nějak bez krve.. (03.12.2009)

Notně vyčpělá záležitost s prostinkým dějem, který přímočaře zavítá do cíle bez výrazněji zapamatováníhodných momentů (o trestuhodně nevýrazném konci ani nemluvě). Lugosi sice oplývá šarmem a šlechtickou noblesou, jeho postava Draculy je však prostá jakéhokoli děsu a v jeho upírské "akci" vyhlíží úsměvně (jedno zvednuté obočí zas takový styl, jak by se mohlo zdát, není), ačkoli musím uznat, že mi náhled na tuto postavu poněkud zkazil "Ed Wood" (kdo viděl, pochopí). Mezi herci pak vyčnívá Dwight Frye, který se charakteru šíleného "sluhy" chopil bravurně. Dracula je z dnešního pohledu trošku nudnější hodinkou a čtvrt, kterou však za přínos horrorovému žánru nemůžu než respektovat.. (03.04.2013)

Démonický Bela Lugosi...a absencia akéhokoľvek napätia v klasickom prevedení knihy Brama Stokera... (20.07.2010)

Má to všechny neduhy ranných zvukových filmů - je to příliš statické, divadelní, ukecané, málo filmově dynamické, napínavé, je to zdlouhavé i když to má krátkou stopáž. Murnauův Nosferatu zůstal dosud nepřekonán. Těsně za ním je Hercogův remake, a potom podle libosti, tento Dracula se ale nepovedl. (03.06.2011)

Klasická adaptace dle mě hodně doplácí na tehdejší snahu natáčet se synchronním zvukem i za cenu statických záběrů připomínajících až divadelní inscenaci. A ta bohužel pronikla i do výkonu herců až na charismatického Belu Lugosiho, který však ve mě žádné náznaky strachu neprobudil. A bohužel se to nedaří ani filmu jako celku, v tomto jej plně strčí do kapsy starší Nosferatu. Oproti předloze je příběh zjednodušen i uhlazen a chybí zde i citelnější akce a to i v uspěchaném a nepůsobivém závěru, který nevyvolává ani obavy o postavy - hlavně Mina je navíc docela nesympatická. Přesto by však v tehdejších podmínkách nemohl vzniknout film o dost vyšších kvalit a Browningův Dracula je alespoň zajímavou exkurzí do raných počátků hollywoodského hororu. (16.05.2009)

Místy možná spíš komedie než horor. A hlavně mohli mnohem líp vymyslet finále, který vyvrcholí tím, že skončí den, dracula jde chrápat, takže ho můžou v pohodě zabít. A něco takovýho ,jako že by si měl zabezpečit hrad, draculu vůbec nenapadne. Ale jinak dobrý. (01.09.2010)